Absolventi technických oborů univerzit jsou v Česku dlouhodobě nedostatkovým zbožím, firmy se o inženýry přetahují a najít elektrotechnika, strojaře nebo ajťáka bez práce dá docela dost námahy. Ostatně to potvrzuje i databáze o nezaměstnaných vysokoškolácích, ve které najdete informace o tom, jak se absolventům různých typů škol daří na trhu práce.
Přidejte k tomu šanci na slušný výdělek, skutečnost, že technologie hrají v našich životech čím dál větší roli, a také to, že pokud se v nějaké sféře byznysu točí peníze, na které mají šanci dosáhnout i mladé talenty, jsou to právě technologické inovace. Pokud si právě teď říkáte, že na techniku musí být pořádný nával, tak mě to vůbec nepřekvapuje. Jenže všechno je jinak.
Nedávno zveřejněná data Českého statistického úřadu ukazují, že zájem o studium technických oborů výrazně klesá. Můžete namítnout, že je to vinou slabých populačních ročníků na přelomu tisíciletí. Ano, pravda, kvůli tomu se snižuje i celkový počet studentů, jenže propad u technických oborů nabral téměř dvojnásobné tempo. Za posledních deset let počet vysokoškoláků, kteří studují techniku, výrobu nebo stavebnictví, klesl o 40 procent. Nejvíc ze všech oborů. A výsledek by byl ještě horší, kdyby sešup alespoň částečně nepomáhali brzdit studenti ze zahraničí.
„Mezi rodiči a potenciálním studenty je velká nedůvěra vůči technickým oborům. Technika má pořád takovou pachuť špinavé profese,“ konstatoval v nedávné debatě Hospodářských novin v rámci projektu Digitální budoucnost Michal Lattner, proděkan Fakulty strojního inženýrství ústecké Univerzity J. E. Purkyně.
Že jste podobná slova již někde slyšeli? Jistě, zaznívají minimálně tak dlouho, jak jsou současní vysokoškoláci na světě. Jenže ať se univerzity snaží sebevíc, mnozí potenciální uchazeči v sobě mají odpor ke všemu, co souvisí s matematikou a jinými exaktními vědami, tak hluboce zakořeněný, že už jsou bez šance. Je načase to změnit. Ale ukázat, že technika je cool, musíme dětem mnohem dřív než při vyplňování přihlášek na vysokou.
Výběr týdne
Rozdělíme, uvidíme
Vláda by mohla rozdělit elektrárenský gigant ČEZ na dvě různé firmy. A to tak, aby jednu z nově vzniklých společností plně ovládal stát. V rozhovoru pro HN to řekl premiér Petr Fiala (ODS). „Nemohu popřít, že uvažujeme o restrukturalizaci ČEZ. Ano, je to jedna z možností, jak postupovat dál,“ prohlásil Fiala.
Rychleji k zelené
Evropská unie chce zrušit závislost na ruských dodávkách fosilních paliv rychleji, než se dosud plánovalo. Vydá na to v příštích pěti letech až 210 miliard eur, do konce této dekády pak 300 miliard eur. To je v přepočtu něco přes sedm bilionů korun, tedy rozpočet celého Česka zhruba na pět let. Podrobný plán, jak Evropa tyto peníze utratí, představila Evropská komise ve středu.
Plnou, prosím
Majitele benzinových aut čeká v dalších dnech výrazné zdražení naturalu a nafta bude v Česku opět levnější než benzin. Ukazuje to vývoj velkoobchodních cen z posledních dnů. Jestli se vám ukazatel stavu nádrže blíží k písmenu E, tak na nic nečekejte a dejte tam plnou, dokud je čas. A když se budete u kasy spokojeně usmívat, tak to třeba za pár let bude stačit i k zaplacení.
Místo nafty vodík
Českem se v těchto dnech prohání první vlaková souprava poháněná vodíkovým palivovým článkem. Model Coradia iLint dokáže vyvinout rychlost až 140 km/h, má přibližný dojezd asi 600 kilometrů a při využití maximální kapacity pojme zhruba 300 cestujících. „Pokud bude vše dobře fungovat, mohly by vlaky v Česku jezdit od roku 2027,“ říká generální ředitel Alstom pro Česko a Slovensko Daniel Kurucz. Jestli chcete soupravu vidět naživo, případně se s ní i svézt, tak veškeré informace najdete zde.
Žlutá karta pro Michla
Událostí minulého týdne bylo jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky od 1. července. Tento krok vyvolal řadu kontroverzí, nový guvernér ale samozřejmě nemá jen odpůrce. A jak vidí další dění v ČNB člen bankovní rady Tomáš Holub, to popsal v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Filharmonie? Filharmonie!
A něco hezkého na závěr. Když půjde všechno podle plánu, bude mít Praha za deset let novou budovu světového formátu – Vltavskou filharmonii. Jestli jste ji ještě neviděli, tak se na ni určitě podívejte.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
