Byznys podle Luďka Vainerta: Americký úrokový šok, na který Evropa nemá odpověď. A ČNB už vůbec ne

V úterý odpoledne nebe nad světovým byznysem ozářil blesk, který sice nepřišel úplně z čista jasna, ale stejně dokázal ohromit. Americká centrální banka Fed totiž snížila základní úrokovou sazbu. Zní to na první poslech nudně, ale s podrobnostmi a v souvislostech už ne: Fed sazbu srazil hned o dva stupně, čímž se dostal k jednoprocentnímu úroku. A hlavně - k tomu, aby prudce zlevnili peníze, se američtí centrální bankéři rozhodli zcela mimo harmonogram, měnové jednání měli naplánované až za dva týdny. To vše ukazuje, že nejde o rutinní změnu sazeb, ale o nouzové opatření. Vždyť abychom našli podobnou situaci, musíme se vrátit až k počátku hluboké krize roku 2008/2009 nebo do divokých dnů po teroristickém útoku na Světové obchodní centrum v září 2001.

Fed za záchrannou burzu zatáhl kvůli obavám z toho, co dopady epidemie koronaviru udělají s ekonomikou. Z pohledu centrální banky situace jiné řešení než levnější peníze samozřejmě nemá. Nižší úroky uleví zadluženým firmám i občanům, takže výsledkem budou větší útraty i investice, vyšší poptávka a hlavně vyšší zisky. Snížení sazeb, navíc hned dvojnásobné, by proto mělo být i oním pověstným hltem whisky, který zlepší náladu také na burze.