Češi museli sáhnout do svých kapes zase o něco hlouběji. Cenová hladina v Česku vzrostla v srpnu tohoto roku meziročně o 4,1 procenta. Jedná se o nejvyšší nárůst za posledních 13 let. Nic nenasvědčuje tomu, že by se měl růst v následujících měsících zastavit. Meziměsíční růst inflace v srpnu zpomalil na 0,7 procenta oproti červencovému procentnímu tempu. Jedná se o překvapení, protože trhy očekávaly meziměsíční růst srpnové inflace o 0,1 procenta.
Růst cenové hladiny o šest desetin procentního bodu nad očekávání tak vytváří dodatečný tlak na politiku České národní banky. Oči se proto upírají na zářijové zasedání bankovní rady. Vlivem rostoucí inflace se zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů místo očekávaných 25 bodů jeví jako stále pravděpodobnější, což je silným fundamentem pro pevnější korunu.
ČNB trhu s bydlením nepomáhá
Předpověď České národní banky v současné prognóze ukazovala na očekávaný meziroční růst cenové hladiny v srpnu ve výši 3,1 procenta. V prognóze tak byly podhodnoceny některé významné proinflační tlaky, což způsobilo rozdíl oproti skutečnosti ve výši jednoho procentního bodu – tedy téměř o třetinu. Rozdíl mezi prognózou ČNB a skutečností ležel především v rychlejším než očekávaném růstu jádrové inflace a ceny potravin.
Je kandidátem na titul Ph.D. v oblasti aplikované ekonomie se zaměřením na digitální firmy a digitální ekonomiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde také aktivně přednáší. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se věnoval ekonomii, národnímu hospodářství, managementu a v rámci prestižní vedlejší specializace rozvoji firem. Ve finanční skupině Roklen zastává roli hlavního ekonoma. V minulosti pracoval jako analytik společnosti CETA, kde se věnoval odvětvovým analýzám a analýzám dopadů regulace.
Již několik měsíců v řadě se na inflaci projevuje růst cen nemovitostí skrze tzv. imputované nájemné, které je na rozdíl od cen nemovitostí při výpočtu inflace zařazeno do spotřebního koše. Jedná se o hypotetické nájemné, které by majitelé nemovitostí, v nichž bydlí, inkasovali, kdyby je pronajímali. S rostoucí cenou nemovitostí proto vcelku logicky roste i hodnota tohoto hypotetického nájemného. Díky tomu výsledná inflace alespoň do jisté míry odráží situaci na trhu s bydlením, které Česká národní banka svojí uvolněnou měnovou politikou příliš nepomáhá.
K růstu přispívá také meziroční nárůst ceny energií, který je způsoben stále dražší ropou. Prudký růst cen emisních povolenek a komplikace s novým ruským plynovodem přispějí k růstu cen energií v dalších měsících.
Nejistota spojená s koronavirem v Asii
Z veřejné komunikace členů bankovní rady jde poznat, že alespoň část radních je přesvědčena o přechodnosti inflačních tlaků. Inflace by měla v roce 2022 „sama“ pozvolna klesat vlivem vyšší srovnávací základny z letošního roku. Především pak u cen pohonných hmot a dalších energií. Alespoň částečné utlumení proinflačních tlaků v roce 2022 lze očekávat vlivem zlepšení na straně nabídky. Zpoždění v dodávkách a neschopnost včas uspokojit poptávku lze v roce 2021 spatřit téměř ve všech sektorech výroby po celém světě.
Korunu čekají světlé zítřky
Problému nepomáhá ani přetížení sítě mezinárodní lodní dopravy. To se přirozeně projevuje prudkým růstem cen. Zlepšení situace by pomohlo ulevit od tlaku na růst cen. Existují však stále významné nejistoty, které pramení z pandemické situace především v asijských zemích, kde se nachází významná část světových výrobních kapacit. V případě dalších explozí nákaz a lockdownů lze naopak očekávat posílení proinflačních tlaků.
Nejvyšší meziroční růst inflace za posledních 13 let vytváří před zářijovým zasedáním tlak na radu České národní banky. Inflace se nachází vysoko nad tolerančním pásmem inflačního cíle. I proto v Roklenu očekáváme zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání. Vzhledem k výši inflace sázíme na zvýšení o 50 bazických bodů, což by se projevilo ve zpevnění koruny, kdy trhy v současnosti zacenily očekávané navýšení o 25 bodů.
