První zákazník pro novodobé tryskáče z Aera, až příliš drsný horor od Netflixu a prokremelská postava děkanem

Zbrojaři tradičně říkají, že zcela nový typ zbraně, například vojenského letadla, musí jako první koupit armáda státu, kde se vyrábí. Jinak šance novinky na to, aby se prosadila na světovém trhu, rapidně klesají. Jenže ani vstřícnost domácích ozbrojených sil a její dokořán otevřená kasa úspěch nezaručují. Čechům to názorně ukázal případ lehkého bitevníku L-159, který v devadesátých letech domácí obranný rozpočet pořádně zatížil (armáda platila i část vývoje), ovšem žádné další reálné objednávky nepřišly. Do světa pak šly jen „přebytečné“ kusy vyrobené původně pro naše letectvo. Velice drahá lekce. 

V případě nové generace cvičného proudového letounu L-39NG z produkce Aera Vodochody cíleně navazující na legendární Albatrosy však domácí armádu, která se na velkou zakázku nechystá, „překvapivě“ nahradilo Maďarsko. Slovo překvapivě patří do uvozovek, protože většinovým majitelem Aera se stal podnikatel úzce spjatý s premiérem Viktorem Orbánem. 

Už na jeho loňský nákup tradičního českého výrobce letadel od skupiny Penta mu půjčil maďarský stát skrze jím ovládanou banku – a teď je i maďarské letectvo prvním kupcem stroje, na který Aero hodně sází. 

Strhne to lavinu objednávek, nebo se bude v nových kulisách opakovat smutný příběh L-159? Šance na lepší výsledek je slušná, i když konkurence v segmentu cvičných letadel je silná a věhlas starých Albatrosů L-39, kterých bylo vyrobeno skoro tři tisíce, což je na dnešní poměry stěží uvěřitelné číslo, s ubíhajícími roky slábne.

Maďarská vláda si koupí 12 cvičných proudových letounů z české továrny Aero Vodochody

22. 4. 2022 ▪ 4 min. čtení

Výběr týdne

Průmysl i zemědělství zvyšují ceny o desítky procent

Tempo, jakým zdražují výrobci, je předzvěstí toho, co brzy uvidíme na cenovkách i v obchodech. A je to nyní strašidelná jízda.

Až příliš drsný horor pro akcionáře Netflixu

Když po rychlém růstu přijde zakolísání, investoři znervózní. S tím je nutné počítat. Ovšem výsledky světové streamovací jedničky Netflixu a zejména vývoj počtu předplatitelů vyvolaly na burze opravdovou paniku, během níž se „vypařilo“ přes 50 miliard dolarů. Ano, akcionáři přišli o více než 1,1 bilionu korun.

Když mluví zbraně, trpí obchod

Globalizace určovala směr vývoje světové ekonomiky od konce druhé světové války, ale poslední roky jsou ve znamení opačného trendu. Zesílí tento trend kvůli válce rozpoutané jadernou a surovinovou supervelmocí? A jak z toho vyjde Česko?

Válka, domácí byznys a koruna versus euro

Jak blízko válka rozpoutaná Putinovým režimem je? A jak výrazně zasahuje do našich životů? To ukázala také debata na Fóru Hospodářských novin, které se zúčastnil člen představenstva Škody Auto Martin Jahn, významní hráči v oboru automotive Vlastislav Bříza z Koh-i-nooru a Kvido Štěpánek a náměstek na ministerstvu průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Vzhledem k tomu, jak je tento sektor pro českou ekonomiku zásadní, stojí za povšimnutí, jak hlasitě debatující byznysmeni volají po zavedení eura.

Stín nad největší ekonomickou školou

Národohospodářská fakulta VŠE se podle kritiků stala za poslední více než dvě dekády centrem pletichářství, kde úspěch učitele i studenta záleží podstatně víc na jejich přátelství s těmi správnými lidmi než na jejich schopnostech a znalostech, píše Julie Hrstková v komentáři o kandidatuře  kontroverzního ekonoma Miroslava Ševčíka na děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Autorka argumentuje, že problém se netýká jen jedné fakulty největší ekonomické „vejšky“ u nás. Ovšem jednoznačný výsledek volby – proti Ševčíkovi se nezvedla ani jedna ruka – ukazuje, že poměry na Národohospodářské fakultě jsou nadlouho zafixované. Může se vedení celé VŠE tvářit, že se jí to netýká?