Do cash, do dolaru, do trezoru! Jak patřit mezi lidi, kteří se snaží být vždy o krok před ostatními

Rád vedu debaty s několika přáteli, kteří patří mezi „early adopters“, tedy řekněme mezi lidi, kteří se snaží být o krok před ostatními. Mají vždy nejmodernější chytré hodinky, do bitcoinu investovali už před lety, rozumí technologiím a vydělávají také dost peněz. Jeden má střední IT firmu, která umí řídit zásoby, a je tak zhruba „desítkomilionář“, druhý je topmanažer v telekomunikacích. Měsíční plat 400 plus. Když to shrnu, jsou to skvělí reprezentanti vyšší střední třídy středního věku, chytří, nepodléhající dezinformacím (samozřejmě čtou rádi HN) ani zbytečným panikám. O to víc mě překvapila jejich reakce na válku.

Oba koupili trezory. Jeden železný, druhý na kryptoměny. A oba přemýšlejí, jak mít doma co nejvíce hotovosti. Pochopitelně ne v korunách, ale v eurech, či ještě lépe v dolarech. „Když bychom potřebovali utíkat, musíš mít náskok. Musíš jít před ostatními,“ říká mi jeden a při pohledu na Ukrajince, kteří přišli do Česka mezi prvními a získali tak nejlepší podmínky a zacházení, mu lze dát jen za pravdu. 

Banky jsou pochopitelně z takových lidí nešťastné. Patří totiž dlouhodobě mezi jejich nejlepší klienty, teď se na ně ale obrací s žádostí o výběr hotovosti a nákup cizích měn. Odmítat je nemohou, opatrně se tak vyptávají na důvody, trochu transakce zdržují, ale závazky plní. Zde je nutné zdůraznit, že český bankovní sektor je opravdu mimořádně zdravý a robustní, ale pokud by nastala výběrová panika, tak tu nemůže ustát sebelepší banka na světě.

Nic hromadného se naštěstí neděje, ale už se zpětně na bankovních statistikách ukazuje, jak hodně se banky na počátku války zapotily, aby uspokojily výběry části klientů. Těch, kteří chtějí mít náskok, kteří chtějí být vždy připraveni na každou variantu.

Při následném mudrování s kamarády o tom, kam s trezorem dolarů a natankovaným autem naloženým rodinou odjet, padla další zajímavé myšlenka: Afrika. Konkrétně Maroko. Já tam nikdy nebyl, ale zcestovalí přátelé tvrdí, že je tam nejen levně, ale také celkem bezpečně. Prostě skoro Západ. „A navíc, Afrika nikdy nikoho moc nezajímá, tam by se asi vážně neválčilo. A můžeš se vždycky rychle vrátit do Španělska, když by se vše lepšilo,“ uzavřel kamarád s trezorem.

Jak to máte s preperskými plány vy? Budu rád, když mi napíšete na jaroslav.masek@hn.cz. Věřím, že se stejně jako já těšíte, až se zase všichni uklidní a peníze se vrátí tam, kam patří. Do bankovních trezorů.

Desítky tisíc uprchlíků jsou také desítky tisíc nových zákazníků. Firmy jim pomáhají a věří, že u nich zůstanou

7. 3. 2022 ▪ 5 min. čtení

Výběr týdne

Rok PPF bez P. K.

Když přesně před rokem ztratila finanční skupina PPF svého zakladatele a stratéga Petra Kellnera, dávalo si nové vedení velmi záležet na tom, aby po tragickém úmrtí nepřišlo klopýtnutí. A aby firma změnu zvládla a neztratila nic na své schopnosti dotahovat mnohamiliardové transakce do zdárného konce. Tady si můžete přečíst, zda se jí tento cíl podařilo naplnit a jestli už je jasněji v otázce budoucnosti celé skupiny. 

Příležitost z Ukrajiny

Postarat se o stovky tisíc lidí, kteří přicházejí z Ukrajiny – to je aktuálně velká výzva nejen pro český stát. Do budoucna to ale pro celou zemi znamená velkou příležitost. Ekonom a poradce premiéra Petra Fialy Daniel Münich v rozhovoru pro Hospodářské noviny připomíná, že populace stárne, takže bude potřeba hodně pracovníků třeba ve zdravotnictví nebo v sociálních službách, kteří přitom Česku chybí už teď. Ukrajinci, kteří zůstanou, by tento problém mohli pomoct vyřešit, a to i v dalších oborech, kde se nedostává zaměstnanců. 

Velké srovnání spořicích účtů

Když už jsme dnes začali o penězích, tak tu mám něco i pro ty z vás, kdo je v klidu necháváte ležet v bance. Pokud zvažujete, že byste je převedli na spořicí účet, aby ztrácely svoji hodnotu při dvouciferné inflaci alespoň o trochu pomalejším tempem, tak se vám určitě bude hodit velké srovnání nabídek českých bank a spořitelních družstev. Samozřejmě včetně všech podmínek, které musíte splnit, abyste na slibované zúročení dosáhli. 

Dárek na rozloučenou

Šéf Škody Auto Thomas Schäfer sice už stříhá metr a pomalu se stěhuje do sesterské automobilky Volkswagen, rád by ale po sobě zanechal gigafactory, tedy továrnu na baterie do elektromobilů. Přejeme si, aby Česko vyhrálo a stalo se dalším místem pro továrnu na baterie koncernu Volkswagen, uvedl Schäfer s tím, že Česko je podle něj lokalitou, která se má stát centrem e-mobility.  

V Agrofertu se nic hrozného neděje

Opravdový srdcař je personální šéf Agrofertu Daniel Rubeš. Jezdím na kole v dresu firmy, i když to občas v hospodách není jednoduché, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Pověst firmy často řeší s lidmi už při náboru – vždy se jich ptá, zda dobře vědí, do jaké společnosti jdou, a jestli jim to nevadí. A všechno chce podle něj čas – kdo k nám nastoupí, po krátké době zjistí, že jsme úplně normální lidé a nic hrozného se tady neděje, dodává.