Pole a hlušiny mění v lesy a mokřady. Projekt biocenter v Šumicích ukazuje trend návratu k původní krajině

Ještě minulý rok na těch místech nebylo nic. Byla to oranice olemovaná nízkou trávou a hlušinami. Z hlediska krajiny a biodiverzity nevýznamná oblast. Nyní se tu táhnou dlouhé lány mladých stromků, především listnáčů. Každý je opřený o tyč a zabezpečený tak, aby přežil zimu a nemohla na něj vysoká. Za několik let bude na těchto 75 hektarech poblíž obce Šumice na Brněnsku hustý les, mokřady a celá zelená struktura biocenter a biokoridorů, kde najdou útočiště malí i velcí živočichové a vzácné druhy rostlin.

Především ale tenhle ostrov rozmanité zeleně pomůže okolní zemědělské krajině odolávat vodní i větrné erozi, což je významná pomoc v boji se suchem i s povodněmi.

"Biodiverzita a dobře fungující ekosystémy jsou klíčem k posílení naší odolnosti a předcházení vzniku šíření budoucích chorob. Změna klimatu urychluje ničení přírodního prostředí prostřednictvím sucha, záplav a požárů. Obnova biocenter a mokřadů, výsadba stromů a zakládání zelené infrastruktury nám pomůže zmírnit dopad přírodních katastrof," říká Stanislav Řezáč, bývalý starosta Šumic, který projekt pomáhal prosadit.

EU na biocentra poslala 95 milionů

Celkem v rámci projektu vznikne sedm lokálních biocenter - na vytyčených územích se na orné půdě vysazují dřeviny a zakládají nové travní louky. Součástí projektu je také tříletá následná péče. Celý projekt biocenter a biokoridorů u Šumic financuje Evropská unie z Operačního programu Životní prostředí a celkem na něj pošle více než 95 milionů korun.

Jak bývalý starosta říká, kdyby nebylo financování z EU, malá jihomoravská obec Šumice by si financování ze svého rozpočtu mohla dovolit jen těžko. "Šumice mají roční rozpočet 3,5 milionu korun, tudíž z vlastních obecních peněz by projekt nemohla realizovat. Ale byla velká snaha zastupitelstva obce a také občanů, aby se projekt uskutečnil, protože jsme věděli, že je ze 100 procent financován z EU," dodává bývalý starosta Řezáč.

Na pozemcích vzniknou tvrdé luhy a louky

Konkrétně projekt přináší výsadbu tvrdého luhu přecházejícího do porostu keřů a květnatých luk. Tvrdý luh je typ lužního lesa, kde dominují stromy s tvrdým dřevem, hlavně dub letní, jasany nebo jilmy. "Jedno biocentrum (biocentrum je geograficky vymezená plocha, která díky svým vlastnostem umožňuje život původních živočišných i rostlinných společenstev, pozn. red.) obsahuje výsadbu tvrdého luhu, druhé květnatou louku a další například tůně a mokřady. V našem případě se jedná o projekt významu přesahujícího hranice ČR a podobně rozsáhlý projekt se zde doposud nerealizoval. V blízké době se pokusíme, pokud získáme dotaci, doplnit stávající biokoridory také o mokřad, který měl být součástí původního projektu, ale nakonec z něj byl kvůli zdlouhavému procesu schvalování vyřazen," dodává k projektu současný starosta Šumic Marek Moudrý. Projekt začal letos v dubnu a tvorba biocenter potrvá ještě dva roky.

Pozemky určené k založení biocenter se nejprve zoraly, pak upravily kombinátorem, aby se rozmělnila původní orba, pak oplotily, zasela se tráva začalo se s výsadbou keřů a stromů. "V současné době je vysázena veškerá výsadba, vše je oploceno a máme za sebou první rok následné péče. Kompletně hotovo bude koncem roku 2022," předpokládá starosta Moudrý.

Biocentra pomohou v boji se suchem

Není náhoda, že tento projekt, kdy se zaplevelená pole mění na lužní lesy a mokřady, se realizuje právě v Šumicích. Kromě letošního roku, kdy pršelo více, totiž obec dlouhodobě trápí sucho. "Každoročně u nás platí zákazy napouštění bazénů či zalévání vodou z řádu. V Šumickém potoce, který obcí protéká, v průběhu léta voda zcela vysychá," upozorňuje Moudrý. Od nových lesů, které zpevní a zkvalitní půdu a ta tak dokáže zadržet víc vody, si obec slibuje, že sucho pomohou zmírnit.

Biocenter v Česku přibývá

Projektů budování biocenter, která narušují monotónnost zemědělské krajiny, v posledních letech v Česku přibývá. "Vlastníci pozemků i obce si začínají uvědomovat, že to, jak naše krajina vypadá, je důležité i pro kvalitu lidského života," říká Karolína Sulová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Dodává, že jedním z největších problémů české zemědělské krajiny je právě homogenizace – tedy krajina je monotónní, s velkými nečleněnými poli, s minimem remízků či vodních prvků.

"Právě území ekologické stability a biocentra do krajiny vnášejí rozmanitost, jsou domovem - nebo místem, kudy se mohou pohybovat – pro řadu druhů živočichů a rostlin, hrají roli v zadržování vody. A v neposlední řadě jsou důležité i pro lidi – vždycky je lepší jít na procházku alejí stromů a k mokřadu, než trávit odpoledne v kukuřičném lánu," podotýká Sulová.

Evropská unie v proměně krajiny hraje významnou roli. Nejen díky tomu, že prostřednictvím operačního programu je možné získat dotace na konkrétní projekty, tak jako se to podařilo jihomoravským Šumicím, ale i proto, že přijímá ucelené strategie, které krajinu mění jako celek.

Strategie EU chce změnit hospodaření v krajině

V květnu například Evropská komise přijala novou strategii pro nadcházející desetiletí pod heslem Navrácení přírody do našeho života. Tato strategie by měla být jedním z pilířů nové evropské politiky Zelená dohoda pro Evropu známé jako The European Green Deal. Hlavním cílem tohoto ambiciózního plánu je být v roce 2050 klimaticky neutrální a zajistit dlouhodobou udržitelnost hospodářství EU. K tomu má dopomoci právě ochrana a obnova přírody a péče o ni.
Strategie chce začlenit problematiku biologické rozmanitosti do celkové strategie hospodářského růstu EU, aby se stala její nedílnou součástí.

Navrhuje mimo jiné stanovit závazné cíle zaměřené na obnovu poškozených ekosystémů a řek, zlepšení stavu chráněných přírodních stanovišť a druhů v EU, navrácení opylovačů na zemědělskou půdu, zmírnění znečištění, větší ekologičnost měst, rozšíření ekologického zemědělství a zlepšení zdraví evropských lesů.

Strategie zahrnuje i konkrétní kroky, které mají oživit evropskou biologickou rozmanitost do roku 2030, mimo jiné navrhuje přeměnit nejméně 30 % evropských území a moří v chráněné oblasti a z nejméně 10 % zemědělské plochy opětovně vytvořit chráněné oblasti s velkou biologickou rozmanitostí.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors