Nejnovější sankce Evropské unie kvůli útoku na Ukrajinu se týkají kromě ruských bank se také některých strategických oborů. Zasáhnou dodávky pro energetiku, mají zabránit prodeji technologií použitelných pro výrobu zbraní, tedy polovodičů a elektroniky. Úplně se zakazuje vývoz jakýchkoliv letadel do Ruska, včetně náhradních dílů a navazujících servisních služeb.

Seznam schválený na pátečním summitu ministrů zahraničí EU přímo vyjmenovává 64 ruských subjektů, s nimiž nejde obchodovat. Jde především o obří státní korporaci Rostec, jež zahrnuje firmy zaměřené na zbrojní průmysl a technologie. Z těch známějších je to například automobilka Kamaz, která kromě nákladních aut vyrábí i tanky. Nebo výrobce zbraní Kalašnikov. Z dalších velkých společností jsou na seznamu třeba ruské státní železnice RŽD nebo firma provozující největší černomořský přístav v Novorossijsku.

Plný seznam podniků a podrobnější přehled zboží, na něž se sankce vztahují, je ve 144stránkovém  dokumentu Evropské komise. Seznam firem je od strany 52, zboží od strany 59.  

České firmy, s nimiž HN hovořily, nechtěly sankce komentovat. Pro konkrétní dotazy podnikatelů zřídilo ministerstvo průmyslu a obchodu od pondělí 28. února informační linku 1212. Ministerstvo také v řádů dní připraví pro podnikatele speciální semináře, které se sankcím a vývozním licencím budou věnovat.

Obchod s Ruskem sice tvoří jen malou část českého exportu. Jednotlivé firmy, jež se potýkají už s dopady sankcí z roku 2014 uvalených Evropskou unií po ruské okupaci poloostrova Krym, ale mohou mít vážný problém. Týká se to hlavně leteckého průmyslu, kde sankce zahrnují prakticky úplně všechno. „Chápeme sankce a podporujeme je. Ale je třeba vidět i to, že pro některé podniky v Česku to může být likvidační,“ řekl Josef Kašpar, prezident Asociace leteckých a kosmických výrobců.

Velké problémy může mít kunovická firma Aircraft Industries, která vyrábí dvoumotorový turbovrtulový stroj L-410. Jednoho ze dvou českých výrobců větších letadel vlastní od roku 2008 ruský kapitál, konkrétně koncern Ostov. Ten spadá pod miliardáře Iskandera Machmudova, který je už od roku 2018 na sankčním seznamu USA. Pro firmu, kde pracuje tisíc lidí, je ruský trh klíčový a jdou sem až na výjimky všechna letadla, jež se v Kunovicích vyrobí. Do strojů z Kunovic dodává letecké motory tuzemská pobočka amerického koncernu GE Aviation, která ale není na ruském trhu podobně závislá. Subdodávky do ruských vrtulníků dělá česká firma PBS z Velké Bíteše.

Sankční seznam výslovně zmiňuje zákaz vývozu technologií potřebných pro modernizaci rafinerií. To bude další problém pro firmy, které v minulosti na ruském ropném průmyslu vydělávaly. Brněnské firmě UNIS už předchozí sankce komplikovaly byznys a snažila se ho úspěšně nahradit na Blízkém východě. Dalšími dodavateli byla třeba společnost Chemoprojekt nebo brněnská pobočka americké firmy McDermott, která má byznys v Srbsku, kde místní rafinerii většinově vlastní ruská firma Gazprom Něft. 

Sankce se týkají také vývozu zboží dvojího užití, které může být využito jako zbraň. Už před ruskou invazí na Ukrajinu kvůli dlouhodobým problémům s vývozními licencemi prodal svoji ruskou dceřinou firmu výrobce bezpilotních letadel Primoco. Problémy měl také výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS.

Další věcí, jež omezí byznys EU s Ruskem, je zákaz udělování víz. Česko přitom přijímání jakýchkoli ruských žádostí o víza, a to i krátkodobá, zastavilo už od 25. února. Ministerstvo vnitra provede v souvislosti se sankcemi revize oprávnění pobytu pro občany Ruské federace.

Od soboty se také Česko zařadilo ke státům, jež zakázaly přílety a odlety všech ruských leteckých dopravců na tuzemská letiště. Dotklo se to linek dopravců Aeroflot a Rossiya Airlines, které létaly do Moskvy a Petrohradu.