Chytrý kravín v praxi: Na mléčné farmě mají díky inovacím spokojený dobytek

Takzvaná Pláničkova metoda, kdy mladý inženýr pouštěl kravám do sluchátek hudbu, aby lépe dojily, jen jen nadsázkou z Troškovy komedie Slunce, seno. Ve skutečném zemědělství nicméně záleží na dobrém prostředí, aby byla zvířata spokojená a farmáři se odměnila lepší produktivitou. To se ostatně povedlo i na mléčné farmě Lípa nedaleko Havlíčkova Brodu.

„Krávy zjednodušeně řečeno potřebují potravu, světlo a vzduch. My jsme jim proto pořídili komplexní systém s čidly a řídícím softwarem, který kontroluje prostředí uvnitř. Pokud je tedy například šero, začne přisvěcovat. Pokud prší, zatáhnou se boční plachty, aby dovnitř nešla voda. Naopak při vyšší teplotě se plachty vytáhnou a spustí se ventilace,“ popisuje fungování systému ředitel společnosti Ondřej Baloun.

Krávy mají rády chladnější prostředí. Firma se ho proto snaží udržovat v rozmezí od 6 do 12 stupňů Celsia. Není to nic snadného, protože sama zvířata produkují velké množství tepla, takže kvalitní ventilace prostoru je základem. Díky automatickému systému, který není náročný na ovládání, se podařilo úspěšně zařídit v kravíně mikroklima, což se pozitivně projevilo na welfare chovaných krav, tedy jejich dobrému stavu a spokojenosti. Výsledkem je větší užitkovost a dokonce i reprodukce.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

„Z hlediska užitkovosti jde o znatelný nárůst. Dříve jsme dojili za laktaci 10 tisíc litrů mléka, nyní je to 11 400 litrů,“ upřesňuje Baloun. Laktace znamená dobu, kdy je kráva schopná dojit. Podle normy trvá v jednom roce 305 dní. Na mléčné farmě se ale zvedla i březost, její nárůst byl zhruba z 33 na 45 procent.

„Nejde ale jen o automatizovaný systém. Chci upozornit, že welfare krav se zlepšil i díky dalším faktorům. Je to například dobrá výživa, pohodlnější ležení a další. To už ale nejde tak přesně hodnotit,“ dodal Baloun s tím, že do sledování krav byla zapojena i Mendelova univerzita v Brně či Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi.

To ostatně bylo podmínkou pro to, aby mléčná farma získala peníze od ministerstva zemědělství. Na projektu se téměř poloviční částkou podílela Evropská unie, konkrétně Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Výše dotace z EU byla 306 272 korun, z českých veřejných zdrojů šlo o 312 461 korun. Celková výše dotace tedy byla téměř 620 tisíc korun. Program rozvoje venkova se zaměřuje na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských, lesnických a potravinářských podniků. Zabývá se i posílením zaměstnanosti na venkově.