Bez rozvinutého akciového trhu jsou firmy v konkurenční nevýhodě, týká se to i Česka, říká Kalinowski z londýnské burzy

Rakušan Axel Kalinowski má v popisu práce propagovat londýnskou burzu (LSE) v regionu střední a jižní Evropy. Jeho tým mimo jiné přesvědčuje nadějné firmy, aby vstoupily na největší evropskou burzu a využily tak její síly a schopnosti přilákat investorské peníze na rozvoj podnikání. Ve využívání akciových burz pro další růst jsou středoevropské firmy stále ještě pozadu v porovnání s firmami z Británie či Spojených států. Přesto podle Kalinowského existuje už nespočet pozitivních příkladů, kdy vstup na mezinárodní burzu posunul zdejší firmy do světové ligy. Příkladem může být český tvůrce antivirových programů Avast, který vstoupil na londýnskou burzu v květnu 2018.

Tam, kde je kapitálový trh málo rozvinutý, mají firmy "značnou konkurenční nevýhodu", říká manažer v exkluzivním rozhovoru pro HN. "Tím pádem to znamená, že pokud podnikáte z České republiky, Polska nebo Slovinska, pravděpodobně nevyužíváte plnou škálu možností financování, které společnosti z jiných regionů ale využívat mohou." 

Kalinowski říká, že ve střední Evropě stále existuje "zásadní ostych vůči kapitálovým trhům" a jeho úkolem je pomoci toto vnímání změnit.

Axel Kalinowski bude jedním z hlavním řečníků na středeční konferenci CEE Investment Forum v Praze, kterou pořádají Hospodářské noviny, mediální dům Economia a DLE Czech. Registrace na konferenci je možná na webových stránkách události.

HN: Jste zodpovědný za programy, které pomáhají společnostem mimo jiné i z východní Evropy vstoupit na londýnskou burzu. Co pro ně všechno děláte?

Naše programy mají dvě zaměření. Zaprvé se zaměřujeme na naše stávající klienty, na firmy z celého světa, které se již obchodují na londýnské burze. Těch je více než dva tisíce ze stovky různých zemí. 

Zadruhé pomáháme společnostem, které teprve zvažují využití akciového trhu k získávání finančních prostředků, ke zviditelnění a k posílení své konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku. To se může týkat využití kapitálových trhů jak na straně akciové, tak na straně dluhové, třeba vydání dluhopisů.

HN: Začněme s tou první částí vaší práce - s pomocí společnostem již kotovaným v Londýně. Co to všechno obnáší?

Transformace soukromé společnosti na veřejně obchodovanou znamená docela zásadní přerod. Jakmile jste veřejnou společností, je třeba dodržovat řadu pravidel a předepsaných  postupů. My se na londýnské burze snažíme, aby společnosti na veřejném trhu co nejlépe plnily požadavky veřejných trhů. Naším nejnovějším projektem například je on-line platforma, kde společnosti u nás kotované mohou získat řadu služeb. Pomocí platformy Issuer Services Portal, spuštěné na konci loňského roku, mohou zlepšit svou aktivitu v oblasti vztahů s investory, získat víc informací o tom, kdo jsou jejich investoři, lépe organizovat akce pro setkání s investory či dávat o sobě lépe vědět. 

HN: Jak to funguje?

Každá společnost má na platformě svoji vlastní profilovou stránku. Tam se zveřejňují výroční zprávy, reporty analytiků, mediální aktivity a tak dále. Firmy mohou tyto profily spravovat samy. Samotný web londýnské burzy má průměrně dva miliony návštěvníků měsíčně, což také může být přínosem. 

HN: Co dalšího děláte pro firmy, které na vaší burze už jsou? 

Společnosti mohou prostřednictvím LSE také informovat analytiky, organizovat eventy a setkání. Máme televizní studio, které mohou využít. Pořádáme také akce, které se netýkají firem jako takových, například organizujeme náš  Den kybernetické bezpečnosti. Je to příležitost přivést odborníky z oblasti kybernetické bezpečnosti, napomoci edukaci v této oblasti a zvyšovat povědomí o rizicích kybernetické bezpečnosti.

HN: Jakou podporu může burza poskytnout společnostem v regionu střední a východní Evropy, které třeba zvažují poprvé vstoupit na londýnský akciový trh, tedy přemýšlejí nad první veřejnou nabídkou akcií (IPO)?

Zaprvé bych chtěl říci, že jde o úžasný region. Většina středoevropských ekonomik roste, což leckde nevidíte. Proto na sebe střední a východní Evropa váže tolik pozornosti. Existuje zde mnoho vynikajících firem, které podnikají v mezinárodním oboru, soutěží celosvětově nebo jsou národními šampiony. Kde vidíme nedostatky - a to je také to, s čím se snažíme pomáhat -, je, jak tyto společnosti přemýšlejí o financování. Já sám jsem z tohoto regionu, protože jsem Rakušan, takže vím, že v regionu převládá stále přílišná závislost na bankovních úvěrech. Takže pracujeme na tom, abychom pomohli firmám tento nedostatek překonat.

HN: Jinými slovy středoevropský trh je ve využívání akciového trhu stále pozadu…

Existuje řada způsobů, jak můžete měřit stupeň "sofistikovanosti" kapitálových trhů. USA nebo Velká Británie jsou z tohoto pohledu velmi rozvinuté a sofistikované. Celková tržní kapitalizace (hodnota firem na burze měřená cenou jejich akcií, pozn red.) na burzách v USA nebo v Británii překračuje velikost HDP těchto zemí. Evropský průměr se pohybuje kolem 40 procent HDP. A ve východní Evropě je to ještě méně. Jsou tu dokonce země, které dosahují možná jen 20 procent. Firmy na těchto trzích v zásadě mají co dělat se značnou konkurenční nevýhodou. Tím pádem to znamená, že pokud podnikáte z České republiky, Polska nebo Slovinska, pravděpodobně nevyužíváte úplnou škálu možností financování, které společnosti z jiných regionů ale využívat mohou.

V tomto regionu - a vím o čem mluvím, protože jsem Rakušan - stále existuje zásadní ostych vůči kapitálovým trhům. A my se snažíme toto vnímání změnit.

HN: Takže co přesně v této oblasti děláte? Předpokládám, že část vaší práce je cestování po regionu a přesvědčování o výhodách IPO v Londýně…

Způsob, jakým spolupracujeme se společnostmi, se liší země od země. Děláme samozřejmě eventy, které zmiňujete. Spojujeme síly s místními partnery a například pořádáme Den kapitálových trhů. V červenci jsme tuto akci měli v Záhřebu - Chorvatský den kapitálových trhů.

HN: Už jste tuto akci měli v České republice?

V poslední době ne, ale pracujeme na jedné regionální, která bude ve Varšavě 6. listopadu. Ta je otevřená i českým společnostem. Další může být příští rok v Praze. Také máme velkou vlajkovou konferenci u nás v Londýně. 

HN: Jaké jsou vaše další aktivity?

Setkáváme se komunitou lidí kolem kapitálových trhů, setkáváme se také přímo s firmami. Snažíme se být tak nápomocní, jak jen můžeme, a iniciativ existuje celá řada.

HN: Jak dlouho aktivity vůči tomuto regionu existují? 

Už existují dlouho a naše zaměření na východní a střední Evropu se zintenzivňuje. Možná že to je také vidět na transakcích z nedávné doby. Dobrým příkladem je například Avast z České republiky. (Softwarová firma z České republiky vstoupila na londýnskou burzu v květnu 2018 a šlo o jedno z největších technologických IPO v historii tamního akciového trhu, pozn. red.) 

HN: V případě Avastu bylo ale mezi investory cítit určité zklamání, že se úpis odehrál celý přes Londýn a zcela obešel Prahu. Co říkáte takovým stížnostem? Je to rozhodnutí, kde akcii upsat, výhradně na firmách?

To je rozhodnutí, které je hlavně na samotné firmě. Odpověď na tuto otázku není nikdy stejná a liší se firma od firmy. Naše filozofie jako londýnské burzy je obecně pro otevřené trhy a ve prospěch spolupráce a partnerství. Minulý rok jsme měli v Londýně IPO společnosti Nova Ljubljanska Banka a tento velký slovinský finanční dům se teď dobře obchoduje jak na tamním, tak na londýnském trhu. Skutečně jde o to, jakou má firma strukturu a povahu podnikání. Každé IPO je jiné, individuální, oslovuje různé investorské okruhy, je z jiného sektoru a podobně. 

HN: Jaké jsou další důležité společnosti z regionu střední Evropy, které podle vašeho názoru těžily z podpory vaší burzy a obchodují se v Londýně?

V roce 2013 přišla na naší burzu regionální realitní společnost Globalworth zaměřená hlavně na Polsko a Rumunsko. Vstoupila na náš trh AIM. To je trh, který je trochu flexibilnější z hlediska regulace než náš hlavní trh a je určen pro rychle rostoucí společnosti. V době IPO měl Globalworth tržní kapitalizaci přibližně 130 milionů liber (3,8 miliardy korun), dnes má tržní kapitalizaci téměř 1,8 miliardy liber. Globalworth je vynikajícím příkladem toho, že nejde jen o prvotní úpis akcií, že jednou vyberete od investorů peníze a pak už nic. Globalworth několikrát využila kapitálový trh pro svůj výrazný růst. V posledních pěti letech, nad rámec prvotního úpisu, si firma šla pro kapitál prostřednictvím akciového trhu šestkrát. Naposledy před dvěma týdny. Bez tohoto přístupu k financování by Globalwoorth nebyla tam, kde je dnes.

Komentář Luďka Vainerta

Miliardové sny na dluh a drsný budíček. Někdejší sláva firmy Groupon zmizela

1. 10. 2019 ▪ 3 min. čtení

HN: Jak funguje AIM Market? Může to být šance i pro menší středoevropské společnosti?

Ano. Průměrná tržní kapitalizace firem na tomto trhu je kolem 100 milionů eur (2,5 miliardy korun).  Existují na něm ale i společnosti, které mají tržní kapitalizaci 50 milionů, nebo dokonce 30 milionů eur. Těžké ale pro tyto burzovní trhy pro malé firmy, jako jsou AIM nebo START v Praze, je vytvořit kolem sebe funkční ekosystém. To chce hodně času a odhodlání. AIM existuje už 25 let a má více než 800 společností. Co se týče kapitálu, který firmám získal, jde o velký úspěch. Výhodou AIM je, že i malá společnost jeho prostřednictvím má přístup k velmi profesionálním, sofistikovaným nebo institucionálním investorům. Pro firmy střední a východní Evropy to může být jedinečná příležitost.

HN: Máte také program s názvem Elite, zaměřený na společnosti, které jsou stále soukromé. Jak funguje?

Elite je pro společnosti, které jsou soukromé a nebudou veřejně obchodované nějaký čas, možná dva tři roky. Snažíme se jim pomoci růst. Tato pomoc není omezena jen na akciový trh. Pomáháme jim spojit se s fondy rizikového nebo soukromého kapitálu, pomáháme jim se strategickými změnami. Společnosti se do tohoto programu přihlásí a my si vybereme ty nejvhodnější. Je to významná část našich aktivit a programem už prošlo přes tisíc firem ze 40 zemí. 

Poznámka: Kalinowski nechtěl komentovat dopady brexitu na aktivity londýnské burzy.