Věděli jste, že krávy nejvíce skleníkového plynu vypouštějí nozdrami, tedy předem, nikoli – jak se všeobecně traduje – zadem? Vědci z britského start-upu Zelp to samozřejmě věděli, když vyvíjeli speciální masku pro krávy. Ta je schopná zachytit přes polovinu metanu, který krávy vypouštějí.

Zatím experimentální masky se rozhodl nakupovat a dále rozvíjet potravinářský gigant Cargill, který je chce od příštího roku nabízet evropským zemědělcům. Americký Cargill si dal za cíl snížit emise od svých globálně rozprostřených dodavatelů o třicet procent do roku 2030.
Cena masky ještě není jasně stanovena, ale agentura Bloomberg tvrdí, že pronájem masky, která je plná moderních technologií, by mohl začít na v přepočtu 1700 korunách za rok.

Maska na zachycení metanu z krávy firmy Zelp

Nejde o vtip, samozřejmě. Více než 1,6 miliardy kusů hovězího na světě je jedním z největších producentů skleníkových plynů, v tomto případě metanu, který zachycuje v atmosféře mnohem víc tepla než šířeji známý oxid uhličitý. I proto roste tlak na menší spotřebu masa. S maskou a dalšími novými technologiemi dostávají zastánci hovězího do rukou pádný argument.

Vítejte u třetího pokračování naší Jízdy na zelenou, pohledu na byznys a ekonomiku z perspektivy udržitelné ekonomiky. Masky pro krávy na zachycení metanu jsou součástí nového trendu, pro nějž vznikl termín regenerativní zemědělství. A krávy v něm nejsou samy.

Tak třeba slepice. Američtí zemědělci krmí velkou část planety svými levnými produkty, ale na domácí klienty cílí už nějakou dobu výrobky označenými jako „organické“ – v Evropě je známe třeba jako „eko“. Nejnovějším hitem se v tomto oboru stávají vejce, které jsou nejen „organic“, ale také „climate friendly“. Přicházejí totiž z farem, kde se právě věnují regenerativnímu zemědělství, tedy způsobu, jak vrátit oxid uhličitý zpět do půdy, kam přirozeně patří. A protože je to Amerika, tak je to především byznys, hlavně tedy se špatným svědomím nás, spotřebitelů. Organická vejce jsou na americkém trhu čtyřikrát dražší než ta obyčejná a už získala třetinu trhu. Klimaticky přátelská vejce nyní přicházejí na trh ještě o něco dražší, ale americký vaječný průmysl v nich podle týdeníku Bloomberg Businessweek vidí – ano, zlaté vejce budoucnosti.

Lákavá cesta plná odpadů

Odpad je byznys budoucnosti. O tom nepochybuje například Lenka Mynářová, spolumajitelka a šéfka české firmy Nafigate, která vyvinula unikátní biotechnologie na zpracování například použitého fritovacího oleje nebo kávové sedliny.

„Z usušené kávové sedliny se dá vytáhnout 12 až 20 procent kávového oleje, který nahrazuje přírodní kávové oleje ve stejné kvalitě. Ty se nejčastěji aplikují v kosmetice, ale jsou strašně drahé. Vyrábějí se ze zelených kávových bobů a kilo stojí i 100 eur. Z kávové sedliny se dají získat mnohem levněji a zároveň se využije odpad, takže může vzniknout cirkulární přírodní kosmetika, ke které směřujeme,“ hovořila zaníceně s kolegyní Simonou Janíkovou. Vlastní značku přírodní kosmetiky se firma právě chystá uvést na trh.

Oszkár Világi

Cesta odpadů k zákazníkovi je „nesmírně složitá“ nejen podle Lenky Mynářové. Ale lákavá. Kromě malých firem, jako je Nafigate, přitahuje i velké hráče. Oszkár Világi je člen vedení maďarské ropné firmy MOL, která se rozhodla zezelenat. „Necítíme tlak akcionářů, ale spíš je to celosvětový trend, na který jsme sami změnili názor,“ řekl mně a kolegovi Petru Zenknerovi Világi v rozhovoru, kde rozebíral budoucí strategii firmy. „Chceme sledovat, kde naše produkty končí, ať už jde o plastové výrobky v autech, nebo obalové materiály. Dává smysl plasty sbírat a recyklovat, protože tím můžeme několikrát zvýšit životnost našich produktů. To je momentální cíl naší skupiny, protože v tom vidíme obchodní příležitost. Žádají to i naši obchodní partneři.“

Ano, čtete dobře, takto mluví šéf firmy Slovnaft, která do koncernu MOL patří, a vysoce postavený manažer ve střední Evropě, tedy regionu, kde být zelený v byznysu ani v politice není příliš v módě. Podle reakcí firem etablovaných v odpadovém byznysu na Világiho prohlášení, že chtějí investovat do vlastního rozvoje i do případného nákupu jiných firem bych soudil, že v oboru se brzo začnou dít velké věci.

Pohádka o zelené labuti

A obdobně se myšlení mění i v bankovnictví a pojišťovnictví. Rychleji, než se čekalo, pokračují podle guvernéra francouzské centrální banky Francoise Villeroye de Galhaua jednání mezi vládami a centrálními bankami o tom, že klimatická rizika budou povinnou součástí zpráv bank a pojišťoven. „Nikdo před šesti měsíci nečekal, že budeme postupovat tak rychle, a je možné, že budeme mít pozitivní výsledek na COP26,“ řekl Villeroy de Galhau deníku Finacial Times. COP26 je klimatická konference OSN, která se má konat v listopadu ve skotském Glasgow, a čekají se od ní zásadní dohody o ochraně klimatu.

Francouzské banky a pojišťovny už to pár let musejí reportovat, britské tuto povinnost budou mít od roku 2025 a Evropská unie nyní svoje pravidla přehodnocuje. Bylo to mimo jiné i horké téma konference „Zelená labuť 2021“, kterou minulý týden organizovaly vrcholné světové finanční instituce včetně centrálních bank. Mnohé z nich si teprve začaly uvědomovat, jakou roli mohou sehrát ve snížení rizika klimatické změny.

Zodpovědné pojišťovny?

Polovina ze 70 největších pojišťoven světa se adekvátně nevěnuje rizikům plynoucím z klimatické změny a ztráty biodiverzity.

Prvních šest míst žebříčku 31 největších světových pojišťoven podle jejich přístupu k hodnocení rizik spojených s udržitelností:

1. Axa

2. Allianz

3. Aviva

4. NN Group

5. Desjardins Insurance

6. Generali

 

Zdroj: ShareAction

Samozřejmě, klima potřebuje globální dohodu. Američané a Číňané dávají najevo, že by jim něco takového nebylo cizí. Ale jako se vším, ďábel je v detailech. A ty dojednat nebude jednoduché. Například nezisková společnost ShareAction vytvořila žebříček environmentálně a sociálně odpovědných pojišťoven. Vyplynulo z něj hlavně to, že velké světové pojišťovny na rizika spojená s klimatickou změnou nebo sociální odpovědností spíš kašlou. Hůře než evropské firmy si vedly americké i asijské společnosti.

Jen třetina firem do svých rizik započítává například otázky udržení biodiverzity, tedy rozmanitosti přírody. I ta se dá očima finančních manažerů změřit a zhodnotit, i když na to neexistuje jednotná metodika. Globální standard v tomto ohledu se snaží vytvořit například banka BNP Paribas ve spolupráci s nevládní organizací CDP, která takový globální systém hodnocení environmentálních dopadů z hlediska firem a investorů už vytváří. Jak to chtějí dělat, vysvětluje třeba tohle video.

Až do oblak

Až budete kroutit hlavami nad cenami letenek evropských aerolinek, tak si uvědomte, že stejně jako třeba elektrárny nebo teplárny, i letečtí dopravci si musejí kupovat emisní povolenky. Jejich cena dosahuje historického maxima přes padesát eur za tunu, což je dvojnásobek oproti ceně před pandemií.

Aerolinky Ryanair Holdings očekávají rekordní ztrátu.

Evropské aerolinky tak musejí do svých cen započítat svůj podíl na znečištění a do budoucna promyslet, jak s touto cenou naložit. Mají sice polštář v podobě „kreditů zdarma“, tedy určité úrovně, do které nemusejí za emise platit, a něco ušetřily v pandemii, když nelétaly. Ale že by cena povolenek klesla, se zdá nepravděpodobné, a tak ty letecké společnosti jako Ryanair či WizzAir, které létají hlavně v EU, a tudíž podléhají této evropské podmínce, budou muset zvážit, jak vyšší náklady na znečišťování do svých finančních plánů zahrnout. 

Ano, hádáte správně, pokud vám při pomyšlení na to, kdo to zaplatí, vytanulo slovo zákazník.

Na vaše připomínky, komentáře a tipy se budu těšit na e-mailu: martin.ehl@economia.cz

Související
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru