Část minoritních akcionářů kritizuje počínání vedení ČEZ na valné hromadě, porušilo prý jejich práva. Byli přehlasováni, oponuje ČEZ

Část minoritních akcionářů energetické firmy ČEZ vyzvala dozorčí radu ČEZ, aby přezkoumala počínání vedení firmy. Žádost se týká zásahu představenstva ČEZ do programu valné hromady firmy z minulého pátku. Na pondělní tiskové konferenci to řekl kritik současného vedení firmy Michal Šnobr, který sdružuje zmíněnou část minoritních akcionářů. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že návrhy Šnobra a akcionářů sdružených kolem něj neměly v pátek podporu ani většiny ostatních minoritních akcionářů. Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží asi 70 procent akcií firmy.

Představenstvo firmy podle akcionářů kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Šnobra, kteří svolání páteční valné hromady iniciovali, nezákonně zkrátilo program jednání nezařazením některých bodů. Šnobr v pondělí proto vyzval dozorčí radu ČEZ, aby svolala novou valnou hromadu v rozsahu, který minoritní akcionáři požadovali. Firma ČEZ už dříve uvedla, že přijala na pořad hromady všechny body, které právně mohla, a představenstvo hromadu svolalo podle zákona.

Mezi body zařazené na pořad pátečního jednání patřila mimo jiné strategie firmy nebo opční program, který mohou manažeři ČEZ využít na nákup akcií společnosti. Šnobr už před začátkem valné hromady tvrdil, že většinu navrhovaných bodů týkajících se opčního programu i dalších záležitostí firma na pořad jednání akcionářů nezařadila. V pondělí zopakoval, že to byla mimo jiné diskuze o případném prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady, kterou ČEZ vlastní.

"Představenstvo se tím, co udělalo, postavilo proti právům akcionářů, jelikož naše body nebyly vůbec zařazeny," dodal. Akcionáři, které sdružuje, podle něj vlastní zhruba 1,1 procenta firmy. Šnobr a akcionáři sdružení kolem něj podali hned po začátku valné hromady protest proti programu jednání a schůzi akcionářů záhy opustili. Už v pátek Šnobr uvedl, že jako kvalifikovaní akcionáři požádali soud, aby je pověřil svolat valnou hromadu v rozsahu, jaký chtěli.

Valná hromada ČEZ se minulý týden na popud minoritního akcionáře sešla poprvé. "Minoritní akcionáři zastoupení na páteční valné hromadě podle počtu hlasů hlasovali ve výrazné většině ve shodě s majoritním vlastníkem, tedy se státem. Návrhy minoritních akcionářů kolem Michala Šnobra a J&T tak neměly podporu ani ostatních minoritních akcionářů. Návrhy Šnobra a J&T nepodpořilo na valné hromadě 98,4 až 99,7 procenta hlasujících," řekl mluvčí ČEZ Kříž.

Dukovany by měl dostavět ČEZ, řekl Babiš. Akcie firmy klesají a její šéf mluví o vytěsnění minoritních akcionářů

22. 11. 2018 ▪ 5 min. čtení

"Samozřejmě jsme čekali, zda ty body, které navrhneme na program valné hromady, nenajdou u majoritního akcionáře nějakou podporu. Jak jsme se bohužel přesvědčili, žádnou nenašli," reagoval Šnobr, který současné vedení ČEZ kritizuje dlouhodobě.

Už dříve uvedl, že představenstvo firmy by mělo vyvodit osobní zodpovědnost za některé své kroky, mimo jiné za problematiku svarů v Jaderné elektrárně Dukovany. V pondělí uvedl, že akcionáři, které zastupuje, podali už v červnu po tehdejší valné hromadě žalobu. Ta napadala nezveřejnění detailů smlouvy, týkající se případného prodeje elektrárny Počerady. "Domáháme se detailů zveřejnění této smlouvy soudní cestou," dodal.

Investici subjektů, které sdružuje, do ČEZ, Šnobr označil za finanční investici, kdy akcionáři chtějí využít toho, že cena elektřiny na trhu poroste a výsledky ČEZ se budou v nadcházejících letech zlepšovat. "Celá naše pozice v akciích ČEZ je postavena na projektu zhodnocení majetku společnosti ČEZ díky nárůstu ceny elektřiny," uvedl.

Dozorčí rada ČEZ má 12 členů. Osm jich nominuje stát, zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Podle některých médií po červnových personálních změnách ovládl dozorčí radu svými nominanty premiér Andrej Babiš (ANO). Dozorčí rada mimo jiné volí a odvolává členy představenstva ČEZ.

ČEZ je největší česká energetická firma. Loni jí meziročně vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun. Tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.