Vládní dluh České republiky klesl za loňské třetí čtvrtletí o 50,8 miliardy korun na 1,777 bilionu korun. Míra zadlužení představovala 33,9 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v předchozím druhém čtvrtletí to bylo 35,3 procenta. Meziročně míra zadlužení vládních institucí klesla o 1,21 procentního bodu, v nominálním vyjádření se vládní dluh proti třetímu čtvrtletí roku 2017 zvýšil o 37,2 miliardy. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziroční nárůst vládního dluhu podle něj způsobily přijaté půjčky a emitované dluhové cenné papíry, které se na celkovém dluhu podílí 89,5 procenta. Mezičtvrtletně se podle statistiků snížily všechny složky dluhu, přičemž u emitovaných cenných papírů byl pokles o 2,6 procenta a u přijatých půjček o 1,5 procenta.

ČSÚ zveřejnil také saldo hospodaření sektoru vládních institucí, které v loňském třetím čtvrtletí dosáhlo přebytku 21 miliard korun, což představuje 1,55 procenta HDP. Meziročně ale přebytek hospodaření vládních institucí klesl o 11,6 miliardy. "Na poklesu přebytku se podepsal pomalejší růst příjmů než výdajů. Nejrychleji rostly investiční výdaje, a to o 38,6 procenta," uvedl ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Petr Musil.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist