Eskalace obchodní války Číny s USA sráží čínské akcie. Jüan je vůči dolaru nejslabší za posledních 11 let

Čínské akcie v pondělí výrazně oslabily a jüan sestoupil vůči dolaru na nejnižší hodnotu za 11 let. Za poklesem stojí eskalace obchodního konfliktu mezi Pekingem a Washingtonem, která by podle analytiků mohla těmto dvěma největším ekonomikám způsobit další škody a zbrzdit globální hospodářský růst.

Dolů zamířily rovněž evropské akcie, jejich ztráty ale nebyly tak výrazné, protože Peking i Washington signalizovaly ochotu řešit obchodní konflikt prostřednictvím rozhovorů.

Index CSI300, který zahrnuje největší firmy registrované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, uzavřel dnešní obchodování poklesem o 1,44 procenta na 3765,91 bodu. K poklesu čínských akcií přispělo také násilí při víkendových protivládních protestech v Hongkongu.

Výrazné ztráty utrpěly rovněž japonské akcie, jejichž hlavní index Nikkei 225 klesl o 2,17 procenta na 20.261,04 bodu. Panevropský akciový index STOXX 600 krátce po zahájení obchodování klesl o půl procenta na týdenní minimum, část ztrát ale rychle smazal a kolem 10:00 SELČ ztrácel jen zhruba 0,3 procenta na 370,3 bodu.

Jüan oslabil až o 0,7 procenta na 7,15 jüanu za dolar. To představuje nejslabší úroveň od února 2008. Později však čínská měna část ztrát smazala díky vyjádřením Pekingu a Washingtonu ohledně obchodních jednání.

Čínský vicepremiér Liou Che uvedl, že Čína je ochotna řešit obchodní konflikt se Spojenými státy prostřednictvím klidných rozhovorů a rozhodně se staví proti další eskalaci sporu. Americký prezident Donald Trump následně ochotu Číny k jednání uvítal a dodal, že rozhovory začnou v brzké době.

Trump v pátek oznámil dodatečné clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje zhruba 550 miliard dolarů. Reagoval tak na odvetná čínská cla na dovoz z USA v roční hodnotě 75 miliard dolarů (1,75 bilionu korun). Vyzval také americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA.

"Naše skvělé americké firmy mají tímto nařízeno okamžitě začít hledat alternativu k Číně, včetně přesunu svých podniků domů a výroby svých produktů v USA," napsal Trump na svém twitterovém účtu. "Čínu nepotřebujeme," uvedl rovněž. Podle agentury Reuters nicméně Trump nemůže americké firmy k opuštění Číny přinutit. Prezident ve svých tweetech neupřesnil, jak hodlá v této záležitosti postupovat.

Čína minulý týden oznámila dodatečná cla ve výši pět a deset procent na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu korun). Krok Pekingu je reakcí na americká cla na čínské zboží, která Trump ohlásil na počátku srpna.

Část nových čínských cel vstoupí v platnost 1. září, zbytek 15. prosince. Trump na počátku srpna oznámil, že Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů Kč). Později Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) uvedl, že u některého zboží bude zavedení cla odloženo na 15. prosince.

Celní válka mezi USA a Čínou začala již v loňském roce. Washington se pomocí cel snaží přimět Peking ke změně obchodních praktik a ke snížení čínského přebytku v obchodování s USA. Poradce Bílého domu Peter Navarro uvedl, že obchodní rozhovory s Čínou budou pokračovat za zavřenými dveřmi. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že obchodní válka s Čínou nezpůsobí růst cen či zpomalení ekonomiky ve Spojených státech.

Hospodářský růst v USA podle Navarra brzdí americká centrální banka (Fed), kterou prezident Trump ostře kritizuje kvůli její neochotě k výraznějšímu snižování úrokových sazeb.

"Dopad nových cel na růst čínské ekonomiky bude značný," uvedl analytik Louis Kuijs ze společnosti Oxford Economics. Tempo růstu čínské ekonomiky by tak podle organizace Oxford Economics mohlo v příštím roce zpomalit výrazně pod šest procent. Vloni se hrubý domácí produkt (HDP) Číny zvýšil o 6,6 procenta.