Ruská agrese proti Ukrajině trvá už třetí den. Vedle dodávek zbraní z některých států NATO přicházejí Spojené státy, Evropská unie a jejich další spojenci s několika vlnami koordinovaných sankcí. Jejich cílem je tlačit na okolí prezidenta Vladimira Putina, aby válku zastavil. Sankce mířící na ruské banky a finanční sektor mají odříznout jeho režim od financování na hlavních světových trzích a časem i oslabit ruské hospodářství. Nejsilnější krok – odříznutí Ruska ze systému mezinárodních platech SWIFT – zatím evropští ani američtí politici neudělali. Na sankční seznam se ale přidala přímo jména prezidenta Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Americký prezident Joe Biden řekl v projevu minulý týden, že koordinovaná opatření „překonávají cokoli, co bylo dosud zavedeno“ a budou pro ruskou ekonomiku „velmi nákladná“. Balík podobných kroků schválila i Evropská unie na mimořádném zasedání v pátek. Jejich finanční část má podle západních politiků ochromit možnosti ruských podniků a bank vydávat mezinárodní dluhopisy, nabízet investorům akcie nebo obchodovat v hlavních světových měnách. Západ tak rozšiřuje sankční seznam, který poprvé proti Rusku zavedl v létě 2014 po obsazení Krymu. Sankce oznámily i Velká Británie, Kanada, Tchaj-wan a Japonsko.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
