Ukrajina se chystá na tvrdé boje na východě země. Velení ruské invaze přebírá generál se zkušenostmi ze Sýrie

Po padesáti dnech války na Ukrajině se Ruské síly přeskupily, stáhly z okolí Kyjeva a připravují se na rozsáhlý útok na jihovýchodě země. Ukrajinské úřady varovaly, že v těchto regionech narůstá ohrožení civilního obyvatelstva a vyzvaly k evakuacím. Satelitní snímky identifikovaly v oblasti kolem města Izjum  ruský vojenský konvoj se stovkami vozidel, který může být podle vojenských zpravodajců součástí strategické ofenzívy na město Slovjansk. Na jihu Ukrajiny se Rusové snaží o konečné dobytí Mariupolu. 

Kyjev se  v pátek a o víkendu také stal dějištěm několika důležitých státnických návštěv, které mají vládě Ukrajiny vyjádřit solidaritu a podporu. V pátek se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a unijní šéf zahraniční politiky Josep Borrell. Přislíbili další sankce vůči Rusku a také finanční pomoc. V sobotu zase do Kyjeva nečekaně dorazil britský premiér Boris Johnson, před ním se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Rakousko má neutrální status, ale na Ukrajinu dodává humanitární pomoc, přilby a neprůstřelné vesty.

"Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy," řekl Zelenský podle agentury DPA po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a tlak na Rusko. "Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední," řekl rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.

Britský premiér Johnson oznámil další pomoc Ukrajině.  Jeho země mimo jiné pošle 120 obrněných vozidel a protilodní raketové systémy, a to nad rámec už v pátek oznámeného vojenského vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), jež má zahrnovat protiletecké a protitankové zbraně. Johnson rovněž slíbil další zpřísnění protiruských ekonomických sankcí.

Jedním z náznaků, že se schyluje ke zostřeným bojům v oblasti Donbasu, může být i to, že Moskva oznámila výměnu ve velení invazních sil na Ukrajině. Velení převezme generál Alexandr V. Dvornikov, který má bohaté zkušenosti z bojů v Čečensku a v Sýrii. Jeho hlavním úkolem bude podle britské BBC zlepšit koordinaci mezi jednotkami, která byla od začátku invaze 24. února špatná. 

Podle vojenských analytiků se režim prezidenta Putina bude snažit dosáhnout na Ukrajině hmatatelnějších úspěchů do 9. května, tedy do každoročních oslav porážky nacistického Německa ve druhé světové válce. Politické priority tím dostávají přednost před prioritami vojenskými.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Zároveň během víkendu přicházely ze světa odsuzující reakce na páteční ruský raketový útok na železniční stanici v Kramatorsku. Ta sloužila jako uzel pro evakuaci civilistů z oblasti Donbasu, kde se nyní čekají zostřené boje. Při útoku bylo podle ukrajinských zdrojů zabito nejméně 52 lidí.Reakcí na válečné události jsou také nové sady sankcí proti Rusku a další dodávky zbraní Ukrajině. Evropská unie a Velká Británie oznámily sankce proti dcerám ruského prezidenta Vladimira Putina. Mezinárodní měnový fond (IMF) také informoval, že plánuje otevřít nový účet na podporu ukrajinské ekonomiky. Kanada už na něj navrhla uložit 1 miliardu kanadských dolarů (téměř 18 miliard korun.)

Ukrajinští vládní představitelé řekli, že očekávají těžké a rozsáhlé boje na Donbasu – v Doněcké a Luhanské oblasti, jakmile se ruské jednotky přeskupí. Rusko se podle nich snaží prolomit odpor ukrajinské armády a vytvořit pozemní koridor mezi Krymem a oblastí Donbasu.

Ukrajinská vláda proto naléhavě potřebuje další vojenskou pomoc na podporu svých pozemních sil, hlavně těžké dělostřelecké a raketové systémy, obranné protiletecké systémy a bojová letadla. Stanici CNN to řekl šéf obranného zpravodajství Kyrylo Budanov.

Evropská unie také znovu otevřela svou diplomatickou misi v Kyjevě, poté co ruské jednotky ustoupily z oblastí kolem hlavního města. EU svoji misi uzavřela po vpádu ruských vojsk v únoru a přesídlila ji do polského Rzeszowa.

„Viděli jsme z první ruky, že ukrajinská administrativa dokázala zajistit efektivní a plnohodnotné fungování státních a vládních struktur, a to navzdory velmi obtížným okolnostem,“ uvedl šéf zahraniční politiky EU Borrell při páteční návštěvě Kyjeva. Von der Leyenová byla viditelně otřesena návštěvou města Buča,  kde zemřely desítky civilistů. Šéfka Evropské komise konstatovala, že civilní oběti v Buče ukazují „krutou tvář“ ruské armády a přislíbila urychlení procesu přijetí Ukrajiny do EU.  V sobotu řekla von der Leyenová při návštěvě Polska, že to vypadá, že útoky na civilisty se ruské síly na Ukrajině dopustily  válečných zločinů, ale to ještě musí být vyšetřeno a posouzeno odborníky.    

Podle agentury Bloomberg se hlavní město Ukrajiny Kyjev pomalu probouzí k životu po odchodu ruských vojsk z jeho předměstských částí. Metro už lidé nepoužívají jako kryt před útoky a postupně se vracejí do provozu i stanice, které byly kvůli invazi zavřené.