Moskva hrozí odplatou západním firmám, které se stahují z ruského trhu. Vládní strana Jednotné Rusko požaduje, aby stát převzal jejich továrny. Své podnikání přitom v Rusku podle výzkumníků z Yale School of Management už od začátku války na Ukrajině pozastavilo více než 250 společností. 

Výrobu v Rusku doposud ukončily zejména automobilky, například Volkswagen, Hyundai, BMW, Volvo, Renault nebo Mitsubishi. Plánuje se k nim připojit také Nissan. Ze země zároveň odcházejí také velké energetické skupiny. Britský kolos BP se zbavuje svého pětinového podílu v největší ruské ropné společnosti Rosněfť, britsko-nizozemský Shell opouští všechny společné podniky s gigantem Gazprom a své aktivity ukončuje také americký ExxonMobil.

Seznam firem, které nesouhlasí s invazí na Ukrajinu, se rychle rozrůstá. V posledních dnech na něj přibyla například japonská automobilka Toyota, švédský výrobce nábytku Ikea nebo módní značka Nike. Všechny tyto společnosti se rozhodly, že se z Ruska – navzdory tomu, že to postihne jejich tržby – stáhnou.

Z českých firem výrobu v Rusku ukončila například automobilka Škoda Auto nebo výrobce traktorů Zetor. Pro Škodovku je přitom tento krok zásadní a potenciálně bolestivý. Rusko je pro ni po Německu druhým největším trhem. Loni na jeho území prodala 90 tisíc vozů z celkových 880 tisíc. Má zde dva své závody, konkrétně v Nižním Novgorodu a Kaluze. V nich vyrábí modely Rapid, Octavia, Karoq a Kodiaq. 

„Představenstvo koncernu Volkswagen přijalo rozhodnutí pozastavit obchodní aktivity v Rusku, a to v důsledku současných rámcových podmínek a velké nejistoty a otřesů, které s sebou nastalá situace přináší. Ruské úřady jsou o okolnostech informovány a jsou si jich vědomy. Kromě toho neustále sledujeme další vývoj i celkovou situaci,“ sdělila pro HN oficiální stanovisko koncernu Volkswagen tisková mluvčí Škody Auto Simona Havlíková.

Ukončení provozu v Rusku označil v pondělí pro list Vedomosti tajemník vedení Jednotného Ruska Andrej Turčak za „úmyslný bankrot“ západních firem. Důkazem je podle něj „velké množství ruských pracovníků propuštěných ze dne na den“. Západní byznys tím podle něj podkopává svou vlastní ekonomiku. 

„Jednotné Rusko navrhuje znárodnit továrny těch společností, které ohlásily svůj odchod a uzavření výroby v Rusku během speciální operace,“ řekl Turčak, přičemž termínem „speciální operace“ Moskva označuje invazi svých vojsk na Ukrajinu. „Je to krajní opatření, ale rány do zad tolerovat nebudeme a naše lidi ochráníme,“ dodal.

V Rusku v současnosti dále podniká například firma Brano z Hradce nad Moravicí, která vyrábí automobilové zámkové systémy pro Volkswagen, táborský výrobce zapalovacích svíček a snímačů Brisk nebo potravinářská skupina Orkla Foods Česko a Slovensko, pod niž spadají značky Hamé a Vitana.

Znárodněním majetku zahraničních firem i osob již krátce po začátku invaze na Ukrajinu pohrozil šéf ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv. Sankce označil za projev „politické impotence“ Západu, který nedokázal jinými prostředky „ovlivnit kurz Ruska“. Dodal, že na zabavování majetku ruských občanů a podniků v zahraničí Moskva odpoví stejnou mincí: „zabavením prostředků cizinců a zahraničních společností v Rusku“.

„A možná znárodněním majetku osob sídlících v nikoli přátelských státech. Jako jsou USA, země EU a část anglosaského světa,“ citovala Medveděva agentura TASS. Na seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ dlouhou dobu figurovaly pouze Spojené státy, od loňské kauzy kolem výbuchu ve Vrběticích také Česko. V pondělí na něj ale Rusové připsali Ukrajinu, všechny státy Evropské unie, Velkou Británii, Kanadu, Japonsko, Austrálii a dalších patnáct zemí, které na Rusko uvalily sankce.

Medveděvova slova v pátek potvrdil ruský vicepremiér Andrej Belousov. Ten společnostem, které chtějí z Ruska odejít, navrhl tři možnosti: předat svůj podíl místním manažerům, ve zrychleném řízení požádat o bankrot – nebo si svůj odchod ještě rozmyslet. 

Krátce po zahájení ruské invaze přitom české firmy uváděly, že zabavování majetku zahraničních firem Ruskem je podle nich nepravděpodobné. Vyjádřily se tak například PPF, Brisk nebo strojírenský podnik Totex. „Podobné hrozby lze těžko smysluplně komentovat v době, kdy na evropské půdě probíhá regulérní válka, umírají lidé a vývoj je naprosto nepředvídatelný,“ řekl ČTK mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek. V Rusku působí od roku 2002 společnost Home Credit, která do této skupiny patří.

České firmy v Rusku podnikají zejména v odvětví automobilového a strojního průmyslu. Podle loňského odhadu Svazu průmyslu a dopravy má v Rusku zastoupení přes 150 českých firem. Čeští exportéři v uplynulém roce dopravili do Ruské federace zboží přibližně za 79,6 miliardy korun, meziročně je to pokles o 5,5 procenta. Před pandemií v roce 2019 vývoz dosáhl 85,7 miliardy korun. 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist