Úředníci, kteří mají na starosti program Živel, se rozhodli ulevit jak sobě, tak samotným žadatelům. Lidé, kteří utrpěli škody po červencovém tornádu, často chtěli proplatit i účtenky s marginálními hodnotami – žádali například kompenzace za nákup dvou balení hřebíků. Fond teď proto bude proplácet materiál na obnovu bydlení v minimální výši pěti tisíc korun, souhrn dokladů na jednu žádost by pak měl být minimálně třicet tisíc korun. „Chceme urychlit čerpání, o nic jiného nejde,“ vysvětluje změnu pravidel mluvčí státního fondu podpory investic Karolína Smetanová.   

Právě tento fond má na starosti program Živel, který zřídilo ministerstvo pro místní rozvoj. Živel nabízí úvěr do výše dvou milionů korun nebo třímilionový zvýhodněný úvěr na obnovu bydlení. Nejdříve však žadatelé musí dostat od státního fondu smlouvu, kterou úředníci připraví pro každého uchazeče zvlášť. Ta je příslibem proplacení faktur a daňových dokladů na opravy v průběhu následujících tří let.

Z 896 žadatelů má k prvnímu říjnu smlouvu 497, tedy mírně přes půlku z nich. Na základě těchto smluv státní fond už vyplatil přes 678 milionů korun. Na okamžitou zálohu na demolici ve výši 500 tisíc korun měli nárok jenom někteří lidé zasažení tornádem. Tuto podporu dostalo všech 70 žadatelů v průběhu tří měsíců.

Nyní se úředníci snaží usnadnit celý proces. „Dříve jsme akceptovali například účtenky za 17 korun nebo žádost o proplacení dvou balení hřebíků. Je to administrativně náročné a pro nás by bylo samozřejmě jednodušší, kdyby lidé dostali peníze naráz. I žadatelům se teď uleví, pro případnou kontrolu musí totiž předložit všechny účtenky, takže je lepší, když jich je míň,“ říká mluvčí fondu.

Lidé však mohou peníze čerpat v průběhu tří let od podepsání smlouvy a žádosti o dotace posílat průběžně. Nově by si ale měli dát pozor na to, aby jednotlivé žádosti byly v minimální hodnotě třiceti tisíc korun.

Pokud by však těchto částek nedosáhli, nehrozí podle Smetanové žádný postih. „Pokud by to nebylo možné, budeme samozřejmě, minimálně zpočátku, menší faktury akceptovat,“ říká. Přechodné období – na seznámení lidí s novým požadavkem – by mělo trvat do konce října, i poté ale podle mluvčí nebude žadatelům hrozit, že by jejich požadavek byl zamítnut.

Prodlevy s proplácením faktur přisuzuje Smetanová také položkám, které fond nemůže uznat. „Jedná se například o kartáčky na zuby, mucholapky, televize a lyžařské boty. To všechno se stavbou nesouvisí,“ vysvětluje. Jak dodává, o podobných chybách fond žadatele informuje a kromě telefonické linky jednou za dva týdny nabízí osobní setkání s mobilním týmem v postižených oblastech. Příští výjezd plánuje Státní fond podpory investic v polovině října.

Lidem, kteří čekají na vyhotovení smlouvy, chybí podle mluvčí odhad škod. Ten je jedním z klíčových dokumentů, které musí přiložit k žádosti. Dále potřebují například doklad o tom, kolik peněz dostali od pojišťovny, několik čestných prohlášení, fotografie domu a v některých případech i nájemní smlouvu.

Část lidí, kteří přišli o dům a stále čekají na smlouvu o dotacích, jsou podle Smetanové nerozhodnutí, zda se pustí do výstavby nového bydlení, nebo si koupí už hotový dům jinde. „V současné chvíli je velice obtížné něco stavět: nejsou řemeslníci ani materiál,“ vysvětluje. Další problematické případy jsou podle ní ve chvíli, kdy se jedná o více vlastníků nemovitostí. „Domluva a komunikace v těchto případech pokulhává,“ dodává Smetanová.

Ministerstvo pro místní rozvoj prvního října také zahájilo příjem žádostí do programu Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách. O dotace na obnovu majetku mohou žádat obce a kraje do 28. ledna. Na pomoc bude vyhrazeno 888 milionů korun.