ČNB zvýšila sazbu kapitálových rezerv. Roste zranitelnost bank vůči případnému zhoršení ekonomiky, ukázaly analýzy

Banky budou od roku 2020 odvádět více peněz do rezerv na ochranu tuzemského úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 procenta. Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. V pátek zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. ledna 2020.

Důvodem změny sazby je rostoucí zranitelnost bankovního sektoru vůči případnému zhoršení ekonomické situace, což ukázaly analýzy ČNB. 

V případě, že by pokračovala vysoká dynamika poskytování úvěrů, zvyšovala se rizika spojená s financováním nákupu realit a dále by narůstala zranitelnost bankovního sektoru, je ČNB připravena sazbu dále zvyšovat. Pokud by naopak došlo k obratu ve finančním cyklu a nadměrnému zhmotňování přijatých rizik, ČNB sazbu bez prodlení sníží nebo úplně rozpustí," uvedla ČNB v páteční tiskové zprávě.

Zároveň centrální banka uvedla, že současné doporučené limity pro hypoteční úvěry považuje za postačující a nemyslí, že je nezbytné je zpřísnit. Celková rizika spojená s poskytováním hypoték se totiž podle ČNB dále nezvýšila.

ČNB proticyklickou kapitálovou rezervu využila poprvé na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. V květnu 2017 pak rozhodla o zvýšení sazby na jedno procento, a to od 1. července 2018. Následně v prosinci 2017 znovu zvýšila sazbu na 1,25 procenta s platností od ledna 2019. K poslední změně sazby přistoupila centrální banka 17. května 2018, kdy bankovní rada sazbu zvýšila na 1,5 procenta s platností od 1. července 2019.

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

Zátěžové testy prokázaly odolnost bank i pojišťoven

Testování, které zahrnovalo vybrané bankovní skupiny a pojišťovny a jež bylo provedeno na datech ke konci roku 2017, prokázalo, že české banky a pojišťovny jsou dále připraveny odolávat zhoršeným podmínkám ekonomiky. V pátek o tom informovala Česká národní banka.

Kapitálová vybavenost testované části bankovního sektoru by zůstala podle analýzy ČNB výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem i v případě naplnění zátěžového scénáře, který předpokládal silný pokles ekonomické aktivity v ČR i zahraničí. Testovány byly největší domácí bankovní skupiny tvořící 76 procent aktiv bankovního sektoru v České republice.

Hlavním zdrojem odolnosti bankovních skupin bylo jejich výchozí kapitálové vybavení, které ke konci roku 2017 dosahovalo 18,2 procenta. Odolnosti napomohla také ziskovost aktiv a kapitálu testovaných bank, která ke konci roku 2017 činila 1,2 procenta, respektive 15,7 procenta. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo tradičně úvěrové riziko.

Pro dohledový zátěžový test bank ČNB poprvé využila metodiku Evropského orgánu pro bankovnictví, kterou přizpůsobila podmínkám bankovního sektoru v ČR. Vedle již v minulosti testovaného úvěrového rizika se tak testování nově týkalo také tržního a operačního rizika, úrokových a neúrokových výnosů, nákladů a kapitálu.

Pojišťovací sektor byl ke konci roku 2017 dostatečně kapitálově vybavený a byl schopný absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Celkový tzv. solventnostní poměr za testované pojišťovny činil i v případě aplikace šoků pro tržní i pojistná rizika 177 procent, a nacházel se tak relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima ve výši 100 procent. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo na pojišťovny riziko spojené s investicemi do akcií a riziko poklesu cen státních dluhopisů.

Dohledových zátěžových testů pojišťoven se v letošním roce zúčastnilo 18 tuzemských pojišťoven, jejichž tržní podíl podle hrubého předepsaného pojistného činil 93 procent trhu. V zátěžovém testu byl vyhodnocován dopad šoků u jednotlivých rizik na solventnostní poměr každé pojišťovny (tj. poměr jejího použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku). Zátěžový test byl zaměřen na testování dopadu investičních rizik, rizika přírodních katastrof a u neživotního pojištění i rizika poklesu pojistného.