Škoda znamenala pro tehdejšího šéfa Volkswagenu Carla Hahna "zlatý klíč" do východní Evropy. Kdo byli další šéfové největší automobilky světa?

Historie německého Volkswagenu, který zásadně zasáhl do rozvoje tuzemského automobilového průmyslu je spojena s dynastií rodiny Porscheových a Piëchových. Její zakladatel Ferdinand Porsche se narodil v září roku 1875 ve Vratislavicích nad Nisou nedaleko Liberce (německy Maffersdorf). 

Podle německé verze Wikipedie to byl "rakouský, československý a německý automobilový konstruktér, který založil firmu Porsche ve Stuttgartu". Ferdinand Porsche si získal věhlas především konstrukcí populárního "lidového vozu" později známého jako VW Brouk.

Jmění rozdělil rovným dílem mezi své dvě děti - syna Ferryho Porsche a dceru Louise Piëchovou. Podle dokumentárního snímku německé televize ZDF vládla mezi sourozenci od počátku rivalita, která se přenesla i na další generace.

Zmíněné rodinné dynastie dodnes prostřednictvím firmy Porsche Automobil Holding ovládají Volkswagen, kde jim patří 52,2 procenta hlasovacích práv. Dalších 20 procent drží spolková země Dolní Sasko a 17 procent Qatar Holding.

Vnuk Ferdinanda Porscheho - Ferdinand Piëch -  dokonce celý koncern od roku 1993 téměř deset let vedl jako šéf představenstva a generální ředitel.

Po jeho odchodu do ústraní (na jaře roku 2015) převzal vedoucí roli v Porsche Automobil Holding jeho bratranec Wolfgang Porsche. Nástupnickou generaci v rámci rodinného klanu tvoří hlavně bratranci, sestřenice, synovci a neteře, celkem jde o více než třicet lidí. Nikdo z nich ale není takový "formát", aby svými schopnostmi, elánem a autoritou nahradil Ferdinanda Piëcha, konstatoval po jeho odchodu německý list Die Welt.

Historie českého průmyslu a hlavně jeho páteře, mladoboleslavské automobilky Škoda Auto, je s šéfy Volkswagenu úzce provázaná už od doby uzavřeného partnerství s Volkswagenem v roce 1990. Za spoluprací stál od počátku tehdejší generální ředitel koncernu VW Carl Hahn, který dohodu s vedením podniku a českou vládou podepsal.

Muži, kteří stáli v čele Volkswagenu od pádu železné opony. Jejich rozhodnutí významně ovlivnila i český automobilový průmysl

Carl Hahn (1. 1. 1982 - 31. 12. 1993) 

Hahn spojil svou kariérní dráhu s Volkswagenem v roce 1953, když se stal asistentem tehdejšího ředitele koncernu Heinricha Nordhoffa. Už za krátký čas získal vedoucí pozici ve vývozním oddělení a v roce 1959 byl povýšen na šéfa dceřiné společnosti Volkswagen America. Z USA, kde se také narodily jeho čtyři děti, se vrátil v roce 1965. O osm let později odešel z Volkswagenu a řídil výrobce pneumatik Continental. Firmu, jež měla těsné obchodní vztahy s Volkswagenem. Jeho vlastníci si ho v roce 1982 vybrali jako nového generálního ředitele. Hahn, přezdívaný už předtím jako "Pan Volkswagen" se pustil do rozšiřování portfolia značek. Začal jednat se španělským Seatem, který se v roce 1990 zcela dostal do rukou Volkswagenu.  

Carl Hahn po pádu železné opony hledal "zlatý klíč" do střední a východní Evropy. Našel ho v tehdejším Československu, které zahájilo přechod k tržnímu hospodářství. O privatizaci  mladoboleslavské automobilky projevily zájem četné společnosti ze západní Evropy i ze zámoří. Z původních více než 20 zájemců o koupi postoupili do užšího výběru Volkswagen a Renault-Volvo. Vláda se nakonec přiklonila k partnerovi z Německa, který do mladoboleslavské Škody vstoupil v dubnu 1991. V počáteční fázi získal 30 procent akcií. 

Za Volkswagen vedl nejdůležitější jednání právě Hahn. Podle deníku Süddeutsche Zeitung byla Škoda považována za "zlatý klíč" k nenasycenému trhu východní Evropy. Jedním z důvodů, proč Volkswagen porazil své konkurenty v boji o Škodu byl fakt, že se rozhodl zachovat její název a zařadit ji jako čtvrtou značku koncernu - po boku Volkswagenu, Audi a Seatu. Renault podle francouzského tisku plánoval vyrábět v Mladé Boleslavi pod vlastní značkou.

Volkswagen zcela ovládl Škodu Auto v květnu roku 2000 pod taktovkou Hahnova nástupce Ferdinanda Piëcha.