Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Ekonomové výrazný nárůst očekávali, je způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům, uvedl ČSÚ.

„Růst průměrné mzdy o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 3,3 procenta na 35 329 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně stoupl o 1,1 procenta. V loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda o 0,6 procenta klesla, reálně se snížila o 3,6 procenta.

V dalších čtvrtletích bude růst mezd menší. Nicméně tlak na růst mezd bude pokračovat kvůli staronovému problému s nedostatkem pracovníků na trhu práce. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Zároveň upozornili na to, že růst mezd v oborech je velmi nerovnoměrný, a navíc jejich růst bude znehodnocován poměrně vysokou inflací.

„Byť je aktuální výsledek zkreslen loňským propadem ekonomiky a výjimečnými s pandemií spojenými faktory, jako například vyplacení odměn zdravotníkům, jedná se o solidní tempo ukazující na oživující tuzemský trh práce. Statistiky v příštích kvartálech tímto zkreslením již ovlivněné nebudou. Meziroční tempo tak bude nižší, bude ale lépe reflektovat cyklické vlivy v ekonomice. Nicméně s pandemií v zádech bude průměrná reálná mzda letos umírněná a dle našeho odhadu pouze mírně překoná jedno procento,“ uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Po odhlédnutí mimořádných vlivů činil podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nominální růst mezd kolem pěti procent. Rozdílná ekonomická situace mezi jednotlivými odvětvími se podle něj podepsala i na rozdílné změně odměňování. „Obecně lze říct, že odvětví, která nebyla příliš postižena lockdownem, letos vykázala meziroční růst mezd právě kolem uvedených pěti procent. Od této dynamiky pak existovaly výrazné odchylky na obě strany,“ uvedl. Dodal, že v dalších čtvrtletích lze čekat růst průměrné mzdy mezi pěti až šesti procenty.

I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je namístě pro letošní druhé pololetí předpokládat zpomalení růstu průměrné nominální mzdy. „Jestliže za letošní první pololetí vzrostla průměrná nominální mzda v české ekonomice meziročně o 7,3 procenta, tak za letošní rok jako celek lze čekat mzdový růst v oblasti 5,5 procenta. V reálném vyjádření, tedy v situaci, kdy bude celoroční inflace mírně nad třemi procenty, by tak průměrný reálný výdělek v ekonomice za celý rok 2021 mohl vzrůst zhruba o 2,3 procenta,“ odhadl.