Nedostatek kvalifikované pracovní síly bude české firmy letos stát přes 280 miliard korun. V celém regionu střední a východní Evropy to bude 358 miliard eur (9,2 bilionu korun). Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, která se dotazovala vedení 600 soukromých firem v 15 zemích regionu. Čtvrtina dotázaných uvedla, že sleduje více než pětiprocentní ztráty ze zisku plynoucí z nedostatečných schopností najímané pracovní síly. Nejvíce chybí technici, obchodníci a inženýři.
Odborník PwC na podnikání a soukromé firmy v regionu střední a východní Evropy Peter Englisch předpokládá, že se skutečné ztráty, plynoucí z nedostatečných schopností a znalostí současných zaměstnanců, projeví až v budoucnu. "Nedostatečně talentovaní zaměstnanci brzdí budoucí vývoj firem. Nedovolují vedení, aby si uvědomilo skutečný potenciál podniku. Problém v regionu střední a východní Evropy navíc umocňuje přísná imigrační politika a zároveň tendence kvalifikované domácí pracovní síly hledat lépe hodnocené uplatnění v zemích západní Evropy a v Rusku," uvedl Englisch.
Do zemí střední a východní Evropy přichází ve srovnání se Západem a Skandinávií až o polovinu méně obyvatel z cizích zemí. Podle dat Eurostatu v roce 2017 připadalo na 1000 obyvatel Švédska 16,4 imigranta, v Německu 12,5, zatímco v Česku 6,1 a na Slovensku, kde bylo monitorováno vůbec nejméně příchozích osob, dokonce 1,4 imigranta. Situace na trhu práce podle průzkumu znervózňuje 89 procent šéfů firem ve střední a východní Evropě. Hůře je na tom jen Japonsko s 95 procenty.
Za klíčový nedostatek, který chybějící kvalifikovaná pracovní síla způsobuje, považuje většina manažerů nedostatečné využití inovačního potenciálu své firmy a digitalizace. Téměř 64 procent respondentů průzkumu si uvědomuje, že digitalizace zásadně ovlivní životaschopnost jejich byznysu. Podle Englische o digitalizaci ale neuvažují v plném rozsahu možností, které nabízí.
Firmy tedy vnímají potenciál digitalizace, bez pracovníků s potřebnými zkušenostmi a znalostmi si ale nedokážou navrhnout její optimální strategii. "Nejžádanější cílovou skupinou náborů jsou technici, obchodníci a inženýři, což odpovídá nedostatku pracovních sil s tímto zaměřením i rostoucí důraz firem na využití možností digitalizace," dodal Englisch.
Navzdory nedostatku pracovních sil převládají u většiny manažerů pozitivní očekávání ohledně hospodářských výsledků jejich firem. V regionu střední a východní Evropy předpokládá naprostá většina z nich udržení dosavadních výnosů nebo jejich růst. Případný pokles si připouští pouze osm procent dotázaných.
V regionu jsou podle PwC vyhlídky manažerů nejvíce pozitivní ve východní Evropě. Lepší hospodářské výsledky ve srovnání s uplynulými roky předpokládá 85 procent manažerů na Ukrajině nebo 80 procent v Gruzii. Následuje Litva se 75 procenty. Na druhé straně největší míru pesimismu z dalšího vývoje zaznamenala PwC v Rusku, kde vyšší výsledky očekává pouhých 40 procent firem a jejich zhoršení si jich připouští 13 procent.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist