Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Vývoj hospodářství loni poznamenala omezení obchodu, služeb či pohybu zaváděná státem od března kvůli epidemii nemoci covid-19.

"Mezičtvrtletní vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnila rostoucí zahraniční poptávka. Domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, významně klesla. Celoročně však loni došlo k nejhlubšímu propadu HDP v novodobé historii," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

K celoročnímu poklesu přispěl podle úřadu kromě snížení spotřeby domácností také pokles zahraniční poptávky v první polovině roku. Pokles tzv. hrubé přidané hodnoty, což je rozdíl mezi celkovou hodnotou produkce zboží a služeb a náklady na produkci, podle ČSÚ nejvýrazněji ovlivnil vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Nedařilo se ale ani průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb. Zaměstnanost loni klesla o 1,6 procenta, uvedl úřad.

Meziročně loni česká ekonomika oslabovala v každém čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí se HDP podle dříve zveřejněných údajů ČSÚ propadl o více než deset procent. Celkový propad za loňský rok je přesto nižší, než odhadovali odborníci. Analytici oslovení ČTK předpokládali, že česká ekonomika za celý rok 2020 oslabí o šest až sedm procent.

"V případě České republiky zcela jistě zapůsobilo i rozvolnění restrikcí v předvánočním období, které zřejmě vedlo k nárůstu tržeb v maloobchodu a ve službách," uvedl k údajům ČSÚ analytik Komerční banky Martin Gürtler. Předloni česká ekonomika vzrostla o 2,2 procenta.

Ekonomika Evropské unie loni klesla o 6,4 procenta, za propadem jsou hlavně opatření proti šíření nového koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny byl propad ještě výraznější, činil 6,8 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika rovněž klesla, ovšem propad byl mírnější, než činily odhady.

V roce 2019 hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny vzrostl o 1,2 procenta, což byl nejpomalejší růst za šest let. Ekonomika celé EU pak zaznamenala předloni růst o 1,5 procenta.

Analytici: Většímu propadu české ekonomiky zabránil hlavně průmysl

Údaje o HDP ukazují, že dopady podzimní vlny pandemie na českou ekonomiku byly menší než během jara, a to především díky fungujícímu průmyslu. Tomu pomohla zahraniční poptávka, mimo jiné německá ekonomika, na niž je Česko výrazně navázáno. Většímu poklesu zabránily také vládní ekonomické programy, především Antivirus. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů. V letošním roce by se podle analytiků měla ekonomika vrátit k růstu, který odhadují kolem tří procent.

Česká ekonomika se sice loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky, bylo to ale méně než odhady ekonomů, ministerstva financí nebo ČNB. Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent.

"První odhad vývoje ekonomiky v posledním čtvrtletí potvrzuje, že negativní dopad druhé vlny pandemie byl podstatně menší než na jaře, zejména díky stále fungujícímu průmyslu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. "Jde sice o nejhlubší propad HDP v historii samostatné ČR, avšak vzhledem k okolnostem v průběhu roku je výsledné číslo výrazně nad očekáváním," upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Analytik ČSOB Petr Dufek uvedl, že výraznou roli na tom, že celkově nedopadl výsledek ekonomiky hůře, má vládní podpora v podobě programu Antivirus, který brzdil propouštění ve firmách, a další finanční dotace, které ale srazily státní rozpočet do rekordního deficitu.

"Dnešní údaje za ČR jsou v souladu s dosud zveřejněnými daty ostatních evropských ekonomik, které v minulém týdnu rovněž překvapily nad očekáváním dobrými výsledky za čtvrté čtvrtletí loňského roku," uvedl ekonom Gürtler. Výkon průmyslu tak podle něj vyvažuje pokles v ostatních odvětvích, což je i důvod, proč se průmyslově orientovaným ekonomikám daří nyní lépe. "V případě České republiky zcela jistě zapůsobilo i rozvolnění restrikcí v předvánočním období, které zřejmě vedlo k nárůstu tržeb v maloobchodu a ve službách," dodal.

Nad očekávání dobré výsledky ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí jsou podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové dány hlavně silnou zahraniční poptávkou a odolností českých exportérů. "Pokud se vývoz udrží a po zvládnutí pandemie se přidá se i domácí spotřeba, bude již na pořadu dne konsolidace veřejných financí," uvedla.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské zabránila většímu propadu HDP především německá ekonomika. Dále upozornila, že Polsko zaznamenalo loni pokles ekonomiky o 2,8 procenta, tedy první pokles od roku 1996. Propad německé ekonomiky o pět procent nepřekonal rekord z roku 2009.

"Přes daleko ostřejší průběh pandemie je zjevné, že podzimní vlna způsobila ekonomice mírnější škody," uvedl i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Důvodem podle něj může být, že některé oblasti ekonomiky se nedostaly během léta zpět na předkrizové úrovně, a proto znovu nezažily takový propad. Dalším důvodem je podle něj i odolnost průmyslu.

Podle analytika Natland Petra Bartoně ovšem nelze dělat z poptávky ze zahraničí optimistické závěry do budoucna. "Část této poptávky nepatřila do posledního čtvrtletí. Byla spíše doháněním předchozího výpadku," uvedl.

Nicméně podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy je celoroční pokles HDP o 5,6 procenta příznivá zpráva. "Důležité je si vzpomenout, že během první jarní vlny se modelovaly výraznější celoroční propady, které navíc zpravidla ani nepočítaly s tím, že udeří další vlny v takové síle," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstává otázkou, jaký výsledek přinese HDP za letošní rok. "Klíčovým faktorem bude především postup na poli vakcinace a s tím související schopnost odstraňovat omezení související s pandemií," uvedl. Letošní růst ekonomiky odhaduje na zhruba tři procenta.

"Letošní rok je ve znamení naděje. Počet použitelných vakcín proti koronaviru se zvyšuje a s tím i naděje, že se snad již v druhé polovině letošního roku začne vracet život české ekonomiky do normálních kolejí, pokud efektivně zvládneme proces vakcinace," dodal hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Celoroční růst odhaduje mezi 2,5 až třemi procenty.

Související
21. 1.

Česko 2021: porosteme pomaleji než eurozóna

Komentář Luďka Vainerta Ekonomiku letos čeká pozvolné zacelování nejhorších škod způsobených koronavirem. Velice pozvolné. Nejnovější predikce ministerstva financí...
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru