Prázdný kelímek umýt a použít znovu. Nikoli vyhodit. EU a ministerstvo učí obce používat vratné nádobí na akcích

Už žádné přeplněné koše a hory odpadků v ulicích během poutí, koncertů, festivalů nebo majálesů. Místo do odpadu kelímky půjdou do myčky a poslouží lidem znovu na další akci. Ministerstvo životního prostředí s podporou evropských dotací vytvořilo projekt na omezení používání jednorázového nádobí, a tedy i množství odpadu z něj.

Podporu za bezmála 60 milionů korun získalo 23 projektů, zejména měst a obcí. Jednou z takových obcí je i Česká Kamenice v Ústeckém kraji. Na městských akcích se zde přestanou používat jednorázové kelímky. A stejně se využití jednorázových pohárků omezí i v Poděbradech nebo Hodoníně. Tyto a další obce za dotace rozšíří svou infrastrukturu pro poskytování vratných kelímků, které se budou ve stáncích vydávat za zálohu, pak se vymyjí a poputují na další veřejnou akci.

Jednou ze společností, která bude vratné kelímky a servis s nimi spojený městu poskytovat, je česká firma Nicknack. Kromě toho se obce budou snažit zajistit na akcích možnost natočit si pitnou vodu do vlastních nádob, což přispěje ke snížení spotřeby jednorázových PET lahví.

Dotaci využijí k rozšíření nabídky kelímků

Nicknack díky dotaci rozšíří svou skladovou kapacitu a také přijde s novými verzemi kelímků, které si obce mohou na akci pronajmout. “Vzhledem k tomu, že o službu pronájmu kelímků k opakovanému použití je velký zájem a mnozí pořadatelé kulturních akcí si nevystačí s vlastními, je třeba neustále navyšovat skladové zásoby univerzálních kelímků. Nabízíme je ve čtyřech objemových velikostech a v loňském roce jsme začali pracovat na vývoji nových produktů. Portfolio rozšiřujeme o kelímky na teplé nápoje s uzavíracím víčkem a novinkou jsou malé panáky,“ přibližuje Michal Hanák, výkonný ředitel Nicknack.

O kelímky je ze strany obcí zájem i přes pandemickou situaci, kdy se akce pořádat nesmějí. Města a obce se připravují na dobu, až se akce zase budou moci konat. “Během celého covidového období přichází objednávky z měst a obcí, tento segment se rozšiřuje již několik let. Spolupracujeme se stovkami obcí napříč Českou republikou, od statutárních měst přes okresní města až po malé obce nebo sbory dobrovolných hasičů starající se o provoz kulturních akcí na venkově,“ podotýká Hanák.

Vyměnit jednorázové pohárky za vratné chtějí i větší města jako Praha nebo Brno. Brněnské vánoční trhy používají systém vratných kelímků již šestým rokem. “Jedná se o největší městskou kulturní akci v zemi, kde vrtané kelímky fungují na všech hlavních náměstích v centru po dobu celých čtyřiceti dnů trhů. Vratné kelímky používají i mnohé restaurace, kavárny, kina, divadla, školy, hudební kluby a sportovní kluby,“ dodává Hanák.

Chystá se zákaz jednorázových plastů

Ministerstvo životního prostředí již loni na podzim představilo návrh zákona o omezení dopadu jednorázových plastů na životní prostředí. V EU totiž od července letošního roku bude zakázán prodej vybraných jednorázových plastových výrobků jako jsou příbory, talíře, brčka či vatové tyčinky. 

Regio Odpady

“Nikdo dnes nestojí o záplavy jednorázových plastů. Pro životní prostředí představují velkou a nesmyslnou zátěž. Díky připravované legislativě, mohutným dotacím a široké osvětě jsme na cestě ke skoncování se zbytečným nádobím pro pouhou jednu konzumaci,“ vysvětluje ministr Richard Brabec a připomíná i iniciativu ministerstva #dostbyloplastu, která se právě na redukci množství jednorázových obalů zaměřuje. Kampaň připravovala českou veřejnost a podnikatele na chystané změny evropské odpadové legislativy. Zkušenost s dobrovolným omezováním plastů byla zásadní i pro přípravu související dotační výzvy Operačního programu životní prostředí.

Expert: zabrat musí i rozvojové země 

Snahu naučit města a obce, že není nutné po každé akci vyhazovat stovky kilogramů jednorázového nádobí, vítá i Vojtěch Vosecký z mezinárodní platformy cirkulárního hospodářství Circle Economy. “Iniciativu podporuji. Nejlepší odpad je ten, který nevznikne, a kroky tímto směrem přispívají k přechodu na cirkulární ekonomiku. Ještě důležitější než třídit a recyklovat je totiž obaly znovu využívat, ideálně co nejvíce krát bez ztráty na kvalitě,“ vysvětluje Vosecký. Je však podle něj důležité do nastavení celého procesu zahrnout i dopady spojené s dopravou a vymýváním obalů na více použití.

Akce ministerstva je podle Voseckého logickou reakcí na trend, který nastolila Evropská komise ve své strategii pro nakládání s plasty na jedno použití, s níž jde ruku v ruce i letošní zákaz prodeje různých plastových talířků, příborů nebo brček.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

“Podobné iniciativy vznikají po celém světě. Pořád ale doháníme vlak, který jede rychleji, protože míra plastového znečištění přírody a moří neustále roste, zejména kvůli rozvojovým zemím, které nemají tak vyvinutou infrastrukturu odpadového hospodářství. I přesto si myslím, že před iniciativou EU se v Česku děla spousta zajímavých projektů a myslím, že v tomto smyslu máme co ukazovat i ostatním zemím,“ shrnuje Vosecký.