Banky odložily splácení u 80 tisíc úvěrů. Německá průmyslová výroba se propadla nejvíce od sjednocení země

Banky dosud na základě zákona o odkladu splátek vyřídily 80 tisíc žádostí o odklad splácení úvěrů. Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká bankovní asociace k tomu uvedla, že banky samy obdržely do platnosti zákona 230 tisíc žádostí o odklad, z nichž drtivou většinu odložily. Dohromady tak byla již podle asociace odložena splatnost u 310 tisíc úvěrů.

"Banky samy odhadují, že o odklad požádalo zhruba 10 procent klientů, kteří u nich mají úvěr. Z celkového počtu bylo 64 procent spotřebitelských úvěrů, 24 procent hypoték a 12 procent úvěrů právnických osob," uvedla ČBA.

Průmyslová výroba v Německu v březnu klesla o 9,2 procenta, a dostala se tak nejníže od roku 1991, kdy se tyto údaje začaly v současné podobě zveřejňovat. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Na vině je propuknutí nemoci covid-19, což snížilo poptávku po zboží z největší evropské ekonomiky.

Výsledek je horší, než očekávali ekonomové v anketě agentury Reuters. Ti čekali pokles o 7,5 procenta. Německo se nyní připravuje na nejhlubší recesi od druhé světové války

V příštích třech měsících se navíc čeká další bezprecedentní propad. Index očekávání pro výrobu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, totiž v dubnu klesl nejníže od znovusjednocení Německa a je ještě níže než byl v březnu. V uplynulém měsíci klesl o 30 bodů na minus 51,4 bodu. V březnu se index propadl o 22,7 bodu.

Stejně je tomu i v tuzemsku. Průmyslová výroba očištěná o vliv počtu pracovních dnů zrychlila v březnu meziroční pokles na 10,8 procenta z únorových 0,9 procenta. Víc se propadla naposledy v červenci 2009 za hospodářské krize. Meziročně v březnu klesl i přebytek zahraničního obchodu o 12,6 miliardy korun na 3,1 miliardy korun. Obchodování ovlivnily dopady opatření proti šíření koronaviru, klesl vývoz i dovoz. Pokles exportu byl ale výraznější.

Stavební produkce pak v Česku po únorovém růstu o více než pět procent v březnu reálně meziročně klesla o 2,3 procenta. Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, rostlo také v březnu, i když pomalejším tempem.

Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobnou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona ve středu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k projednání Senát.

Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.

Sněmovna ve středu schválila i vládní návrh na odložení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechna odvětví až do konce letošního roku. Důvodem pro odklad je snaha nezatěžovat podnikatele po dobu epidemie koronaviru. Zákon nyní dostane k projednání Senát. Parlament už koncem března schválil jeden odklad EET, který měl trvat tři měsíce po skončení nouzového stavu.

Žádný podnikatel tak už nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav je prozatím schválen do 17. května. Zákon tak odložil i spuštění poslední fáze EET, která měla nastat 1. května. Evidence se měla rozšířit na všechna zbývající odvětví, hlavně na řemeslníky, ale třeba i na lékaře nebo advokáty.

Stát také podle dřívějšího usnesení přispěje podnikatelům zasaženým krizí 50 procent na nájem, pětinu zaplatí nájemce a 30 procent majitel. Úleva se bude vztahovat na všechny firmy, které byly kvůli vládním opatřením odstaveny z provozu a musely platit komerční nájem. Podmínkou získání příspěvku státu bude dohoda nájemce s majitelem na snížení nájmu o 30 procent.

Českou ekonomiku čeká letos kvůli koronaviru rekordní propad, a to o 6,2 procenta, odhaduje Evropská komise. Na příští rok čeká růst o pět procent. Hospodářství Evropské unie, ochromené pandemií v důsledku šíření koronaviru, čeká letos propad o rekordních 7,4 procenta Evropská komise v souvislosti s výpadkem ekonomické aktivity snížila původní podzimní odhady zhruba o devět procentních bodů. V zemích, které používají euro, bude podle komise propad ještě o tři desetiny procentního bodu výraznější.

Unijní hospodářství tak zaznamená první celoroční propad po sedmi letech růstu, který následoval po finanční krizi z konce minulé dekády. Příští rok naproti tomu čeká unijní ekonomiku podle odhadu komise šestiprocentní růst.

Ačkoli onemocnění covid-19 zastavilo provoz podniků ve všech zemích EU, propad bude mít velmi rozdílné hodnoty. Nejvíce zasáhne jihoevropské země v čele s Řeckem (minus 9,7 procenta), Itálií (minus 9,5) a Španělskem (minus 9,4), výrazně nejméně si naopak pohorší Polsko, jehož hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 4,3 procenta. Okolní země na tom budou o poznání hůře, česká ekonomika spadne o 6,2 procenta a slovenská ještě o půl bodu níže. Německo jako největší unijní ekonomiku čeká propad o 6,5 procenta, Francii pak o 8,2 procenta.