Byznys podle Jany Klímové: Krásné zelené sny a ošklivá realita

Nejdříve konec spalování uhlí, teď i plynu, pokud se s ním vytápějí budovy. Evropská komise tento týden vytáhla další esa, kterými chce vyhrát boj proti oteplování a souvisejícím klimatickým změnám. 

Nikdo příčetný už dnes nepochybuje, že ochrana životního prostředí je důležitá, že se klimatické změny na Zemi skutečně odehrávají a že odklon od fosilních paliv dává smysl. Kardinální otázka ovšem je, jak rychle máme postupovat a čím fosilní paliva nahradit. 

Evropská komise počítá s tím, že do roku 2040 postupně skončí vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. I proto mají od roku 2027 skončit tzv. kotlíkové dotace, které dnes statisíce lidí čerpají na výměnu starších kotlů – právě třeba na uhlí. 

Plány unijní exekutivy označil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) za nesmysly, které nemají nic společného s reálným životem. Podpořil ale jiný návrh, kterým je možnost společných nákupů plynu na úrovni EU do strategických zásob.

Opačný názor mají aktivní ochránci klimatu a životního prostředí. Plýtvání zemním plynem na vytápění budov je rizikové, a je tak správné tlačit na snižování závislosti na plynu i uhlí, řekl v reakci na návrhy EK Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energie a odpady v Hnutí Duha. Podle Koželouha i Lukáše Hrábka z organizace Greenpeace je však také třeba více přispět lidem na ekologičtější zdroje energií a zateplení domů.  

A tady se dostáváme k tomu klíčovému. Co jsou ty ekologičtější zdroje a kdo a kolik lidem na výměnu kamen či kotlů přispěje? A kolik pak za topení budou platit? 

V 90. letech stát dotoval lidi, aby v rámci ekologie vyměnili stará kamna za elektrické přímotopy. Kdo to udělal, již dlouho pláče nad každou složenkou za elektřinu. Později se začaly dotovat nové kotle, hlavně na plyn, které mají vysokou účinnost. Lidé si je začali pořizovat nejen do rodinných domů, ale i ve městech do bytů. Také proto, že dramaticky rostla cena centrálního zásobování teplem, vyráběného často z uhlí zatíženého cenou za povolenky na CO₂. To domácí kotle na plyn nemají.

Teď má přijít doba, kdy bude třeba vyhodit i kotle na plyn. Je to krásná představa, otázka je, čím tedy budou domácnosti – hlavně ve městech – topit. Solární panely na střeše to nevyřeší, investice do domácích kotelen na ekologické palivo jsou zatím nereálně vysoké a ani by na ně nebylo místo. Že by se za své lidi připojovali zpět na centrální teplo?

A do toho mají obyvatelé své domy zateplovat. Pokud stát opravdu výrazně zvýší dotace a nabídne jiné řešení, než je plyn, tak by to šlo. Do té doby to fakt bude pro velkou část českých domácností problém. Pro zajímavost, zateplení našeho bytového domu stálo jeho obyvatele zhruba šest milionů korun, přičemž dotace na zateplení dosáhla ani ne deseti procent – i kvůli odečtení nákladů na firmu, která musela pomoci se žádostí, projektem a doložením veškeré dokumentace použitých materiálů. Jde totiž o tak složité úkony, že je to pro běžného pracujícího smrtelníka jinak neproveditelné.  

O návrzích komise budou v roce 2022, tedy i za českého předsednictví EU, vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem. Je otázka, jak se diskuse vzhledem k různému postoji zemí, které se také obávají možného dopadu ekologických opatření na ekonomiku i výdaje lidí, vyvine a zda se navrhovaná pravidla ještě změní. 

Babiš na svém posledním summitu neprosadil plán na snížení cen energií. Má ale slib ohledně jádra

20. 12. 2021 ▪ 4 min. čtení

Výběr týdne

Otevřeno 40 kilometrů nových dálnic

I když se v pátek otevře přes 22 kilometrů dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, její pokračování dál na sever ještě nemá ani stavební povolení. Poláci se přitom dostali s úsekem navazující rychlostní silnice S3 už na hranice s Českem. O moc lépe na tom není ani pokračování dálnice D35, která má po svém dokončení tvořit severní alternativu vytížené tepny D1. 

Energetický regulátor přišel o dodavatele elektřiny

Na trhu s elektřinou a plynem ukončila dodávky další firma, Microenergy, a to kvůli vysokému nárůstu cen. Firma nebyla schopná dostát závazkům vůči svým klientům, kterých bylo téměř osm set. Mezi nimi byl paradoxně i Energetický regulační úřad (ERÚ), který dohlíží na správné fungování trhu s energiemi. ERÚ si firmu vybral letos na jaře, protože byla nejlevnější. Sleva nebyla zadarmo, úřad nyní spadl do režimu dodavatele poslední instance a platí za elektřinu zhruba trojnásobek.  

Byznys kolem alzheimera

V Česku vznikne největší síť zařízení, která pečují o pacienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími druhy demencí. Investiční společnost Creditas prodává celkem dvanáct svých zařízení. Do svého byznysu je zařadí Penta Hospitals CZ, která tak bude mít nyní 24 specializovaných domovů o 2500 lůžkách. Transakci ještě musí schválit antimonopolní úřad. Cenu transakce odmítají obě strany komentovat. Jedna z firem Penta Hospitals se nyní stará o prezidenta Miloše Zemana v Lánech.

Sparta navždy, plyn dočasně

Jak to bude dál s plynem? Evropa má dvě možnosti; buď bude závislá na LNG, vývoji v Číně a velkých cenových zvratech na světovém trhu s LNG, anebo uzavře dlouhodobé smlouvy s ruskými dodavateli, řekl v rozhovoru pro HN člen představenstva EP Corporate Group Pavel Horský. Skupina Daniela Křetínského také plánuje, že jednou bude místo plynu vozit Eustreamem vodík a také že v Praze postaví národní fotbalový stadion.  

Dobré filmy s Bartoškou

Skupina KVIFF Jiřího Bartošky a Rockaway Capital, která vlastní Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, koupila majoritní podíl v distribuční společnosti Aerofilms. Chce tak výrazně rozšířit obsahovou nabídku své on-line platformy KVIFF.TV. Aerofilms je český distributor arthousových, tedy nezávislých filmů, který od svého vzniku v roce 2006 uvedl do českých kin 170 filmových titulů. Zároveň provozuje vlastní internetovou platformu Aerovod, jejíž filmový obsah nyní využije i internetová platforma KVIFF.TV.