Ministryně Schillerová nechce prudké zvyšování sazeb. ČNB se ale nemůže řídit pokyny politiků, reaguje Rusnok

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se vyslovila proti tomu, aby Česká národní banka (ČNB) razantně zvyšovala úrokové sazby. Podle ministryně by to firmám a domácnostem zkomplikovalo investice a také by to citelně zdražilo obsluhu státního dluhu. Na prohlášení reagoval guvernér Jiří Rusnok s poukazem, že centrální banka je nezávislá a nebude od politiků přijímat pokyny.

Schillerová řekla v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, že využila svého práva a zúčastnila se 5. srpna jednání bankovní rady – sedmičlenného výboru ČNB, který rozhoduje o nastavení sazeb v ekonomice. Podle ČTK to bylo poprvé po čtyřech letech, kdy příležitost být na měnovém zasedání ministerstvo financí využilo.

„Varovala jsem před razantním zvyšováním úrokové sazby. Argumentovala jsem především prodražením úvěrů pro podnikatele a občany. Zároveň nám zdraží obsluha státního rozpočtu,“ řekla ministryně v diskusním pořadu.

Schillerová navrhla rozpočet pro příští rok s deficitem 390 miliard. „Ten schodek je noční můra,“ míní ekonom

31. 5. 2021 ▪ 6 min. čtení

Guvernér Rusnok na to reagoval na Twitteru prohlášením, že ministryně sice má právo se jednání bankovní rady zúčastnit „s poradním hlasem“, zákon o ČNB ale zakazuje bankéřům přijímat od kohokoliv, včetně vlády, pokyny.

Centrální banka i vláda se obvykle snaží vyvarovat toho, aby si vzájemně mluvily do svých záležitostí, proto taková výměna názorů mezi ministryní a guvernérem není běžná. Reakce z ČNB navíc naznačuje, že banka apel ministryně nevyslyší. Zákon centrální bance dává za úkol hlavně hlídat inflaci – tedy růst cen v ekonomice – a právě tempo tohoto růstu nyní české hospodářství ohrožuje. V srpnu se meziroční spotřebitelská inflace dostala až na nečekaných 4,1 procenta, nejvýše za 13 let, a je už nad hranicí, kterou centrální banka ještě toleruje. Zásah proti inflaci je tedy podle analytiků nevyhnutelný.

I ČNB už avizovala, že bude inflaci krotit zvyšováním takzvané dvoutýdenní repo sazby, klíčového nástroje na ovlivňování tržních sazeb v ekonomice. Tato úroková sazba je nyní na úrovni 0,75 procenta a letos už došlo ke dvojímu čtvrtbodovému zvýšení. Naposledy to bylo právě v srpnu, po zasedání, na kterém byla Schillerová přítomna. Analytici očekávají, že na příštím měnovém zasedání 30. září by bankovní rada mohla sazbu zvýšit znovu, tentokrát i o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Další zvýšení budou nejspíš následovat a příští rok by se sazba mohla přiblížit až ke dvěma procentům. To by brzdilo inflační tlaky tím, že by zdražení peněz omezilo dostupnosti hypoték a firemních úvěrů.

ČNB „podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému růstu pouze za předpokladu, že tím není dotčen její hlavní cíl, kterým je péče o cenovou stabilitu,“ napsal Rusnok na Twitteru v reakci na výroky ministryně. Nezávislost centrální banky je tu proto, aby ČNB „vystupovala výhradně ve veřejném zájmu a nezvýhodňovala specifické skupiny osob, instituce či sektory ekonomiky.“ Tímto veřejným zájmem podle Rusnoka nyní je, aby se „dočasně zvýšená inflace nepřelila do dlouhodobého růstu cen nad dvouprocentní inflační cíl, který by byl pro ekonomický vývoj této země škodlivý.“ 

ČNB se obává právě toho, že domácnosti a firmy začnou s rychlou inflací dopředu počítat a pak bude růst cen ještě složitější krotit. Proto je podle Rusnoka nutné reagovat přesvědčivě a ujišťovat veřejnost, „že současná zvýšená inflace je pouze dočasná a že se příští rok začne vracet ke dvěma procentům“. „Připomínám, že současné úrokové sazby jsou po odečtení inflace stále hluboce záporné, a proto je třeba pokračovat v jejich návratu směrem ke kladným úrovním,“ napsal guvernér.

Rychlé zvyšování úrokové sazby naopak podporuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která byla ve vedení ČNB v letech 2008 až 2014.

Srpnová míra inflace 4,1 procenta byla nejvyšší od listopadu 2008. Zaskočila analytiky i ČNB, která odhadovala tuto míru pro srpen o celý procentní bod nižší. Rostou také ceny, které platí svým dodavatelům průmysloví výrobci. Meziroční růst těchto cen v srpnu zrychlil na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993.

Podle nedělního vyjádření Schillerové je současná míra inflace z velké části dovezená ze zahraničí, například na cenách ropy, plynu a dalších komoditách. Ministryně očekává, že inflace v následujících měsících dál poroste, zkonsolidovat by se měla zhruba na přelomu let 2023 a 2024.

Zamrazilová v televizní debatě řekla, že by centrální banka měla navýšit svoji klíčovou sazbu až o 50 bazických bodů a na konci roku by sazby měly být ke dvěma procentům. „Centrální banka má jako nezávislá instituce jako svůj hlavní cíl cenovou stabilitu. Až pokud není omezená, může podporovat hospodářskou politiku státu,“ řekla Zamrazilová. Souhlasila, že současná inflace je především dovezená, zároveň se už ale podle ní přelila i do domácího prostředí, na což musí ČNB reagovat.

Rusnok již po srpnovém zasedání uvedl, že bankovní rada je připravená zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání i na počátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách kromě konce září ještě v listopadu a prosinci.

Schillerová také při televizní debatě řekla, že letos zřejmě skončí státní rozpočet se schodkem kolem 400 miliard korun, tedy o 100 miliard lépe, než jak byl schválen. Ministryně ale v nedávné době navrhla rozpočet na příští rok a ten má mít deficit opět 390 miliard, což vzbudilo vlnu kritiky mezi ekonomy. Například hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda takový schodek označil za „noční můru“.