Byznys podle Martina Ehla: Jak Vladimir Putin donutil Evropany přemýšlet o zelené budoucnosti jinak

Ne, titulek nemá odkazovat na odstíny vojenských barev, i když ruská invaze na Ukrajinu by tomu mohla nahrávat. Jde o to, zda si Evropané konečně uvědomí, jak moc jsou závislí na ruských surovinách, hlavně plynu, a že tím financují ruskou armádu a nápady muže z Kremlu – a jestli s tím budou chtít něco udělat.

To něco se totiž nabízí na podnose: urychlit přechod k udržitelnější energetice, méně závislé na fosilních palivech z Ruska.

Jenže je tu protitlak: vysoké ceny energií z dostupných zdrojů. Evropa se musí alespoň na čas smířit hlavně s tím, že cena zemního plynu bude vyšší, než jsou spotřebitelé zvyklí. Přechod k zelené, tedy udržitelnější ekonomice, vyjádřené programem Zelená dohoda neboli Green Deal, by mohl zpomalit. Energetický mix mají ve své pravomoci jednotlivé národní státy, jejichž lídři budou možná po letošní zimě přemýšlet trochu jinak.

„Nepochybně bude po této zimě mnohem větší vůle a snaha státu vstupovat do energetiky. Po celé Evropě. Kvůli cenám i kvůli bezpečnosti,“ tvrdí v rozhovoru HN Václav Bartuška, český zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost.

Otázkou ovšem je, jestli bude vůle to řešit právě novátorskou cestou rozšiřování technologií z obnovitelných zdrojů, nebo jestli se Evropa pokorně vrátí k uhlí a v některých případech k jádru jako stabilním a dostupným zdrojům energie.

Budoucnost dodávek ruského plynu je nyní matkou všech otázek, kterou řešili ve čtvrtek večer i lídři Evropské unie na mimořádném summitu. „Vzroste touha po větší energetické nezávislosti, ale nejspíš se zpomalí jiné části Zelené dohody, aby se ušetřilo na nákladech,“ řekla mi zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříkova, když jsme spolu diskutovali o dopadech ruské agrese na evropskou politiku. „Třeba povinné zateplování budov bude pomalejší, nebo se v Česku nechají dotace na plynové kotle,“ uvedla příklady toho, co by se mohlo upravit. Energetice jsme ostatně věnovali velkou část naší mimořádné on-line videodebaty se čtenáři HN o následcích ruské agrese.

Jsou to samozřejmě jen první úvahy. Z hlediska zastánců udržitelnější ekonomiky – a globální budoucnosti lidstva – by nižší priorita pro obnovitelné zdroje byla špatným, až tragickým řešením. Ale voliči budou nepochybně při pohledu na své účty za elektřinu, topení a plyn nemilosrdní.

Dopady ruského útoku na Ukrajinu prostě vyvolávají nové a nové otázky, které ale bezprostředně souvisejí s budoucí prosperitou Evropanů, a tudíž na ně voliči budou chtít brzo znát odpovědi.

Výběr týdne

Z hlediska obchodu tahá Rusko za kratší konec

Zajímavý rozhovor s Davidem Navrátilem, hlavním ekonomem České spořitelny, o sankcích vůči Rusku za jeho agresi na Ukrajině a o tom, jak mohou ovlivnit inflaci.

Biometan z Litomyšle

Česko zaostává ve výrobě biometanu, jednoho z obnovitelných zdrojů energie, který může nahradit zemní plyn. Šanci v tom vidí zemědělci z Litomyšle. 

Nejdřív zdražili ceny bytů, teď tlačí nájmy

Velcí investoři nejprve vyhnali vzhůru ceny nemovitostí, teď totéž dělají s nájemným.

Alzák byl moc agresivní

Maďarský regulátor potrestal českého internetového prodejce vysokou pokutou za psychický nátlak a klamání.

Dvě miliard lepší než nula

České exportní bance se konečně podařilo prodat pohledávku za zkrachovalou elektrárnou Adularya.