Důvěra v českou ekonomiku rekordně klesla. Podnikatelé nevěří, že se její kondice rychle vrátí do normálu

Důvěra v českou ekonomiku zaznamenala v dubnu největší pokles od začátku sledování Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Klesla o 19,6 bodu na 74,8 bodu. Pod osmdesátibodovou hranici spadl indikátor důvěry naposledy v březnu 2009, tedy v době vrcholící finanční krize. Důvěra v dubnu rekordně poklesla mezi podnikateli i spotřebiteli. Důvodem je strach z pandemie koronaviru, uvedli statistici.

Důvěra mezi podnikateli klesla o 19,3 bodu na hodnotu 73,8 bodu, snížila se ve všech odvětvích. Ve službách je na úrovni 70,5 bodu, což je nejníže od počátku sledování. V průmyslu byla naposledy nižší v březnu 2009.

"Podnikatelé čelí obrovskému poklesu poptávky a ani z odpovědí na očekávaný vývoj v příštích třech měsících nevyplývá, že by se mohla v krátkodobém horizontu vrátit na úroveň před zavedením mimořádných opatření," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Například mezi podnikateli v průmyslu zhruba 45 procent dotázaných uvedlo, že hlavní překážkou růstu je nedostatečná poptávka. Ve stavebnictví si více než třetina podnikatelů stěžovala na nedostatek zaměstnanců, zhruba pětina pak na nízkou poptávku. Asi třetina podnikatelů ve službách uvedla jako největší bariéru růstu skupinu blíže nespecifikovaných překážek, podle komentářů se jednalo ve většině případů o mimořádná opatření v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadla nejvýrazněji za dobu sledování. Její index klesl na dosavadní minimum 74,3 z březnových 85,9 bodu, uvedl dnes institut Ifo.

O podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden zhruba 4,43 milionu lidí. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, je ale vyšší, než čekali analytici. Za pět týdnů, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už více než 26 milionů lidí, od poloviny března už přišel o práci jeden z šesti zaměstnaných Američanů. Za tu dobu zanikla už všechna pracovní místa, která v USA vznikla od listopadu 2009, tedy od doby, kdy americká ekonomika začala po globální finanční krizi opět vytvářet pracovní místa. 

Automobilkám prudce klesají zisky

Automobilky hlásí výrazné propady čtvrtletních zisků. Čistý zisk jihokorejské automobilky Hyundai Motor v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl o 44 procent na 463 miliard wonů (9,6 miliardy korun).  Automobilka z hlediska čistého zisku zažila nejhorší první čtvrtletí za desetiletí. Čistý zisk navíc výrazně zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti Refinitiv odhadovali v průměru na 607 miliard wonů. Provozní zisk se v prvním čtvrtletí nicméně zvýšil o pět procent na 864 miliard wonů a tržby vzrostly o šest procent. Provozní zisk německého automobilového koncernu Daimler se v prvním čtvrtletí kvůli negativním důsledkům šíření koronaviru propadl o téměř 70 procent na 719 milionů eur (19,8 miliardy Kč). Automobilka, která vyrábí například luxusní vozy Mercedes-Benz, rovněž předpověděla, že její provozní zisk, tržby a odbyt v celém letošním roce dosáhnou nižší úrovně než loni. Kompletní výsledky za první čtvrtletí spolu s dalšími informacemi o vývoji situace představí firma 29. dubna.

Zatím se některé automobilky připravují k obnovení výroby. Britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR) obnoví od 18. května provoz závodů v britském Solihullu, na Slovensku, kde vyrábí model Defender, a v Rakousku. Například odbory české Škody Auto však míní, že obnovení výroby v českých závodech firmy bude provázet chaos. Automobilka by měla začít znovu vyrábět v pondělí 27. dubna ráno, a to ve všech třech svých závodech v České republice. Výroba byla od 18. března odstavená kvůli pandemii koronaviru. Podle odborů ale nepůjde o obnovení výroby shodné například s náběhem po celozávodní dovolené. Výroba se bude rozbíhat pomalu, nastane chaos, který nikdo nepamatuje, uvedl ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář.

Výroba osobních aut v Česku klesla v 1. čtvrtletí o 11 procent na 322 908 vozů. V březnu klesla o 47 452 aut, tedy o více než 36 procent. Oznámilo to začátkem týdne Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

Stát si půjčuje na deficit

Ministerstvo financí ve středu ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 73,9 miliardy korun, tedy opět několikanásobně více než plánovalo. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Původně MF plánovalo prodat dluhopisy za maximálně 12 miliard korun. Zájem investorů o státní dluhopisy vydávané ministerstvem financí z předchozích týdnů tak pokračuje.

"Celkově si tak podle našich výpočtů vláda zajistila od začátku roku 88,4 procenta z potřebných 510,3 miliardy korun pro financování 300miliardového deficitu státního rozpočtu, pokrytí splatných státních dluhopisů a dalších výdajů spojených s řízením státní kasy," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

MF zvýšilo prodeje dluhopisů díky zatím příznivé situaci na finančních trzích a snaze zajistit financování zvýšeného schodku letošního státního rozpočtu. Ten vláda tento týden již podruhé během měsíce zvýšila kvůli dopadům šíření koronaviru, a to na 300 miliard korun.

MF plánuje deficit financovat především právě prodejem státních dluhopisů a ještě před dalším zvýšením schodku rozpočtu uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.

Před týdnem MF ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 54,8 miliardy korun, tedy několikanásobně více, než plánovalo. O týden dříve to byl dvojnásobek proti plánům, celkem 28,5 miliardy korun. Na počátku dubna prodalo MF státní cenné papíry za 87,4 miliardy korun, původně chtělo prodat dluhopisy 12 miliard Kč. Obdobná situace byla ještě o týden dříve, kdy MF prodalo dluhopisy za za 53,4 miliardy, přičemž původní plány počítaly s 12 miliardami korun.

Táborský upozornil, že MF je stále více aktivní i na sekundárním trhu, kde letos získalo 37,8 miliardy korun. "Navíc disponuje rekordním objemem 266,6 miliardy korun státních dluhopisů ve vlastním portfoliu, které může prodávat podle potřeby případným zájemcům mimo regulérní aukce," uvedl.

Sněmovna schválila úlevy pro pivovary i živnostníky

Pivovary budou moci žádat o vrácení spotřební daně za pivo, které nedokázaly prodat z distribučních center kvůli zavřeným hospodám a restauracím. V úterý to schválila sněmovna v novele zákona o spotřebních daních, která upravuje stahování cigaret se starým kolkem z trhu. Novelu nyní dostane k projednání Senát. O úlevu žádal Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého by placení daně za vylité pivo bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné postižené opatřeními kvůli šíření koronaviru budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Vládní návrh, kterým se mění již schválený zákon o takzvaném kompenzačním bonusu, ve středu přijala sněmovna. Zákon umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ. Vláda s nimi zatím počítá do 8. června. Zákon nyní dostane k projednání Senát.

Podmínky programu Pětadvacítka se podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení.

Od 9. dubna mohou OSVČ jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 000 korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 000 podnikatelů.

Vláda v pondělí schválila záruku 150 miliard korun pro malé a střední firmy. Měla by vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun. V úterý to musí schválit sněmovna. Novinářům to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

"Zítra (v úterý) se půjde do sněmovny se zárukou 150 miliard korun, což by při čtyřnásobném multiplikačním efektu mělo vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun pro malé a střední firmy, respektive pro firmy do 500 zaměstnanců. Jsou tam živnostníci, malé firmy a firmy střední," řekl Havlíček.

Podnikům do 250 zaměstnanců by mělo být poskytnuto ručení do 90 procent dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru. U větších firem by ručení mělo dosáhnout 80 procent dluhu z poskytnutého úvěru, doplnila na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V případě, že ekonomika letos klesne v souladu s odhady ministerstva financí o 5,6 procenta, bude schodek veřejných financí letos 4,3 procenta HDP. To je přibližně 240 miliard korun. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Rada upozornila, že výpadek daňových příjmů by tak letos měl činit zhruba 165 miliard korun. Výpadek se totiž podle rady pohybuje kolem 21 miliard korun za každý procentní bod, o který se sníží tempo růstu ekonomiky. Při propadech o více než pět procent přitom podle rady již lze ale očekávat silnější pokles příjmů při tomto poklesu HDP.

V případě výdajů pak rada odhadla dosavadní opatření vlády kvůli pandemii koronaviru na zhruba 76 miliard korun v letošním státním rozpočtu. Jde o nákupy zdravotnických pomůcek, ošetřovné, program Antivirus, příspěvek OSVČ nebo prominutí záloh na sociálním a zdravotním pojištění OSVČ. "Tento odhad je ale zřejmě nižší, než jaké budou konečné celkové náklady. Nezvažovali jsme programy, které ještě nebyly definitivně schváleny, a u kterých tak v době zpracování studie nebyly známy jejich přesnější parametry," uvádí studie.

Průměrný český investor do fondů v letošním prvním čtvrtletí prodělal 9,92 procenta. V porovnání s hlavními akciovými indexy, které se koncem března pohybovaly kolem minus 20 procent, byla jeho ztráta nižší. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select a agentury Thomson Reuters. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů působících na českém kapitálovém trhu.