Vysoká inflace bude trvat déle, než ČNB předpokládala. Pět procent není strop, úroky půjdou dál nahoru

Česká národní banka minulý měsíc rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Navýšení o půl procentního bodu doplnilo historicky nejrychlejší cyklus rostoucích úroků, prostřednictvím kterého centrální banka reagovala na inflační tlaky. Současná úroveň sazeb na pěti procentech přitom není konečná. Úroky půjdou dále nahoru.

Vysoká inflace bude trvat déle, než centrální banka předpokládala. Celoplošný růst cen a imperativ udržení inflační kotvy vyžaduje další zvýšení úrokových sazeb. To by měla potvrdit i nová prognóza, kterou ČNB představí na květnovém zasedání. Spolu s ní podle našich očekávání dojde i na další navýšení úroků o půl procentního bodu.

Jan Berka

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na hospodářskou politiku, finanční trhy a bankovnictví. Ve finanční skupině Roklen začal pracovat v roce 2014 jako editor. Postupně se vypracoval na pozici hlavního editora a analytika devizových trhů. Aktuálně je šéfredaktorem finančního portálu Roklen24 a hlavním FX analytikem. Externě přednáší na vysoké škole CEVRO Institut.

Použije centrální banka devizové intervence?

Doposud ČNB ke zkrocení inflace používala primárně úrokové sazby a očekáváme, že v tom bude pokračovat. Využít ale může i další nástroje, jako jsou například devizové intervence. K tomu přistoupila již v březnu, a to hned několikrát. Tehdy však šlo o zásah reagující spíše na nízkou likviditu trhu.

Debata o použití intervencí k potlačení inflačních tlaků v bankovní radě proběhla minulý měsíc. Podle slov guvernéra ČNB Rusnoka ale nebyla nikterak hluboká. Možnost „umělého“ posílení koruny tak zůstává ve hře především s ohledem na potenciální likvidní problémy.

Koruna nebude posilovat navždy

4. 4. 2022 ▪ 6 min. čtení

Výhled rozšiřujícího se úrokového diferenciálu potvrzuje i vývoj tržních korunových sazeb. Ty na tříměsíčním horizontu pokrývajícím květnové a červnové zasedání ČNB očekávají zvýšení úroků o více než půl procentního bodu. Nejistota takového vývoje je však značná. Pokud by se v pondělí zveřejněná hodnota březnové inflace odchýlila od tržně očekávaných 12,2 procenta, pravděpodobně by došlo na přecenění. My za minulý měsíc očekáváme meziroční nárůst cen o 12,5 procenta.

Koruna na vlně optimismu

Nad očekávání vyšší inflace a posun tržních korunových sazeb by se mohl, alespoň krátkodobě, projevit na silnější koruně. Ta se v posledních týdnech vymanila z vlivu geopolitické nejistoty a vrátila se na vlnu výhledu širšího úrokového diferenciálu a optimistické tržní nálady. To platí i přes dočasně zhoršený sentiment vinou dalších západních sankcí uvalených na Rusko a silný nárůst amerických tržních sazeb s delší splatností.

Očekáváme, že se situace opět „uklidní“, což by kurz minimálně v první polovině druhého čtvrtletí posunulo na silnější úrovně ve srovnání se současným spotem. Rizikem oslabení zůstává eskalace vojenského konfliktu na Ukrajině. Stejným směrem by mohla působit i další rychlá vlna růstu amerických tržních sazeb delších splatností spojená s dopady snižování bilance Fedu.

Ze strany ČNB nečekáme, že by úrokové sazby upravovala se stejnou vervou jako na konci minulého roku. Jak nedávno uvedl viceguvernér Tomáš Nidetzký, centrální banka si je vědoma negativních důsledků vyšších sazeb. Proto je jejím cílem nalezení rovnováhy mezi výší úroků a ekonomickým růstem. Jisté podle nás je, že vyšší sazby s námi zůstanou mnohem déle, než jak naznačila poslední prognóza ČNB. Potvrzují to i tržní sazby, které v letošním roce nepočítají se snižováním sazeb.

Kurz koruny bude mít ve vyšších úrokových sazbách oporu. Ve druhé polovině roku je však potřeba počítat nejen s výrazně vyššími americkými sazbami, ale i s procesem snižování bilance Fedu. K vyšším úrokům by se ke konci roku mohla vydat i Evropská centrální banka. Tato kombinace bude prostor pro posílení koruny výrazně omezovat.