Ekonomové to poslední dobou nemají úplně lehké, kdykoliv zmíní s někým v diskusi svou profesi, čeká je tisíc otázek na to, kam investovat. Asi taková nejuniverzálnější odpověď, pokud jde čistě o finance, je investice do fondů. Lidem, kteří alespoň trochu tuší, doporučí zpravidla pasivní fondy, těm ostatním, netušícím, investice do aktivně spravovaných fondů jejich banky.

Obojí má své výhody a nevýhody, tak na to se v dnešním newsletteru podíváme. A pokud už nějaký pasivní příjem máte nebo si můžete dovolit pracovat na dálku, pak vás zvu na obhlídku krásných ostrovů, kde se dá žít s relativně nízkými náklady.

Témata dnešního newsletteru:

 

Aktivní investoři válí

 

Být portfolio manažerem a aktivně řídit investiční fond bylo uplynulé roky docela bolestivé, zvlášť minulý rok byl hrozný. Překonat burzovní indexy se dařilo jen menšině správců. Letošek je ale jiný a naopak většina portfolio manažerů dokázala trh překonat.

Jak funguje pasivní a aktivní investování?

V dobách, kdy roste celý trh, stačí vsadit si na nějaký burzovní index a počítat zisky. Nejčastěji se to dělá přes takzvané pasivní fondy (ETF). Takový fond jede na autopilota a nakupuje akcie, které jsou podkladem, tedy například akcie v indexu S&P 500. Když některá akcie roste a zvyšuje se její podíl v indexu, pasivní fond ji nakupuje dál a tím tlačí na její další růst. A tak se často vyselektuje pár oblíbených akcií, které de facto táhnou celý index. Aktivní investor vybírající jednotlivé akcie se tak dostane do pozice, kdy tyto oblíbené akcie nakupovat nechce, neboť jsou z jeho pohledu předražené. Nakupuje proto podhodnocené, jenže ty nerostou, protože nejsou v oblibě. A tak se mu moc nedaří.

Jak je možné, že se letos vše otočilo?

Kvůli obavám z růstu inflace a zásahu centrální banky proti ní došlo na trzích k otočce, kdy se investoři začali houfně dívat právě po levnějších, nejlépe podhodnocených akciích generujících stabilní zisky. Sázka na relativně drahou akcii totiž znamená, že investor spoléhá na rychlý růst dané firmy v budoucnu. Vyšší inflace ale tento růst tržeb a zisků zásadně nahlodává, jejich současná hodnota je kvůli ní nižší. Statistika proto ukazuje, že zatímco loni překonala vývoj širšího indexu Russell 1000 pouze třetina aktivních fondů, letos se to povedlo šesti z deseti. V květnu pak podle dat Bank of America překonalo trh dokonce sedm z deseti portfolio manažerů. 

Jak dlouho to bude trvat?

Tak to je otázka za miliardy dolarů, na kterou nikdo nezná odpověď. Záleží totiž na tom, jak se bude dál vyvíjet inflace, zdali je její růst pouze dočasný výkyv, nebo naopak jde o nový normál. Centrální banky se přiklánějí k dočasnosti, jenže to je tak trochu i jejich práce. Výroky o dočasnosti jsou de facto intervence, protože v ekonomice hodně záleží na tom, čemu lidé věří. Pokud uvěří, že nás čeká vysoká inflace, tak vysoká inflace přijde, neboť si lidé začnou například říkat o vyšší mzdy, aby jim pokryly inflaci, a dodavatelé si budou kvůli víře ve vyšší budoucí inflaci smlouvat vyšší ceny dodaného zboží. Důležitá proto není ani tak současná inflace, ale především inflační očekávání lidí a firem v ekonomice. Centrální banka tak musí hrát s trhy nejen ekonomickou, ale i psychologickou hru.

Znamená to, že je pasivní investování mrtvé?

Určitě ne. Pasivně investovat neznamená nutně investovat do burzovních indexů, pasivně lze investovat do velmi úzkého záběru akcií. Tedy i mezi pasivními investory mohou být de facto aktivní hráči, kteří aktivně vybírají vhodná ETF pro danou dobu. Navíc ETF nejsou jen o akciích, ale i třeba dluhopisech, komoditách či kryptoměnách. Pasivní fondy tu rozhodně zůstanou i nadále, koneckonců jen za letošek do nich v USA přiteklo už 305 miliard dolarů, za celý loňský rok to bylo 250 miliard. A mrtvé rozhodně nejsou ani pasivní investice přímo do indexů, neboť dlouhodobě trhy rostou. Jediné, co se může stát, je, že v následujících několika letech tento typ investování ponese nižší výnosy, než na co byli lidé zvyklí.

Hlubší pohled na pasivní investování i ekonomický výhled najdete na webu HN.

 

Sbalte kufry a hurá na ostrov

 Lazy Sloth | image tagged in lazy sloth | made w/ Imgflip meme maker

Je to sen mnoha lidí, zvednout se a odjet na malebný ostrov, užívat si moře, východů a západů slunce. Ještě lepší takový sen je, když to zároveň moc nestojí, a nejlepší je, když to netrvá jen jeden nebo dva týdny. Server International Living pravidelně připravuje žebříčky různých destinací podle toho, jak dobře se v nich dá žít. Nedávno se podíval na ostrovy a díky své databázi dat od expatů má přehled o tom, jak, kde a za kolik se dá žít.

Phu Quoc – jde o největší vietnamský ostrov, který má jen o patnáct procent větší rozlohu než Praha. Zároveň má jen 100 tisíc obyvatel.  Více než polovinu ostrova zabírají chráněné parky a přírodní rezervace. Na ostrově je přes 20 pláží a v okolí na 27 dalších ostrovů. Podle dat od tamních expatů vyjde měsíční živobytí včetně nájemného pro dvě osoby na 26 tisíc korun.

Isla Colon – je nejseverněji položený panamský ostrov, který ročně navštíví na 150 tisíc turistů. Je součástí souostroví Bocas Del Toro a nabízí pravé karibské prostředí, kde lze rybařit a provozovat vodní sporty. Cenově vychází měsíční náklady pro dva lidi na 30 tisíc korun.

Bali – jeden z nejznámějších indonéských ostrovů nabízí tropické prostředí a i během období dešťů slunečné dny. Chladněji je v tamních horách.  Na ostrově se nachází džungle a je též poset rýžovými poli. Slušné živobytí dvěma lidem zajistí částka 41 tisíc korun. 

Kréta – tento řecký ostrov zná každý. Vzhledem k ekonomické situaci Řecka jsou náklady na život relativně nízké. Sehnat bydlení na ostrově obývaném 630 tisíci lidmi je poměrně snadné a celkové měsíční náklady pro život dvou lidí vyjdou na 39 tisíc korun. 

Roatán – je malý honduraský ostrov o rozloze Jihlavy s bílými písčitými plážemi. I když se v pevninské části Hondurasu mluví španělsky, na ostrově je rozšířená angličtina. V blízkosti jsou krásné korálové útesy. Ostrov obývá přes 100 tisíc obyvatel. Bydlet zde dva lidé mohou relativně pohodlně už za 43 tisíc korun měsíčně.

Další zajímavé destinace naleznete na webu International Living.

 

Co se bude tento týden dít?

 

Úterý by mohlo být zajímavé díky vystoupení šéfa americké centrální banky k ekonomickému výhledu. Už minulý týden tamní bankéři zatřásli trhy, když přešli do výrazného jestřábího módu s tím, že jsou připraveni proti inflaci zasáhnout důrazněji, než si trhy dosud myslely. Výsledky už snad konečně zveřejní vodíkový Plug Power.

Ve středu vyjdou červnové údaje o situaci v německém zpracovatelském průmyslu, mělo by dojít ke zhoršení. Spojené státy očekávají květnový nárůst prodejů nových domů. Oba údaje jsou důležité v meziměsíčním měření.

Čtvrtek přinese zpřesňující data o ekonomickém růstu za první čtvrtletí ve Spojených státech. Německý byznys by měl být optimističtější ohledně následujících šesti měsíců. Britové rozhodnou o úrokových sazbách. Výsledky zveřejní BlacBerry, FedEx a Nike.

Pátek má být pěkně nudný.

 

Co stojí za to neminout?

 

Pokud tu někoho zajímají investice do elektromobility, měl by si určitě přečíst článek z dílny ČVUT, neboť v něm najde velmi zajímavé porovnání, jak na tom jsou jednotlivé automobily.

Na Yahoo! vyšel zajímavý text analyzující, jak se akciové trhy chovají poté, co americká centrální banka rozhodne o přibrždění ekonomiky.

Deník Wall Street Journal přinesl článek o tom, jak se loňská technologická bublina vyfoukla a v čem se podobá té z počátku milénia.

Vyšel u nás návod, jak strávit dovolenou v obytňáku a co vše je k tomu potřeba zařídit. Celou dovolenkovou přílohu si lze také zdarma stáhnout.

Nakonec vřele doporučuji knihu nobelisty Roberta Shillera o tom, jak moc je ekonomika o příbězích. Jestli se vám nechce číst, můžete počkat na výtah v některém z příštích newsletterů.

 

Chcete se připojit k více než tisícovce odběratelů tohoto newsletteru? 

Přihlaste se kliknutím na obrázek níže k pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter penize hlavicESka 1HN banner předplatné

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru