Korunu čekají světlé zítřky

Domácí měnu čekají světlé zítřky. Koruna těží hned z několika faktorů, které by ji ve zbývající části roku měly posunout ve směru hranice 25 korun za euro. Srpnové zasedání ČNB potvrdilo její jestřábí postoj, když jsme se dočkali druhého kroku v procesu úrokové normalizace. Hlavní úroková sazba nyní činí 0,75 procenta, úrokový diferenciál vůči eurozóně se zvětšuje.

Koruna v červenci zažila výprodej, který ji posunul k úrovni 26,00 za euro. V posledních týdnech se ale vrátila na ziskovou kolej a obchoduje se v oblasti nejsilnějších hodnot od příchodu koronavirové krize. Hnacím motorem zisků domácí měny je bezesporu Česká národní banka, která na červnovém měnověpolitickém zasedání započala proces úrokové normalizace a poprvé od února 2020 zvýšila sazby. Jestřábí tón z ulice Na příkopě pak zněl i nadále, a tak druhé zvýšení hlavní úrokové sazby na srpnovém zasedání nebylo překvapením.

David Jansa

 

Vystudoval obor finance na Fakultě financí a účetnictví VŠE v Praze. V rámci zahraničních pobytů studoval rok a půl v USA na Arizona State University a ve Wisconsinu. Specializuje se na obchodování na devizovém trhu a mezi jeho záliby patří cestování, sport a kresba.

Koruna má cestu k apreciaci vydlážděnou díky nově zveřejněné prognóze, která oproti té květnové indikuje razantnější tempo zvyšování úrokových sazeb. Květnový výhled počítal s trojím zvýšením sazeb v letošním roce, srpnový už ukazuje pět úrokových hiků. Vyšší domácí sazby znamenají větší atraktivitu koruny v očích zahraničních investorů. Úrokový diferenciál by měl přitom růst i v příštím roce.

Kurz koruny vůči euru se momentálně nachází na podobných úrovních, jako tomu bylo před červnovým zasedáním ČNB, kdy rétorika členů bankovní rady nebyla tak jestřábí, jako je nyní. Covidové tržní prostředí je ale spojeno s vysokou volatilitou a domácí měna byla koncem května silně překoupená. Červnové zasedání korunu posunulo na ještě silnější úrovně jen chvilkově, než došlo ke korekci, která ve spojení s horšící se tržní náladou vyvolanou obavami ohledně varianty delta měla za následek oslabení kurzu nad 25,90 za euro.

Další faktor snižující riziko značného oslabení koruny je probíhající proces vakcinace. Všechny předchozí vlny covidu měly za následek bleskový výprodej rizikových měn, včetně té domácí. Vysoká míra proočkovanosti obyvatel ale v několika západních zemích ukázala na svou důležitost. Vysokým nárůstům nových případů sice nezabránila, těžký průběh nemoci ale zaznamenaly řádově nižší počty nakažených. To je zásadní pro předejití opětovnému přeplnění nemocnic a zavádění tvrdých lockdownů. Díky zhruba polovině plně očkovaných občanů ČR se tato rizika výrazně snižují. Klesající volatilita koruny proti euru je zřejmá, když jednotlivé vlny apreciace i depreciace již nemají takové rozměry jako v minulém roce.

V koronavirovém závodu měn regionu nadále vede koruna

4. 4. 2022 ▪ 5 min. čtení

Riziko, které by v delším časovém horizontu mohlo brzdit posilování koruny, je silný dolar. Ten od příchodu pandemie prudce oslaboval až do konce loňského roku. Se silnými inflačními tlaky a lepšící se situací na americkém trhu práce tržní účastníci očekávají začátek utahování americké měnové politiky, což nehraje do karet rizikovým měnám. Tento trend v letošním roce potvrzují mimo jiné i data Komise pro obchodování s komoditními futures. Dle jejího reportu otevřených obchodních pozic se americký dolar ve druhé polovině července poprvé od příchodu pandemie přehoupl do kladných čísel v rámci čistých dlouhých pozic velkých tržních spekulantů.

Pokud zvážíme všechny proměnné, které momentálně hýbou trhy, koruna by ve zbytku roku měla nadále posilovat. Vzhledem k tomu, že velmi jestřábí výhled ČNB je do kurzu již zaceněn, mělo by být posilování domácí měny relativně umírněné. Hranice 25,00 korun za euro by však mohla být před koncem roku pokořena. V příštím roce by se již kurz měl pod touto úrovní obchodovat stabilně.