Tina Turner je zlato v uších. Za hudební katalogy platí vydavatelství desítky milionů dolarů, často přitom odkoupí pouze část práv

Když hudební hvězda prodá práva na svou tvorbu, lítají miliony vzduchem. Například loni zpěvák Bob Dylan uskutečnil historicky jednu z největších transakcí spojenou s hudebními právy. Společnosti Universal Music prodal vlastní práva na katalog více než 600 skladeb za částku přesahující 300 milionů dolarů.

Minulou středu zase upoutal pozornost světových médií kontrakt Tiny Turner s hegemonem hudebního byznysu, jedním z největších hudebních vydavatelství na světě – BMG. Experti odhadují výši transakce na 50 milionů dolarů (více než jednu miliardu korun), píše web Music Business Worldwide. Vydavatelství pro HN potvrdilo, že jde o jejich největší obchod uzavřený se sólovým interpretem. Díky kontraktu získalo BMG zpěvaččina práva k písňovému katalogu za posledních šedesát let.

Obsahuje mimo jiné hity jako „What’s Love Got to Do With It“ nebo „The Best“. Kromě tantiém z nahrávek má nyní společnost také práva na správu jména a image.

Reálně tak bude moci BMG kromě zpěvaččiných práv na hudbu používat její podobiznu a jméno pro komerční účely. Technicky jejím vydavatelem zůstává Warner Music, které spravuje její tvorbu, avšak peníze, které doposud posílala Tině, bude nyní posílat BMG. To je běžná praxe hudebního byznysu. „Jako pro každého umělce je pro mě mé hudební dědictví něco osobního,“ napsala Turner v prohlášení. „Jsem si jistá, že s BMG a Warner Music je má práce v dobrých rukou,“ dodala. Tina Turner byla první afroamerický umělec a první žena, která se objevila na obálce magazínu Rolling Stone. Její práce zahrnuje 10 studiových alb, dvě živá alba, dva soundtracky a pět kompilací. Dohromady se prodalo přes 100 milionů všech jejích nahrávek. Na konci měsíce bude už podruhé uvedena do Rock’n’rollové síně slávy. 

Hudební hegemoni

Z hlediska BMG je Tina Turner jedním z mnoha zářezů, do nichž společnost investuje miliony především proto, že podstatně větší částky z nich v následujících letech inkasuje. „Tržby společnosti loni přesáhly 600 milionů eur,“ uvedla pro HN zaměstnankyně vydavatelství. Společnost v roce 2015 vstoupila na čínský trh a podepsala smlouvu o spolupráci s e-commerce gigantem Alibaba. V roce 2019 zase uzavřela kontrakt s Netflixem o globální hudebně-produkční správě.

Jeden z trendů, které lze v tomto odvětví za poslední roky sledovat, je vstup nových velkých hráčů na trh. „Do hry se dostávají velcí investoři jako Blackstone nebo Apollo. Takzvané major labely často fungují jako administrátoři aktiv jiných osob – umělců, managementů nebo právě takových investorů,“ vysvětlil pro HN proměny hudebního trhu ředitel české pobočky Warner Music s.r.o. Vladimír Kočandrle. V důsledku toho řada hybridních smluv vzniká mezi vydavateli a umělci, případně mezi vydavateli samotnými, protože každý z nich spravuje jinou část práv na tentýž hudební katalog.

„Tito noví hudební hráči se mohou uplatnit jako majitelé katalogů v rámci takových hybridních struktur nebo přímými dohodami s poskytovateli digitálních služeb,“ dodává Kočandrle. „To je do jisté míry případ i BMG, které má smlouvu na fyzickou i digitální distribuci s Warner Music,“ dodává. Majoritní postavení Warner Music dokládají i tržby společnosti, které v posledních dvou letech navzdory pandemii vzrostly. Zatímco v roce 2018 Warner utržil čtyři miliardy dolarů (téměř 88 miliard korun), v letech 2019 a 2020 se jeho tržby zvýšily téměř o půl miliardy dolarů na 4,475 a 4,463 miliardy.

Velmi křehké vztahy hudebních labelů

Díky otevřeným možnostem je stále těžší orientovat se na podílu práv v rámci jednoho interpreta, přičemž se samozřejmě v průběhu let proměňují vztahy i byznysové zaměření řady major labelů. Například další z předních světových hráčů hudebního průmyslu – Sony Music Entertainment, jehož historie sahá až do roku 1929, se v roce 2004 sloučilo s BMG ve společné Sony BMG Music Entertainment. O čtyři roky později, v prosinci 2008, se jejich „koalice“ zase rozpadla. Sony získalo polovinu podniku, již tehdy vlastnilo BMG, a navrátilo se k názvu SME.

Rozhovor

Když umělci nemůžou na koncerty, nahrávají desky. Teď budou prachy lítat, říká Zdeněk Pelc, který jede na vlně vinylu

20. 5. 2021 ▪ 13 min. čtení

BMG zaniklo, ale 1. října 2008 došlo k jeho obnovení. Aktuálně má firma 20 poboček na hlavních hudebních trzích, což v součtu představuje zhruba tři miliony skladeb. Do portfolia společnosti patří práva na tvorbu ikonických umělců, jako jsou Mick Jagger, Keith Richards, John Lennon nebo David Bowie. Na příjmech hudebních vydavatelství se nepodepsala ani pandemie. Jak pro HN potvrdila produktová manažerka pro zahraniční interprety ze Sony Music Entertainment Hana Makovcová, vydavatelství v té době podržel hlavně streaming. „Ten v současnosti tvoří většinu našich příjmů, protože mladší generace o pevné nosiče nemá takový zájem. To ukazuje i typ nahrávek, který se prodá. Většinou jde o hudbu pro starší posluchače,“ popisuje. Potvrzuje to i BMG, u něhož 60 procent příjmů loni tvořily digitální platformy.

Zatímco na hudebním trhu přibývá velkých hráčů, místa na trhu je stále méně. To je i případ Sony Music Entertainment a lze ho pozorovat na rozšiřování jejich aktivit do zemí, o něž v posledních letech nejevily velký zájem. To se týká i České republiky. „V Česku jsme otevřeli kancelář a působíme zde tak po osmi letech,“ komentuje aktivity vydavatelství Hana Makovcová. Prozatím česká pobočka globálního hráče spravuje katalogy zahraničních interpretů. Jen namátkou – do Sony katalogu spadají například Beyoncé nebo Foo Fighters.