S rozšířenými zorničkami nejspíš mnozí investoři sledují, co v poslední době dělají akcie firem, které vyrábějí vakcíny proti covidu, hlavně ty založené na moderní technologii mRNA – tedy Pfizer, BioNTech a Moderna. Pfizer tento týden zvýšil odhad příjmů z 26 miliard dolarů v minulém čtvrtletí na nynějších 33,5 miliardy. Jen přímý prodej covidových vakcín ve druhém čtvrtletí přinesl americké firmě 7,8 miliardy dolarů. Její odhad vychází hlavně z toho, že nejspíš bude potřeba ještě třetí dávka posilující imunitu, protože nová studie ukazuje, že s postupem času účinnost očkování klesá.

Partner Pfizeru, německý BioNTech, odhaduje, že letošní rok mu vakcína proti covidu přinese prodeje v hodnotě 12,4 miliardy eur. Zároveň tento někdejší start-up oznámil, že peníze z covidové vakcíny využije na přípravu očkování proti malárii, což je věc, nad níž si lámou hlavu vědci celého světa desítky let.

Moderna, která vyvinula druhou mRNA vakcínu proti covidu, tento týden oznámila, že kvůli problémům u dodavatelů mimo Spojené státy nebude schopna dostát některým závazkům. Akcie této firmy na americké burze v úterý klesly po oznámení o 4,5 procenta. Změnu v dodávkách vakcíny potvrdila například Jižní Korea, jde o zpoždění v řádu dnů až jednoho týdne. Někdejší start-up může letos počítat s příjmy kolem osmnácti miliard dolarů, jeho tržní hodnota se dostala na úroveň farmaceutických obrů, jako je Sanofi, i když Moderna – slovy jednoho analytika „Tesla biotechnologického sektoru“ – uvedla na trh zatím opravdu jen jednu jedinou věc, kterou je vakcína proti covidu.

Agentura Bloomberg spočítala, že obě vakcíny založené na mRNA technologii v roce 2021 přinesou svým výrobcům příjmy ve výši 45 miliard dolarů.

Ale pozor! Jakkoli zázračný byl rychlý vývoj, testování a uvedení na trh nových vakcín, neznamená to zásadní změnu byznysového modelu, v němž farmaceutické firmy fungují dekády a který se vyznačuje především hlemýždím tempem. Navíc u těchto společností rozhodně nepatří ani nepatřil vývoj vakcín proti infekčním chorobám k prioritám. Nejvíc se totiž vydělává na lécích, které řeší nějaký chronický problém a k jejichž užívání jsou pacienti v zásadě odsouzeni dlouhodobě.

Mezi patnácti nejlukrativnějšími léky v roce 2020, tedy před příchodem covidových vakcín, byla jen jedna vakcína – Prevenar od Pfizeru proti pneumokokovým infekcím. Další nejvýnosnější jsou léky na rakovinu.

Související

Dosavadní boom covidových vakcín je dočasný a potrvá nejspíš jen do roku 2022, než bude uspokojena celosvětová poptávka a než na trh dorazí dostatek dalších vakcín jiných výrobců. 

Vakcíny jsou navíc poměrně komplikovaný produkt, podléhají přísné regulaci a často je nakupují vlády ve velkých množstvích. Ve výsledku jsou tak obvykle jejich ceny nižší než u jiných léčiv, a tudíž jsou pro farmaceutické firmy méně atraktivní (pokud tedy nevypukne další pandemie).

Výhodou mRNA vakcín oproti tradičnějším technologiím je jejich stavebnicový princip, který umožňuje jak pružnější přizpůsobení novým mutacím, tak i vývoj očkování pro jiné nemoci. Kdyby vědci neměli z dřívějška zkušenosti s vývojem mRNA vakcín proti nemocem, jako jsou ebola či zika, tak by úspěch v boji proti covidu nejspíš nepřišel tak rychle. 

AstraZeneca a Johnson & Johnson, jejichž očkování je založeno na jiném principu než mRNA, chtějí upravit své vakcíny, aby snížily riziko krevních sraženin. Se svým vlastním výtvorem chce přijít i dříve odepisovaný Novavax, který má jednu svoji továrnu i v Česku. Potíže má německý CureVac.

Čistě investorský pohled na vakcíny proti covidu tedy říká, že kdo rychle neuspěl v roce 2021, bude v roce 2022 už jen sbírat drobky, i když pořád relativně tučné, protože bude třeba doočkovat chudší země a možná dát třetí dávku těm, kteří už budou chráněni.

Nicméně – ti úspěšní budou nepochybně rozvíjet novou technologii mRNA, s níž třeba BioNTech původně počítal pro vývoj vakcíny proti rakovině. A to je z dlouhodobého hlediska ten největší přínos covidové pandemie farmaceutickému průmyslu.
 

Výběr týdne

Gigafactory v Česku? Politici by rádi

Stát podpoří výstavbu obří továrny na baterie do elektromobilů na místě bývalé elektrárny Prunéřov. Zájem mají Volkswagen i LG a letos na podzim (po volbách) by mělo být podle vicepremiéra Karla Havlíčka jasno, zda stát do této investice půjde.

Rekordní česká investice v USA

Draslovka kupuje za 11 miliard korun největší světovou továrnu na kyanid sodný.

Ani prodejci aut nesmí lhát. Soud stvrdil vysokou pokutu pro AAA

Známý prodejce ojetých vozidel klamal podle rozhodnutí soudu zákazníky. Musí zaplatit pokutu 700 tisíc korun.

Český Agrostroj udělal rekordní akvizici v Německu

Po dvouletých námluvách koupila česká společnost Lubomíra Stokláska německou firmu Stoll Maschinenfabrik, světovou dvojku ve výrobě zemědělských nakladačů.

Kybermafie umí okrást i IT experty

Počet kybernetických útoků na banky roste v nejisté době. Češi kvůli nim přicházejí o desítky milionů korun.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru