Aleje nejsou hrozbou, upozorní na zatáčky lépe než dopravní značky, zjistil výzkum. EU podpořila desítky obnov alejí

Albrechtická alej lemuje úzkou silnici z Albrechtic u Frýdlantu v Libereckém kraji. Vysoké, přes sto let staré javory jsou tak malebné, že se z nich stala jedna z hlavních turistických atrakcí této oblasti. Zároveň je to nejdelší alej v Libereckém kraji, stromořadí měří téměř čtyři kilometry. A nyní se dočkalo také revitalizace, ozdravení a úpravy, která má zajistit, že ozdoba Frýdlantského výběžku v Jizerských horách vydrží ještě mnoho let v co nejlepším stavu.

Projekt byl z financovaný z EU, prostřednictvím Operačního fondu životní prostředí. Unie na něj poslala půldruhého milionu korun, téměř čtyři sta tisíc dodal kraj. Smyslem revitalizace bylo především, aby alej zůstala pro silniční provoz bezpečná a dál plnila estetickou funkci v místní krajině. “V aleji byly pokáceny nebezpečné či neperspektivní stromy, stávající stromy byly odborně ošetřeny a na vhodných místech byly aleje dosazeny mladými stromky. Celkem jsme nechali vysázet téměř sto nových stromů,“ přibližuje Jan Sviták, náměstek pro dopravu Krajského úřadu Libereckého kraje.

Z hlediska velikosti evropských projektů nepatří tento finančním rozsahem k těm významným. Nicméně poskytnutí dotace z EU bylo v tomto případě důležité hlavně k tomu, že se kraj vůbec do obnovy silniční aleje pustil. “Liberecký kraj realizuje běžnou údržbu alejí, což je však činnost nikdy nekončící a s takřka nekonečnými finančními nároky. Kraj by tuto revitalizaci bez dotace z EU v daném čase zřejmě nerealizoval,“ podotýká Sviták. Dodává, že aleje jsou z hlediska kraje neodmyslitelnou součástí krajiny.

“Kromě významné estetické funkce plní aleje také funkce ekologické. Z již zrealizovaných projektů máme také zkušenost, že některé aleje doslova vytváří neodmyslitelné pouto místních obyvatel s danou lokalitou a je potřeba je udržovat a pečovat o ně,“ upozorňuje Sviták.

I proto kraj s obnovou alejí nekončí, naopak plánuje další významné revitalizace, a to opět s podporou EU. V letošním roce chce zrealizovat práce na dalších deseti alejích v oblasti Novoborska a Turnovska. 
“Projekty v dalších lokalitách pak budou plánovány v návaznosti na harmonogramu a následném vyhlašování výzev zejména v rámci nového Operačního programu Životní prostředí. Tento program je aktuálně stále v procesu schvalování na úrovni Evropské komise,“ dodává Sviták.

Aleje chrání před horkem i sněhem a zpevňují zem

Evropská unie podporuje desítky projektů obnov alejí nebo jejich kompletní nové výsadby. Jedním z mnoha příkladů je lipová alej v obci Hořátev u Nymburka, rekonstrukce lipové aleje k zámku Konopiště ve Středočeském kraji nebo Obnova historických alejí a rondelů v barokní zahradě v Miloticích v Jihomoravském kraji.

 Věhlasnou alej u Albrechtic navštívila i Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy neziskové organizace Arnika. “Je to krajinářský skvost a registrovaný významný krajinný prvek. Stromy tu rostou v poměrně extrémních podmínkách a plní funkci bariéry proti větrným poryvům. Považujeme zachování této aleje za správný krok,“ říká Klemensová.

Dodává, že aleje v krajině, a především podél silnic, nejsou pouze historické dědictví a estetický doplněk. Správně vysazované a udržované stromy podél silnic i ve městech jsou podle Klemensové zcela nenahraditelné pro zmírňování důsledků extrémních výkyvů počasí. Vozovky i krajinu chrání před horkem, silnými poryvy větru, sněhovými jazyky, snižují prašnost, během přívalových dešťů zadržují vodu a zpevňují zem. “V našich sídlech také významně zvyšují kvalitu bydlení a v neposlední řadě mají krajinotvornou funkci,“ připomíná Klemensová.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Ovšem aleje podél silnic jsou v Česku v ohrožení. Podle údajů Arniky bylo v letech 2003 až 2019 vykáceno 270 496 a vysazeno 165 867 stromů podél silnic. Tedy na jeden strom nahradí 1,63 pokácených stromů. “Je nutné upozornit, že náhradní výsadba neprobíhá z velké části na místě kácení. V roce 2019 bylo 37 procent stromů vysázeno jinde, než se kácelo. Silničních alejí v české krajině tedy neustále ubývá,“ upozorňuje Klemensová.

Aleje upozorní na zatáčky, křižovatky i vjezd do obce

Mezi českými řidiči stále panuje přesvědčení, že stromy představují hrozbu. Nárazem do stromu každým rokem přichází několik desítek lidí o život, ovšem příčinou je nepozornost, vysoká rychlost, nezvládnutí jízdy a vjetí do protisměru.

“Pro snížení počtu nehod končících nárazem do stromu se nabízí hned několik opatření. Konkrétně jde o snížení rychlosti při průjezdu alejemi, zákaz předjíždění, oddělení stromů svodidly na rizikových místech, zviditelnění kmenů reflexními prvky a v neposlední řadě zpřísnění pokut za nedodržování pravidel,“ navrhuje Klemensová.

Na obranu stromů zmiňuje francouzský výzkum okresních silnic, který odhalil, že v okresech s desetkrát vyšší hustotou alejí bylo zaznamenáno třikrát nižší riziko nehodovosti. Zjistilo se, že aleje indikují zatáčky, křižovatky a vjezdy k aglomeracím mnohem lépe než dopravní značky. Zvyšují také možnost předvídat, kterým směrem silnice povede krajinou. A to nejen za běžných podmínek, ale i za deště a sněžení či v noci. Vyplynulo to z údajů francouzského Úřadu pro sledování bezpečnosti silničního provozu.

Klemensová vítá, že EU obnovy alejí podporuje, ale řešení by se podle ní mělo hledat spíše v systémové změně ze strany státu. “V současné době existuje vládní dokument Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který od roku 2017 dává Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu dopravy za úkol zpracovat metodický pokyn údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu. Plnění povinnosti je natolik pomalé, že k zásadní změně v dohledné době jen tak nedojde,“ je přesvědčena Klemensová.

Problém je podle ní také nastavení podmínek dotačních titulů na opravy silnic a v kontrolních mechanismech. “Jinak by nevznikaly podivné projekty, které spíše krajině a stromům v ní uškodí, než aby jim pomohly. Neslyšeli bychom tak často podivné argumenty příjemců dotací ´projekt je třeba dokončit podle původního návrhu, jinak bychom přišli o dotace´ . Až příliš snadno přicházíme o vzrostlé stromy kvůli tomu, že nebyla dána priorita jejich zachování už ve fázi projektové přípravy,“ připomíná Klemensová.

To je případ Svárovské aleje na Boskovicku, vítězky ankety Alej roku 2020, které z velké části hrozí vykácení kvůli rekonstrukci silnice. Kraj na ni získal dotaci ve výši 80 milionů. Na základě vlny odporu veřejnosti nyní zástupci kraje přislíbili upravit projekt, aby byl ke stromům šetrnější.