Krkonoše chrání stromy před zvěří. Díky novému projektu staví obory a krmelce

Je to stále se opakující problém: lesníci vysadí mladé stromky, aby se les obnovil, třeba po kůrovcové kalamitě, ale netrvá ani pár týdnů a výsadba je zdecimovaná. Stromky mají ukousané či ulámané větvičky, některé už ani nebudou schopné vyrůst. Škody, které v lesích páchá především vysoká zvěř, tedy jeleni, daňci nebo srnci, jsou různé.

"Jednak je způsobují okusem mladých lesních porostů, jednak ohryzem a loupáním kůry u porostů starších. Okusem jsou postiženy buď postranní větve ve vrcholové části mladých stromků, nebo jejich terminální výhony, často ale obojí. Loupání a ohryz způsobuje zvěř nejvíce v zimě. Podle velikosti poškozené plochy vzhledem k obvodu kmene může v důsledku ohryzu dojít až k uhynutí stromu. V místě poranění bývá dřevina často napadena dřevokaznou houbou, dochází k rozvoji hniloby a oslabení stability stromu, hrozí zlomy a vývraty či následné napadení dalšími škůdci," vyjmenovává Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).

I proto park spustil rozsáhlý projekt, který má škodu v lesích pomocí různých opatření zmírnit. Projekt financuje Evropská unie a na jeho současnou, čtvrtou etapu, která odstartovala v říjnu 2019, poslala téměř jedenáct milionů korun. Součástí projektu je například postavit přezimovací obory a krmná zařízení na území lesa, aby se zvěř měla kde nasytit a nemusela spásat stromky.

"Zásadní otázkou před zahájením první etapy bylo, zda zvěř vůbec přikrmovat, či ne. Vlastní přikrmování je sporné, zvěř však byla člověkem postupně vytlačena mimo oblasti, kde mohla snadno sehnat potravu. V době zvyšujícího se turistického tlaku na prakticky celé území národního parku bylo nutné vyčlenit určitý prostor, kde zvěř bude mít klid. Člověk tedy musel zasáhnout, aby minimalizoval možné škody na lese," vysvětluje Drahný.

Mizí hlavně buky, javory a jedle

Jedním ze zásadních problémů lesních ekosystémů a jejich managementu je zajistit, aby se les obnovoval. Tedy aby zvěř růst stromů nezpomalovala, například okusem, a aby druhy stromků byly různorodé a nesázely se například jen smrky. "Přirozená obnova je nezbytnou součástí dynamiky lesního ekosystému. Intenzivní okus prokazatelně způsobuje znatelné ztráty na početnosti dřevin, může vést k výrazným změnám dřevinné skladby a ke znatelnému prodloužení obnovní doby," upozorňuje Drahný.

Zvěř okusuje všechny druhy dřevin, ale nejvíc znatelné je to u těch druhů, jejichž zastoupení v porostech je menší. "Obecně se dá říct, že se jedná o listnaté dřeviny jako buk, javor nebo jeřáb, a o jedli," dodává Drahný. Správa krkonošského parku početní stav zvěře samozřejmě reguluje, protože pokud by to nedělala, roztočila by se spirála a počty jelenů, daňků nebo srnců by rostly lineárně. Opatření v tomto projektu jsou ovšem preventivního charakteru.

Regio Srnky

V rámci projektu tak probíhá výstavba přezimovacích obůrek a krmných zařízení v obůrkách i v lesích na celém území národního parku. Nejedná se tedy o ochranu lesních porostů jako takovou, kterou KRNAP hradí z vlastních prostředků. "V rámci běžné péče o lesní ekosystémy provádíme výstavbu oplocenek, individuálních ochran sazenic, nátěry proti okusu a loupání," dodává Drahný. Výsledek projektu bude viditelný, protože les už nebudou tvoři smrkové monokultury, které navíc jednoduše zdecimuje kůrovec. Budou to druhově pestré porosty, s vyšším zastoupením listnatých dřevin a jedle. "Les pak bude zdravější a stabilnější," podotýká Drahný.

Nemohou za to zvířata, ale špatné hospodaření v krajině

Podle Karolíny Sulové z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) zvěř představuje v České republice pro obnovu lesa skutečně velký problém. Spárkatá zvěř je na mnoha místech tak přemnožená, že brání obnově lesa. "Okusuje či zcela likviduje mladé semenáčky i odrostlejší stromky, loupe kůru. Nově vysazované stromky se musí nákladně chránit, přirozené zmlazení nemá šanci odrůst. Poškození zvěří je ale patrné i na stromech, které odrůst zvládly – například místy, kde byla kůra oloupána, se dostává do stromů plíseň, která je poškozuje. Příčinou je jednak množství zvěře, ale i celková podoba naší krajiny," upozorňuje Sulová.

V monokulturních stejnověkých lesích či na velkých lánech, které jsou v České republice běžné, má zvěř omezenou potravní nabídku. V lesích chybí podrost, na polích je potrava k dispozici jen sezonně a chybí drobnější krajinné prvky. To vše zvířata v podstatě nutí k tomu, aby získávala potravu právě okusem a ohryzem v lesních porostech, které tak zásadně poškozuje.
Sulová dodává, že různá opatření jako oplocení, nátěry, přezimovací obůrky, která obsahuje i nynější evropskounijní projekt, jsou hned vedle redukce počtu zvířat velmi důležitá.

Program chrání i vzduch, vodu nebo půdu

Operační program životní prostředí, jehož prostřednictvím EU financuje i ochranu před zvěří v KRNAP, je druhým největším operačním programem v České republice. V letech 2007–2013 nabízel z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř pět miliard eur, tedy 130 miliard korun.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Program je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Ve svých prioritních osách řeší například stav ovzduší, vody i půdy, problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. V druhém programovém období 2014–2020 nabídl žadatelům celkem 2,75 miliardy eur (72 miliard korun. pozn. red.).