Česká národní banka zvýšila úrokové sazby, jsou nejvyšší za 10 let. Rusnok také ohlásil horší růst české ekonomiky v letošním roce

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby. Jedná se o osmé zvýšení základní repo sazby od srpna 2017. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Jde o první zvýšení sazeb od loňského listopadu. Pro rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. 

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je další vývoj úrokových sazeb otevřený. "Prognóza v této chvíli nevidí v ročním období potřebu dalšího zvýšení sazeb," prohlásil. Dodal však, že si dokáže představit, že při změně ekonomických podmínek může dojít ke zvýšení, ale také ke snížení základní úrokové sazby. "Ale ani jedno z toho není hlavní scénář," dodal.

K rozhodnutí bankovní rady podle guvernéra přispělo zvolnění některých nejistot a rizik přicházejících ze zahraničí. Jako příklad uvedl oddálení brexitu či slibný průběh jednání o obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Jako další důvod uvedl to, že se ČNB v současnosti neobává výraznějšího posílení koruny, které by samo o sobě tlumilo inflační tlaky.

Rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB, uvedl Rusnok. "S ní je konzistentní zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny roku 2020," říká. 

Česká národní banka v nové prognóze také zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro příští rok na 2,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok o tři procenta.

Zároveň banka v nové prognóze očekává slabší kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,3 Kč/EUR a příští rok koruna posílí na průměrných 24,70 Kč/EUR. V předchozí únorové prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25 korun za euro a příští rok 24,20 Kč/EUR.

V případě inflace ČNB odhad pro druhé čtvrtletí příštího roku zvýšila na dvě procenta. V únoru počítala s 1,9 procenta. Pro třetí čtvrtletí 2020 ponechala banka odhad na dvou procentech.

Změna sazeb bude mít na úročení hypoték omezený vliv

"Hlavní příčinou dnešního rozhodnutí ČNB je pravděpodobně vyšší inflace v kombinaci s méně posilujícím kurzem koruny ve srovnání s očekáváním centrální banky," řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Naopak pro ponechání sazeb na současné úrovni podle něj hovořil pokračující nejistý vývoj v zahraničí, zejména průmyslu.  

Stejného názoru je rovněž Viktor Zeisel, vedoucí ekonom Komerční banky. "Domácí inflace, zdražování v průmyslu, zemědělství, službách i stavebnictví, silný mzdový růst a odolnost domácí ekonomiky byly podle nás hlavní důvody, proč česká centrální banka přistoupila k dalšímu utahování měnové politiky," uvedl. Podle jeho názoru se nejedná o poslední zvýšení úrokových sazeb v letošním roce.

"V jeho druhé polovině ČNB podle nás sazby ještě jednou zvýší. Inflační tlaky neustávají a situace by se měla zlepšit i v zahraničí." Na rozdíl od Zeisela se však Seidler domnívá, že centrální banka v růstu sazeb pokračovat nebude. "Samotná inflace by měla začít od května postupně zpomalovat, a neměla by tak být argumentem pro další zvyšování sazeb," řekl.  

Dopad čtvrtečního kroku ČNB na hypoteční sazby bude podle hlavního ekonoma ING Bank velmi omezený. "Ty totiž reagují především na tržní úrokové sazby delších splatností, které zůstávají v posledních měsících nižší," míní Seidler. Důvodem jsou obavy ohledně dalšího ekonomického vývoje.

Tuzemské banky potvrdily, že zatím vesměs nebudou zvyšovat úroky svých hypoték. U depozitů počkají na vývoj situace na trhu. Na krok ČNB jako první zareagovala Banka Creditas, která zvýší sazby u spořících účtů o 0,2 procenta.  "U hypotečních úvěrů upravujeme sazby průběžně podle situace na trhu, aktuálně naše sazby začínají na 2,89 procenta," uvedla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Změnu úrokových sazeb zatím nepřipravuje ani Komerční banka.

Na změnu sazeb ČNB naopak už zareagovala Banka Creditas, která od 6. května zvýší sazby na spořicích účtech o 0,2 procenta.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

ČNB zvýšila sazby poprvé od loňského listopadu. Loni svou klíčovou sazbu kvůli obavám z přehřívání ekonomiky a tlumení inflace zvedla celkem pětkrát.