Doba uhelná pomalu končí. I země, jako je Česko, které z této špinavé suroviny stále bere zhruba polovinu veškeré elektřiny a tepla, se musí přizpůsobit. Současná vláda zatím ale tápe, jak uhlí nahradit, tak aby to stálo co nejméně a lidé i firmy měli čím svítit a topit. Vládní strategie sice mluví o tom, že by se elektřina neměla vyrábět z uhlí od roku 2038 a teplárny s ním skončí ještě dřív. Evropa na nás ale nepočká. A extrémně drahé emisní povolenky mohou konec uhlí významně urychlit.
Na konci roku by se mohl rozjet tendr na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. České ambice v oblasti nových zelených elektráren jsou ale velmi nízké a neexistují ani náhradní plány na větší výrobu elektřiny z plynu. To vše v době, kdy ceny energií letí extrémně nahoru. Plyn meziročně podražil skoro čtyřikrát a elektřina je nejdražší od roku 2008.
Jak tedy zajistit, abychom přijali evropský Green Deal a měli bezpečné dodávky energií za rozumné ceny? Je jaderná energetika ideálním řešením i pro zelené časy? Kolik postavit zelených elektráren a stačí jako náhrada za uhelné zdroje?
Na tyto otázky hledala odpovědi další předvolební debata, kterou ve spolupráci s Hospodářskými novinami pořádala Hospodářská komora. Ta navazuje na dřívější diskuse o zdravotnictví, vzdělávání, stavebnictví a dopravě či digitalizaci.
Debaty se zúčastnili zástupci hlavních politických stran, které budou kandidovat v říjnových parlamentních volbách: vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy za ANO Karel Havlíček, poslanci Petr Dolínek (ČSSD), Petr Třešňák (Piráti a STAN), Marian Jurečka (Spolu), Radim Fiala (SPD) a bývalý poslanec a kandidát za KSČM Pavel Hojda.
Kromě politiků dorazili i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, dlouholetý předseda a zakládající člen energetické sekce komory Václav Hrabák, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská a současná šéfka energetické sekce Hospodářské komory a šéfka public affairs skupiny ČEZ Zuzana Krejčiříková.
