Vratislav Janda je byznysmen, lobbista a bývalý diplomat, který se rozhodl, že změní český golf. Kandiduje na prezidenta České golfové federace, která má padesát tisíc členů, s předsevzetím získat pro sport více peněz, přivést k němu více hráčů a zastřešit různé zájmy v golfu. „Navrhuji spojit Českou golfovou federaci s dalšími dvěma důležitými hráči v golfu: Asociací golfových hřišť a Profesionální golfovou asociací hráčů a učitelů golfu (PGA Česká republika),“ říká Janda v rozhovoru pro HN s tím, že zájmy golfu by pak byly lépe slyšet vůči státnímu i soukromému sektoru.

HN: Proč jste se rozhodl kandidovat na prezidenta golfové federace?

Pocházím ze sportovního prostředí, můj otec byl dvanáctinásobným mistrem republiky v šermu a předsedou Československého šermířského svazu. Můj bratr se tomuto sportu také věnoval, byl dokonce předsedou Evropské federace šermu, tedy nejvýše postaveným sportovním diplomatem, jakého kdy Česko mělo. A protože vím, že v šermu svou sportovní misi už nesplním, tak jsem se rozhodl pro golf, který hraji hodně a rád.

HN: Co byste chtěl změnit?

Velkým problémem, který český golf má, je stagnující členská základna. Souvisí to s obrazem golfu v české společnosti jako něčeho nóbl a jen pro bohatší lidi. To ale dávno neplatí, například lyžování je určitě dražší sport. Chtěl bych proto golf otevřít většímu počtu lidí a více ho propojit s důležitými tématy současnosti, jako jsou udržitelnost a charita. Nedávno jsme například organizovali tábory pro děti z obcí postižených tornádem. Jsou to činnosti, které golf dělá, ale nikdo o nich neví, protože se ven komunikují jen málo nebo vůbec.

HN: Jak jinak byste chtěl český golf ovlivnit?

Navrhuji spojit Českou golfovou federaci s dalšími dvěma důležitými hráči v golfu: Asociací golfových hřišť a Profesionální golfovou asociací hráčů a učitelů golfu (PGA Česká republika). Samotná golfová federace se totiž primárně stará o sportovní golfisty, kterých je ale asi jen tisícovka ze všech 50 tisíc registrovaných golfistů v Česku. Další přesah jí chybí. Já to federaci nevyčítám, takto jsou postavené její stanovy, ale myslím, že by se měly změnit.

Myslím, že by vytvoření jedné silné federace, která by zastupovala zájmy profesionálních i rekreačních hráčů a zároveň hřišť a jejich majitelů, bylo užitečné. Byla by silnějším partnerem pro jednání se státem či městskými samosprávami i soukromým sektorem, mohla by více propagovat golf a určitě by mohla přinést víc peněz. Vezměte si, že máme v Česku 106 golfových hřišť, do nichž jejich majitelé investovali stovky milionů korun ze svého. Je to s výjimkou Rakouska nejvyšší počet hřišť na hlavu v regionu. Což je mimochodem také jedno z kritérií OECD na stanovování kvality života.

HN: Jak by to mohlo vypadat prakticky? Byla by to jedna federace?

To by asi nešlo, asi by to byly dál tři právní entity pod jednou asociací. Z právního hlediska v tom ale nevidím žádnou potíž. Rád bych pracoval na získávání financování z dalších zdrojů a pochopitelně zachoval ty stávající.

Související

 HN: Dáte nějaké příklady?

Dnes je ve sportovní agentuře zhruba 12 miliard korun, dalších 17 miliard leží v krajských a obecních rozpočtech, o které si zatím golf vůbec nedokáže říct. A jedno golfové hřiště bude mít například při žádosti o dotační titul nebo podporu určitě horší pozici než celá federace. Ta je z podstaty větším partnerem státní správy a samospráv. Měla by přitom umět oslovit také soukromé firmy s žádostí o větší sponzoring nebo partnerství.

HN: Takže jde primárně o peníze?

Nejen. Vezměte si, že golf je nejvíce rozšířený mezi seniory. Je to logické, mají na něj dostatek času. Ale zároveň by si zasloužili podporu, kterou další lidé dostávají v jiných sportech. Máme třeba plavenky, tak proč by nemohly být golfenky? Každý senior, který dělá něco pro své zdraví, v tom zaslouží podpořit. A je jedno, jestli jde plavat nebo hrát golf. Takže o podpoře seniorského golfu bychom se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem určitě chtěli jednat. A také o akademickém golfu. Ten v Česku prakticky neexistuje, zatímco na Západě je to na univerzitách rozšířený sport. Může to být zároveň další důležitá líheň pro profesionály. Hovořil jsem o tom už s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou, jemuž se tato myšlenka velmi líbila. Můžeme dojít k univerzitním klubům či celé lize.

HN: Jak by mohla ze spojení do jedné velké federace profitovat jednotlivá hřiště?

Podle velikosti svazu se odvíjí úspěšnost při získávání různých grantů. Můžeme se bavit například o dotacích na zadržování vody v krajině, tedy o retenčních nádržích na hřištích. Netvrdím, že na ně mají být devadesátiprocentní dotace jako mají obce, ale na hřištích mohou být a v případě velkého sucha mohou sloužit jako zásobárna vody třeba pro hospodářská zvířata. Má to ekologický přesah. Většina vody z Česka odtéká a její zadržování je důležité.

HN: Co si o tom mají myslet lidé, kteří golf nehrají? Zvenčí to vypadá jako snaha získat veřejné peníze na soukromý majetek, respektive na hru, které se věnují spíše zámožní lidé.

To je legitimní otázka, přesto si stojím za tím, že každý sport má velké přínosy pro celou společnost. A je jedno, jestli ho provozují chudí nebo bohatí. V Německu je golf pátý největší sport z hlediska členské základy, je tedy poměrově stejně velký jako v Česku, ovšem ze spolkové vlády pro něj míří druhá největší podpora. Pochopitelně hned po nedostižném fotbale. Je to jednoduché, senioři si tam o podporu svého sportu řeknou. Navíc Česko má díky golfu a sportu obecně i dobrou image ve světě. To zase přitahuje úspěšné firmy, které se chtějí spojovat s úspěchem a emocemi, což obojí sport symbolizuje.

HN: Kdo vás přesvědčil, abyste kandidoval na šéfa golfové federace?

Loni mě oslovila Asociace golfových hřišť, která přišla s nápadem spojit golfovou rodinu pod jednu federaci – a mně se ta myšlenka zalíbila. Myslím, že bych mohl udělat mosty mezi zájmy jednotlivých aktérů a také bych je následně uměl představit soukromému i veřejnému sektoru. Komunikaci se celý profesní život věnuji, je to moje obživa.

HN: Pokud byste vyhrál, vzdal byste se šéfování corporate affairs v Nestlé?

To určitě ne. Je to čestná funkce, která by mě nemohla živit a ani to není jejím cílem. Je to společenská odpovědnost. A já bych také z byznysu odejít nechtěl. Pořád mě baví.

HN: Co by pro vás tedy byl ten benefit z prezidentství v golfové federaci?

Že bych se mohl pokusit golf posunout dál. Přivést další talenty na česká golfová hřiště a zvětšit zájem lidí o tento sport. A jasně – také ho rád hraji a rád se při něm potkávám s lidmi. Jednoduše mám pocit, že v golfovém prostředí je už dlouho takové „bezčasí“, jak kdysi Václav Havel nazval osmdesátá léta u nás. Po velkém boomu devadesátých let, kdy se ve velkém stavěla hřiště, se vlastně nic moc neděje. A je to škoda. To chci změnit.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru