Pro zvýšení sazeb byli jen radní Mora a Benda. Argumentovali snahou udržet cílovou dvouprocentní inflaci

Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky 25. září viceguvernér ČNB Marek Mora a člen rady Vojtěch Benda. Vyplývá to z v pátek zveřejněného záznamu z jednání rady. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech.

Převážná většina členů rady podle záznamu vyhodnotila rizika očekávaného vývoje jako poměrně výrazná oběma směry, tedy ve prospěch růstu i poklesu cen. V souhrnu jsou však lehce proinflační. Za riziko ve prospěch růstu cen označila rada slabší než odhadovaný kurz koruny. Proti růstu cen by mohl působit nižší výhled zahraničních cen a případné výraznější zpomalení růstu zahraniční a návazně domácí ekonomiky. Nejistotami zůstávají dopad protekcionistických opatření ve světovém obchodě a možnost brexitu bez dohody.

"Většina jejích členů přitom upozorňovala na složitost situace a zvažovala mezi stabilitou sazeb a jejich zvýšením," uvádí záznam. Podle jednoho člena rady se naplňují proinflační rizika, především u kurzu koruny, která by částečně měla být ztlumena zpřísněním měnové politiky. Další člen rady se přikláněl ke zvýšení úrokových sazeb především z důvodu důvěryhodnosti plnění dvouprocentního inflačního cíle. Inflace se totiž v posledních měsících pohybuje u horní hranice tolerančního pásma tří procent.

Úrokové sazby zůstanou na dvou procentech, rozhodla ČNB. Důvodem je podle ekonomů nejistý vývoj v zahraničí

25. 9. 2019 ▪ 2 min. čtení

Zároveň ale v diskusi zazněl argument o srozumitelnosti kroků centrální banky. Důvodem bylo předchozí vyjádření řady členů bankovní rady, na základě kterých trh neočekával změnu v nastavení úrokových sazeb. "Bankovní rada nicméně předpokládá, že se k této debatě vrátí při příštím měnovém zasedání s novou prognózou," uvádí záznam.

Na jednání rady panovala podle záznamu shoda, že zpomalení ekonomického růstu v zahraničí zatím není ve vývoji domácí ekonomiky příliš patrné. "Důvodem je vedle pokračujícího robustního růstu spotřeby domácností zřejmě i postupná reorientace české ekonomiky na produkci s vyšší přidanou hodnotou," uvádí záznam. Zároveň na jednání zaznělo, že krátkodobě lze očekávat stabilitu kurzu koruny na jeho současných úrovních a jen lehké posilování v dlouhodobějším horizontu.

ČNB v pátek také oznámila, že začne v příštím roce v záznamech z jednání bankovní rady zveřejňovat jmenovité argumenty jejích jednotlivých členů. To se ale bude týkat jen diskuse ohledně standardních nástrojů měnové politiky, tedy úrokových sazeb. V případě možných debat v budoucnu o využití nekonvečních nástrojů měnové politiky, mezi které patří například kurzový závazek, si ČNB vyhradilo právo setrvat u dosavadní anonymizované podoby zápisu.

"Účelem přiřazování jmen k jednotlivým argumentům je další posílení informační hodnoty zápisů a umožnění veřejnosti, aby lépe pochopila uvažování členů bankovní rady a důvody jejich hlasování. To může přispět k větší předvídatelnosti rozhodování jednotlivých členů bankovní rady, a tím i bankovní rady jako celku," uvedla ČNB.