Hospodářské sbližování východní a západní Evropy se prakticky zastavilo, což může být potenciální hrozbou pro Evropskou unii. Na úterní konferenci o evropské hospodářské integraci (CEEI) to uvedl člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré. Země bývalého komunistického bloku na východním okraji se i tři desetiletí po pádu železné opony stále snaží dohnat bohatší země a některé populistické strany se stávají více nepřátelské vůči unii, i když podpora EU zůstává široká.

"Pokud zde nebude důvěryhodný výhled toho, že země s nižšími příjmy to brzy doženou, je zde riziko, že lidé žijící v těchto zemích se začnou ptát na pravé výhody členství v EU nebo v měnové unii," uvedl Coeuré. "Takové pochybnosti by byly zvláště znepokojivé v nestabilním světě, ve kterém v současnosti žijeme."

Důvěra v EU klesá v některých zemích východní Evropy, jako je Maďarsko a Bulharsko. Převážná většina obyvatel východních členských zemích EU však stále uvádí, že jejich země těží z členství, ukázal výzkum provedený EU.

Hlavními problémy podle Coeura jsou velký pokles dynamiky růstu produktivity a nedostatek kapitálu. Dál se snižuje také míra investic a hrozí, že propad přímých zahraničních investic možná nebude dočasný, jak si někteří myslí, protože firmy teď přehodnocují možnosti, jak investovat, upozornil Coeuré.

Mzdy v regionu jsou na vzestupu, což firmám omezuje možnosti, že by mohly uspořit na nákladech. Firmy tak nyní více spoléhají na automatizaci, která by nahradila pracovní sílu. Zjednodušují také své hodnotové řetězce, aby omezily rizika narušení celého procesu od výroby až po distribuci konečnému zákazníkovi, což snižuje potřebu investovat na východě.

Podle Coeura Evropa může a měla by pomoci třemi způsoby. Za prvé je to poskytnutím trhu, který umožní, aby rozvoj nových průmyslových odvětví byl ziskový. Za druhé směrováním financí do sektorů a zemí, kde může být kapitál využit co nejproduktivněji. A za třetí poskytnutím přímé finanční pomoci, která by posílila sbližování, a podporou reformních snah jednotlivých národních vlád, uvedla agentura Reuters.

HDP na obyvatele podle parity kupní síly (EU = 100):

 

2014 

2015 

2016 

2017

Belgie 119  118  118  117 
Bulharsko 47  47  49  49 
Česko 86  87  88  89 
Dánsko 128  127  124  125 
Německo 126  124  124  123 
Estonsko 76  75  75  77 
Irsko 137  181  183  184 
Řecko 72  69  68  67 
Španělsko 90  91  92  92 
Francie 107  105  104  104 
Chorvatsko 59  59  60  61 
Itálie 96  95  97  96 
Kypr 81  82  83  84 
Lotyšsko 63  64  65  67 
Litva 75  75  75  78 
Lucembursko 270  267  257  253 
Maďarsko 68  68  67  68 
Malta 88  93  94  96 
Nizozemsko 130  129  128  128 
Rakousko 130  130  127  128 
Polsko 67  68  68  70 
Portugalsko 77  77  77  77 
Rumunsko 55  56  58  63 
Slovinsko 82  82  83  85 
Slovensko 77  77  77  77 
Finsko 111  109  109  109 
Švédsko 124  125  123  122 
Velká Británie 109  108  108  105 
Island 119  124  128  130 
Norsko 176  160  148  150 
Švýcarsko 165  165  161  158 

Zdroj: Eurostat