Čím horší výsledky, tím vyšší výplata. ČNB má bojovat s inflací, růst platů jejich zaměstnanců se ale od její výše odvíjí

Čím horší výsledky, tím vyšší výplata. V běžném životě toto pravidlo sice neplatí, ale ve světě podle České národní banky (ČNB) je normou. Růst mezd zaměstnanců centrální banky, která má dohlížet nad cenovou stabilitou, se totiž odvíjí od inflace navýšené ještě o několik procentních bodů.

A právě v boji s inflací dostávají centrální bankéři na frak, když v březnu se ceny zboží a služeb meziročně zvýšily o 12,7 procenta. To je nejvíce od května 1998 a na hony vzdálené dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB.

Navyšování příjmů zaručuje zaměstnancům centrální banky kolektivní smlouva na roky 2021 až 2023. „Byla uzavřena v roce 2020, tedy před současnou inflační vlnou. Růst mezd v ČNB tak není reakcí na současné vzedmutí cen, ale byl plánován v době, kdy nebylo možné současné cenové šoky předjímat,“ uvádí mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Na indexaci mezd v centrální bance upozornil server Seznam Zprávy.

Peníze na mzdy, odměny apod. se řídí tak, aby objem těchto prostředků podle Fišerové „vzrostl v letech 2021 až 2023 vždy přinejmenším o průměrnou celkovou inflaci v daném roce navýšenou v roce 2021 alespoň o jeden procentní bod, v roce 2022 alespoň o 2,5 procentního bodu a v roce 2023 alespoň o tolik procentních bodů, aby se v období let 2021–2023 jednalo v souhrnu alespoň o šest procentních bodů.“ Jednotliví zaměstnanci podle ní ovšem nemají smluvně garantovaný mzdový růst.

V loňském roce byl tak růst mezd v ČNB o necelých pět procent. Pokud se vyplní odhady ekonomů a inflace bude letos přibližně jedenáct procent, tak si zaměstnanci centrální banky přilepší o 13,5 procenta.

O podobném mzdovém růstu si většina lidí může nechat jenom zdát. Většinu populace tak letos čeká zhoršení jejich životní úrovně, protože růst mezd nepokryje dvoucifernou inflaci. 

„Nikdo nemohl tušit, že se dostaneme do tak divoké situace, kdy to vypadá až troufale. Centrální banka má totiž tlačit inflaci nízko a spíš by člověk čekal, že když se jí to nedaří, tak za to bude nějakým způsobem trestaná, než naopak,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Komentář Jaroslava Míla

Odstraňme příčiny vysokých cen elektřiny. Nikdo nás nenutí prodávat ji spotřebitelům za německé ceny

12. 4. 2022 ▪ 4 min. čtení

Ostatně i podle člena bankovní rady ČNB Aleše Michla jsou v současnosti nutné dvě protiinflační opatření pro zkrocení inflace. Kromě snížení schodku státního rozpočtu jde podle něj o zabránění indexace mezd na inflaci.

Zda se tím budou řídit lidé ze samotné centrální banky není jasné. Na otázku, zda zaměstnanci ČNB věří dvouprocentnímu inflačnímu cíli a navážou si na něj růst svých příjmů, Fišerová uvedla: „Od kolektivní smlouvy se nelze jednostranně odchýlit. Právě proto ČNB již koncem roku 2021 iniciovala jednání s odborovou organizací ve snaze dosáhnout změny uvedeného výpočtu mzdového vývoje.“ Obě strany prý projevily vstřícnost. Zatím ale dohoda nebyla dosažena.

Pro platy lidí z ČNB tak stále platí, že čím vyšší inflace, tím více si přilepší. Pokud budou sledovat čistě své sobecké zájmy (v ekonomické teorii představuje tento koncept homo economicus neboli člověk ekonomický, který je důsledně racionální a úzce sobecký ), tak budou tlačit na co nejvyšší inflaci. Motivace bude tím vyšší, čím vyšší bude rozdíl mezi výdaji konkrétního pracovníka a výší platu. 

Z toho ale pracovníky centrální banky experti nepodezřívají. „Nemyslím si, že by úmyslně zanedbávali boj s inflací,“ dodává Hradil. Využití podobné indexace v běžných časech je podle partnera poradenské společnosti Moore Czech Republic Petra Kymličky možností, jak určit růst mezd. „Žijeme však v době, kdy se běžná pravidla nedají uplatnit. Současné realitě to  rozhodně neodpovídá,“ zdůrazňuje Kymlička. 

Odstoupit od indexace doporučuje ČNB i Hradil. „Jen kvůli signální hodnotě by to neškodilo.“ Průměrné měsíční náklady na zaměstnance (včetně benefitů, sociálního a zdravotního pojištění) v ČNB byly loni 115 tisíc, o rok dříve to bylo přibližně 109 tisíc korun. Vyplývá to z výroční zprávy centrální banky, kde jsou uvedeny počty zaměstnanců a náklady na ně.