Koruna a druhé razantní utažení měnové politiky v řadě

Bankovní rada ČNB na svém listopadovém zasedání rozhodla o zvýšení 2T repo sazby o 125 bazických bodů. Z pohledu očekávání trhů, které čekaly hike okolo 75 bodů, se jednalo o velké překvapení. Pro takto razantní krok se vyslovila stejná skupina pěti centrálních bankéřů, kteří hlasovali pro navýšení o 75 bodů v září. Zbylí dva bankéři hlasovali pro ponechání stávající výše sazeb.

Výsledek hlasování potvrzuje rozkol bankovní rady na ostrým řezem rozdělené dvě skupiny. Menší část rady se domnívá, že inflace je vyvolávána převážně globálními nákladovými tlaky, které česká měnová politika nemůže ovlivnit. Spolu s tím zdůrazňují rizika zpomalení ekonomické obnovy vlivem utahování měnové politiky.

Většina, kam patří pět radních, se naopak ztotožňuje s analytickými materiály ČNB. Ty odhadují, že minimálně 40 procent inflačních tlaků (ale spíše 50 procent dle guvernéra) je způsobeno lokálními faktory, jako je napětí na trhu práce a zpomalení automobilového průmyslu, který je pro českou ekonomiku klíčový. Dále je nutné zdůraznit, že významné inflační napětí a působení proinflačních tlaků začínalo v Česku ještě před vypuknutím pandemie covidu-19.

Pavel Peterka

Je kandidátem na titul Ph.D. v oblasti aplikované ekonomie se zaměřením na digitální firmy a digitální ekonomiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde také aktivně přednáší. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se věnoval ekonomii, národnímu hospodářství, managementu a v rámci prestižní vedlejší specializace rozvoji firem. Ve finanční skupině Roklen zastává roli hlavního ekonoma. V minulosti pracoval jako analytik společnosti CETA, kde se věnoval odvětvovým analýzám a analýzám dopadů regulace.

Tyto tlaky se v průběhu letošní ekonomické obnovy začaly znovu projevovat a podpořily spolu s globálními faktory růst inflace v Česku. Rizika ztráty tzv. kotvy inflačních očekávání jsou tak relativně vysoká – určitě vyšší než v sousedních zemích, i proto hlasovala skupina pěti radních pro druhý výrazný nárůst úrokových sazeb v řadě.

V den rozhodnutí o navýšení úrokových sazeb vydala ČNB i svou aktualizovanou prognózu, kde došlo k významné revizi téměř ve všech oblastech. Očekávaný meziroční růst reálného HDP v Česku bude dle nové prognózy ve srovnání s minulou nižší v roce 2021 i v roce 2022. Vyššího růstu bychom naopak měli dosáhnout v roce 2023. Nová prognóza očekává meziroční růst reálného HDP o 1,9 procenta v roce 2021, o 3,5 procenta v roce 2022 a o 3,8 procenta v roce 2023. Do snížení odhadu růstu reálného HDP promlouvá vedle globálních nedostatků výrobních vstupů také vyšší očekávaná inflace.

Očekávaný růst spotřebitelských cen v nové prognóze ČNB zaznamenal také výraznou revizi směrem vzhůru. Na růstu cen se budou podílet téměř všechny položky spotřebitelského koše, kdy s počátkem roku lze očekávat výrazný vliv regulovaných cen, které odrazí zdražování energií. Ke konci této zimy by dle odhadů měla meziroční inflace vyšplhat blízko k hranici sedmi procent. Minimálně z výhledu inflace je zřejmé, že globální a lokální tlaky nezačnou výrazně oslabovat do poloviny následujícího roku. Připravme se proto na několik měsíců výrazného růstu spotřebitelských cen. To koneckonců odráží i nová prognóza ČNB, která zdvojnásobila očekáváný průměrný meziroční růst spotřebitelských cen v roce 2022 oproti minulé prognóze na 5,6 procenta.

Tato situace je nanejvýše zajímavá z pohledu vývoje kurzu koruny, která ani přes dvojí razantní zvýšení úrokových sazeb nad očekávání trhu, výrazně neposílila. Vysvětlení je nutné hledat hned v několika oblastech. První je dlouhodobá a pozvolná změna charakteristiky chování české koruny, která stále více reaguje na změny v globální náladě – ve vnímání globálních rizik a kondice světové ekonomiky. Naopak méně reaguje na změny v nastavení měnové politiky. Očekávání brzkého a razantního posilování koruny v reakci na kroky ČNB tak mohla být přehnaná. Dalším důvodem může být relativní překoupenost české koruny na trzích z dob devizových intervencí 2013 a 2017. Tento vliv však časem ztrácí na síle. Svůj vliv bude mít i deficit platební bilance v kombinaci se stavem veřejných financí, které vykazují výrazný strukturální deficit.

Česká národní banka jedná zcela správně

4. 4. 2022 ▪ 4 min. čtení

Česká národní banka i přes tyto faktory stále očekává pevnější korunu v následujících měsících i letech. Na konci roku 2021 by se měla koruna podívat poblíž kurzu 25,00 za euro. Během roku 2022 by měla pozvolně posilovat až k hranici 24,00 za euro. V roce 2023 by tuto hranici měla koruna dále pokořit. Očekávané posilování by pomohlo s krocením inflace.

Tento výhled je však spojen s výraznými riziky a nelze se tak spoléhat pouze na pomoc pevnější koruny v boji s inflací. Česká měna je zástupcem měn tzv. rozvíjejících se trhů, které mají tendenci oslabovat v dobách zhoršující se globální nálady. Současný vývoj situace v oblasti pandemie, nedostatku výrobních vstupů, paralýzy odběratelsko-dodavatelských řetězců a růstu cen energií může mít výrazně negativní vliv na globální náladu. V takové situaci pak nelze očekávat silnou korunu.