Europoslanci schválili směrnici regulující užívání děl na internetu. Podle kritiků krok povede k digitální cenzuře

Evropští poslanci v úterý schválili směrnici, která přiměje velké technologické firmy jako Google nebo Facebook platit za sdílení autorského obsahu, především zpravodajství. Spolu s tím zavazuje velké servery lépe chránit autorská díla tím, že budou prověřovat, zda na ně uživatelé nenahrávají pirátské kopie. Směrnice by se neměla týkat menších firem, nekomerčních projektů, jako je třeba Wikipedie, ani například satiry, parodií či memů. Evropský parlament přijal kontroverzní variantu, kterou už dříve schválili zástupci členských států. Státy Evropské unie budou mít nyní dva roky na to, aby příslušnou směrnici posilující postavení tvůrců převedly do svého práva. Kritici nové normy se obávají toho, že přinese cenzuru internetu.

Pro schválení směrnice hlasovalo 348 přítomných europoslanců, proti návrhu se vyslovilo 274. 

Google v reakci na přijetí směrnice uvedl, že novinka "povede k právní nejistotě a poškodí kreativní a digitální ekonomiku EU". Směrnice je v konečné podobě podle firmy o něco lepší, než byl původní návrh, ale "detaily jsou důležité". Google dodal, že se těší na spolupráci s tvůrci příslušných pravidel, vydavateli, umělci a majiteli práv při očekávaném převádění směrnice do národní legislativy členských států Evropské unie. Globální internetový gigant v minulých měsících v Bruselu lobboval především za změny či zrušení dvou nejkontroverznějších článků 11 a 13 ve směrnici potvrzené dnes europoslanci. Google bude nyní muset častěji platit kompenzace vydavatelům, autorům a majitelům práv.

Směrnice měla silnou skupinu zastánců i odpůrců. Příznivci směrnice, kteří v úterý demonstrovali před budovou parlamentu, argumentovali tím, že soukromé firmy typu Googlu na porušování autorských práv přímo vydělávají. I když obsah nahrají na síť soukromí uživatelé, Facebook, YouTube, ale třeba i české Ulož.to z toho mají peníze díky prodeji on-line reklamy, argumentují zastánci návrhu. A schválená opatření by měla tomuto jevu zabránit.

Podle kritiků však opatření budou mít řadu negativních vedlejších dopadů a mohla by vést k cenzuře internetu či z trhu zcela vytlačit menší hráče, například drobná diskusní fóra, které nemají pro kontrolu nahrávaných souborů takové prostředky jako on-line giganty. Opatření by tak paradoxně mohlo upevnit postavení velkých internetových firem typu Facebooku a Googlu. Současná kompromisní verze, na které se dohodl Evropský parlament se zástupci členských států, tedy i Česka, by měla ale podobnému stavu předejít.