Stejně jako už většina Čechů ví, že neuteče před dopady klimatické změny, tak by si měla začít uvědomovat, že se jí začne týkat Zelená dohoda Evropské unie, která má proměnit evropskou ekonomiku v udržitelnější právě hlavně kvůli klimatické změně. Se zvláštní pozorností by toto měl vzít na zřetel byznys, pro který brzy začnou platit nová pravidla reportování o nefinančních aspektech podnikání – taxonomie (energetici už se ten výraz naučili používat).

Tohle podivné slovíčko bychom si měli pomalu osvojit všichni, stejně jako zkratku ESG, která představuje právě jednotlivé kategorie, o nichž firmy budou muset přinášet zprávy, aby získaly úvěry od bank, aby je pojišťovny pojistily, aby do nich investoři poslali peníze. Všichni, včetně bank, se s těmito pojmy a jejich obsahem teprve učí zacházet.

 

První část taxonomie, týkající se hlavně dopadů činnosti firmy na životní prostředí, začne platit od roku 2023. Ve výroční zprávě za tento rok budou muset všechny firmy sídlící v unii, které mají více než 250 zaměstnanců a obrat přes 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) kromě běžné účetní závěrky připravit i nefinanční zprávu o tom, jak jejich působení ovlivňuje životní prostředí. Už dnes si například zaměstnanci některých bank musí počítat osobní uhlíkovou stopu při cestě do práce.

V praktické rovině se to v těchto týdnech promítá do debaty, které si nemohl nevšimnout málokdo – o budoucnosti jaderné energie v Evropské unii. Evropská komise chce jádro zahrnout do zelených zdrojů, ale klade si přísné podmínky. Je to výsledek kompromisu na unijní úrovni a bude kolem toho ještě hodně mrzení. Z navržených podmínek čeští energetici totiž nejsou příliš nadšeni. 

Něco podobného prožívají i evropští plynaři. Plyn by se měl stát přechodovým palivem k něčemu čistšímu (vodík?), ale čeští plynaři tvrdí, že podmínky navržené Evropskou komisí předbíhají technologický vývoj.

Česká vláda by se měla snažit být v debatě o podmínkách Zelené dohody ve vlastním zájmu aktivní, což slibuje například nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Jiný rozměr evropské ekonomické udržitelnosti bublá víc pod povrchem a týká se jednoho z nejdůležitějších aspektů života Evropanů – bezpečnosti. V návrhu kritérií pro sociální taxonomii – tedy vlastně společenské odpovědnosti firem – jsou výrobci zbraní a dalších obranných technologií postaveni naroveň výrobcům tabáku či provozovatelům hazardních her. Zástupci obranného průmyslu včetně těch českých varují, že tím může jejich odvětví dostat poměrně tvrdou ránu a Evropa může sama sebe oslabit v situaci, kdy na východě hrozí válkou ruský prezident Vladimir Putin a na jihu v Africe miliony lidí uvažují o migraci do Evropy.

Nikdo nečeká, že přechod na udržitelnější ekonomiku bude bezbolestný. Mnozí politici hovoří o příležitosti, kterou tato změna přinese, i mnohé české firmy ji už chopily nebo na něčem pracují.

Ale jak to bude doopravdy a zda příliš striktně a bez vysvětlování shora prosazovaná změna nepřinese naopak odpor společnosti a růst euroskepticismu, hlavně ve slabších ekonomikách střední Evropy, to se teprve uvidí.

Před změnou, kterou Zelená dohoda představuje, ale utéct nelze. Českou ekonomiku a prostor mezi Krušnými horami a Bílými Karpaty nelze ze středu Evropy vykrojit a postavit na okraj Atlantiku vedle britských ostrovů.

Výběr týdne

Z Afghánistánu do peřin z kašmíru

Novou českou značku povlečení inspirovala rodinná tradice. Čili co se stane, když se podnikavá mladá žena inspiruje u své prababičky.

Paušální dani je rok

Nováčci se mohou k placení této daně přihlásit do 10. ledna. Ale pozor na komplikace s hypotékou.

Česko je maková velmoc

Tuzemští farmáři jsou tak velkými producenty potravinářského máku, že kvalita jeho úrody ovlivňuje celosvětové ceny máku.

Nájemní bydlení má budoucnost

Tvrdí to alespoň developeři, pro něž je ovšem složitější financovat výstavbu činžovních domů. Hypoteční trh naopak letos oslabí, na půjčku na bydlení dosáhnou hlavně zaměstnanci s vyšším příjmem.

Tesla jela a jede

Automobilka Elona Muska navýšila loni dodávky skoro o devadesát procent.