Ekonomové očekávají na jaře razantní oživení, podle bankovní asociace letos ekonomika stoupne o 2,6 procenta

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,6 procenta. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. V říjnové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta.

Asociace zároveň upozornila, že většina rizik, která by mohla očekávaný vývoj ohrozit, souvisí s nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a jejími hospodářskými dopady. Loni česká ekonomika klesla podle předběžných údajů Českého statistického úřadu o 5,6 procenta, nejvíce za existenci ČR.

Ekonomové českých bank očekávají sice ještě letos v prvním čtvrtletí meziroční pokles ekonomiky, během jara by pak ale mělo nastat razantní ekonomické oživení.

"Mezi členy panelu existuje plná shoda v tom, že v české ekonomice dojde k oživení letos. Nejistota panuje především ohledně dynamiky HDP během současného prvního čtvrtletí. Výraznější mezičtvrtletní propad z tohoto období by negativně ovlivnil celoroční výsledek," uvedl hlavní
ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Asociace zároveň uvedla, že období nejvyšší zaměstnanosti, ale i nejnižší nezaměstnanosti má český trh práce již za sebou. Nicméně podle odhadů ČBA bude růst nezaměstnanosti v ČR pouze přechodný. Letos by měla průměrná nezaměstnanost stoupnout z loňských 3,6 procenta na 4,4 procenta a příští rok klesnout na 3,9 procenta.

Asociace zároveň očekává loňský schodek veřejných financí 6,5 procenta HDP. "Pro volební rok 2021, po započteném odhadovaném dopadu schválených daňových změn, bude schodek ještě vyšší a dosáhne minimálně 6,9 procenta HDP," uvedla asociace. Příští rok by pak podle odhadů měly veřejné finance skončit ve schodku kolem 4,1 procenta HDP. Za standardních okolností by neměl schodek veřejných financí podle pravidel EU překročit tři procenta.

Přestože podle asociace ČR ve srovnání s řadou států EU zatím patří v rozpočtové oblasti mezi premianty, rozsah zadlužení českého státu se rychle zhoršuje. "Je zřejmé, že nedávné přijetí daňového balíčku, který nebyl vhodně zacílen, se jeví z hlediska potřeby budoucí konsolidace veřejných financí jako kontraproduktivní. Krom toho reálný plán konsolidace zatím ani neexistuje," uvedla asociace.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa dále upozornil, že loni na podzim poslancům distribuovaný materiál ministerstva financí nazvaný Konsolidační strategie nemá parametry věrohodného plánu konsolidace. "A snad i proto dodnes nedošlo k jeho řádnému zveřejnění," dodal.

Ministerstvo financí v lednové prognóze očekává růst české ekonomiky letos o 3,1 procenta. V roce 2022 by podle výhledu MF měla ekonomika růst o 3,4 procenta a v roce 2023 o 2,1 procenta. Česká národní banka v únorové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a příští rok s růstem o 3,8 procenta.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Zlepšení růstu české ekonomiky očekává i Evropská komise

Čtvrteční prognóza Evropské komise (EK) oproti listopadové předpovědi zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky o desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. Na příští rok očekává komise pětiprocentní růst. Loni česká ekonomika kvůli restrikcím spojeným s pandemií klesla podle odhadů komise o rekordních 5,7 procenta.

Naproti tomu ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle čtvrteční makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta.

Na předkrizovou úroveň by se mělo hospodářství dostat dříve, než komise dosud předpokládala, zejména díky rychlejšímu růstu ve druhé polovině roku. V příštím roce by pak měla ekonomika sedmadvaceti členských států vykázat růst o 3,9 procenta.

Pro země platící eurem komise předpověděla na letošní i příští rok shodný růst 3,8 procenta.

Loni ekonomika EU podle odhadů komise klesla o 6,3 procenta, což byl největší propad v zaznamenané historii.

Unijní exekutiva přitom ve čtvrtek upozornila, že v předpovědi zůstává velká míra nejistoty, hlavně s ohledem na těžko předvídatelný vývoj pandemie a postup očkování, které má zemím umožnit návrat k normálnímu provozu.

"Stále zůstáváme v bolestném sevření pandemie, jejíž sociální a ekonomické dopady jsou zcela zjevné. Konečně se však alespoň objevilo světlo na konci tunelu," prohlásil k letošním vyhlídkám eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Komise očekává, že unijní země budou i v letošním roce investovat do záchrany a oživení svých ekonomik velké sumy, což by zejména ve druhé polovině roku mohlo akcelerovat růst. Čtvrteční prognóza podle komise nijak nekalkuluje s možným pozitivním dopadem mimořádného fondu obnovy EU, z něhož by státy mohly začít čerpat peníze na podzim.