Michl, „michlovci“ a kurz koruny

Minulý týden došlo k odhalení jména nového guvernéra České národní banky. Prezident Miloš Zeman jmenoval příštím guvernérem odpůrce současné měnové politiky ČNB radního Aleše Michla. Aktuální měnová politika reaguje na rostoucí inflaci, která v posledním měření dosáhla meziročně 14,2 procenta, zvyšováním úrokových sazeb. Dle zveřejněných hlasování na posledních zasedáních bankovní rady, kde došlo ke zvýšení sazeb, se Michl s Dědkem opět vyslovili proti zvyšování sazeb. Respektive pro zachování v té době aktuálního nastavení úrokových sazeb. Zbylých pět radních ve shodě hlasovalo naopak pro utažení měnové politiky skrze úrokový kanál.

Současný guvernér Jiří Rusnok na Diskusním fóru ČNB zaspekuloval, že pokud by bankovní rada nepřistoupila k výraznému zvyšování sazeb, pak by současná míra inflace byla mezi 25 a 30 procenty a koruna by se obchodovala v kurzu 30 korun za euro. Nyní základní úroková sazba činí 5,75 procenta, což je nejvíce od roku 1999. Vysoká úroková sazba zároveň zvyšuje výnosy spoření a zdražuje úvěry. Proto se ze strany byznysu stále častěji ozývá kritika, kdy úvěrové financování podnikání výrazně zdražuje, což má mít vliv na růst koncových cen.

Stojí za zmínku, že vyšší úrokové sazby ochlazují ekonomiku, působí proti růstu cen a ve výsledku podle všeho převažují efekt dražšího financování podnikání. Reálné úrokové sazby navíc nikdy nebyly nižší. Základní úroková sazba 5,75 procenta v době inflace ve výši 14,2 procenta ukazuje na reálnou úrokovou sazbu minus 8,45 procenta. Z pohledu reálných veličin v tomto století nebylo financování nikdy levnější.

Pavel Peterka

Je kandidátem na titul Ph.D. v oblasti aplikované ekonomie se zaměřením na digitální firmy a digitální ekonomiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde také aktivně přednáší. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se věnoval ekonomii, národnímu hospodářství, managementu a v rámci prestižní vedlejší specializace rozvoji firem. Ve finanční skupině Roklen zastává roli hlavního ekonoma. V minulosti pracoval jako analytik společnosti CETA, kde se věnoval odvětvovým analýzám a analýzám dopadů regulace.

Už při prvních spekulacích o možnosti jmenování Michla do čela bankovní rady ČNB koruna oslabovala. Tento trend byl patrný i po oficiálním potvrzení této informace. Trhy reagovaly na předpokládanou změnu směru měnové politiky ČNB v následujících měsících. Jmenování guvernéra ze skupiny odpůrců zvyšování úrokových sazeb v době vysoké inflace vyslalo signál, že současný trend růstu sazeb nemusí pokračovat. Trhy samozřejmě vědí, že jmenování nového guvernéra na změnu poměru hlasů jednotlivých táborů v radě nebude stačit. Mandát však končí dalším radním a doplnění uvolněných míst o takzvané „michlovce“ by většinu přeneslo právě na jejich stranu.

Alois Rašín, génius měnové politiky, jejíž návrat nechce nikdo. I když se k ní hlásí nový guvernér ČNB

19. 5. 2022 ▪ 6 min. čtení

Výsledné zpomalení růstu sazeb, jeho zastavení, či dokonce snížení současné výše sazeb by mělo negativní dopad na vývoj úrokového diferenciálu koruny proti ostatním měnám. Během zhruba posledního roku docházelo k rozšiřování tohoto diferenciálu, což vedlo k vyššímu zájmu o korunová aktiva a obecně posilovalo poptávku po koruně, což zapříčinilo její zpevnění až k hranici 24,00 za euro. Trhy očekávají konec tohoto období v druhé polovině roku. V rámci příštího zasedání lze však stále očekávat další výrazné zvýšení úrokových sazeb v dikci současného složení bankovní rady.

Kvůli reakci trhů na jméno nového guvernéra se bankovní rada ČNB rozhodla k zahájení devizových intervencí ve prospěch silnější koruny. Oslabování koruny by bylo dalším inflačním tlakem především z pohledu zdražování importu, tedy zčásti dovezené inflace. Výhoda kurzové intervence je navíc její svižný dopad. Zatímco vyšší sazby se v inflaci projeví se zpožděním 12 až 18 měsíců, silnější kurz začne fungovat téměř okamžitě.

Nálada je v ČNB dle spekulací na bodě mrazu a očekávají se další zásadní personální změny nejen v bankovní radě, ale i v samotném aparátu centrální banky. Ať už dobrovolný, či nedobrovolný odchod klíčových zaměstnanců banky může negativně ovlivnit fungování této instituce. V případě, že by k takové situaci došlo, lze očekávat silnou reakci trhů, které by se uchýlily k odprodeji korunových aktiv, což by vytvořilo další tlak na oslabení koruny. Objem devizových rezerv, které může ČNB použít k intervencím za pevnější korunu, je vysoký. Lze tedy předpokládat, že v přechodném období je v silách rady udržet kurz koruny na úrovních komfortních pro ČNB.