Špatná zpráva pro českou ekonomiku: Průmysl zpomaluje, analytici očekávají další pokles

Slabý dubnový výsledek průmyslu je zřejmě předzvěstí zhoršení výkonu celé ekonomiky, shodli se analytici oslovení ČTK. Dubnová čísla tak podle nich zatím v souhrnu ukazují na lehký pokles ekonomiky ve druhém kvartále. Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ).

„Výsledek českého průmyslu ukázal na začátku druhého čtvrtletí méně příznivější situaci v sektoru než v předchozím období. Produkce očištěná o rozdílný počet pracovních dní v dubnu meziročně poklesla významněji, než se očekávalo. Zároveň se odpoutala od výsledků předešlých měsíců, které se pohybovaly poblíž meziroční stagnace,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Citelný meziroční pokles průmyslové výroby však způsobila podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakub Seidlera i vyšší srovnávací základna z minulého roku, kdy se v minulém roce průmyslové produkce rozjela po ukončení covidových restrikcí. Meziroční číslo je tak „opticky“ méně příznivé, poznamenal.

Na rozdíl od předchozích měsíců nedokázala většina odvětví vykompenzovat výrazný propad výroby v automobilovém odvětví, upozornil analytik Deloitte Filip Pastucha. Automobilový průmysl se podle něj propadá již desátý měsíc v řadě, konkrétně v dubnu poklesla výroba v meziročním srovnání o 15,7 procenta, ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 je výroba stále níže o 12,6 procenta.

„Firmám se kumuluje stále více bariér, což se již začíná stále znatelněji projevovat,“ uvedl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Podniky podle něj omezují zejména skokově rostoucí a nestabilní ceny vstupů a zpožďování jejich dodávek nebo zdražování energie. Jejich odraz na celkových ekonomických ukazatelích se bude v dalších měsících zvyšovat. Rychlé tempo zdražování bude omezovat i možnosti investiční aktivity, kdy firmy podle našich průzkumů vnímají právě zdražování materiálů či surovin a rovněž ceny energie jako velmi limitující pro svůj rozvoj, dodal.

Situace v tuzemském průmyslu se v dubnu zhoršila více, než se čekalo, připomněl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Zveřejněný pokračující růst hodnoty nových zakázek v tuzemském průmyslu je podle něj potřeba vnímat optikou výrazného růstu cen spíše než růstu skutečného objemu zakázek. Navíc je zřejmé, že i takto zveřejněný nominální růst nových zakázek jasně zpomaluje. Jak data z průmyslu, tak nepříznivý vliv vysoké inflace na sentiment spotřebitelů podporují předpoklad, že ve druhém čtvrtletí vykáže česká ekonomika mezikvartální pokles HDP, odhadl.

Letošní rok tak namísto původně očekávaného oživení průmyslu zřejmě přinese jeho znatelný pokles, doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Aktuálně předpokládá celoroční výkon na úrovni minus čtyři procenta, ovšem rizika této prognózy jsou podle něho spíše vychýlená směrem dolů. To je špatná zpráva i pro českou ekonomiku jako celek, jelikož právě průmyslové zboží patří ke stěžejním exportním artiklům, dodal analytik.

Schodek zahraničního obchodu se bude prohlubovat

Deficit zahraničního obchodu bude nadále růst především kvůli snaze předzásobit se plynem. Vliv na vývoj zahraničního obchodu mají také kolísavé výkony automobilového průmyslu způsobené problémy v dodávkách. Kvůli energetické krizi přitom lze čekat deficity zahraničního obchodu delší dobu. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK.

Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28,4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vliv na to měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu. Vývoz meziročně v dubnu klesl o 1,3 procenta na 341,8 miliardy Kč, zatímco dovoz vzrostl o 13,3 procenta na 370,3 miliardy Kč, oznámil ČSÚ.

„Dokud se energetická krize nevyřeší (což bude trvat několik let), tak vysoké hodnoty dovozu budou stlačovat obchodní bilanci do deficitu. Ani na straně vývozu není vše růžové. Problémy v odběratelsko-dodavatelských řetězcích budou omezovat hlavně vývoz automobilového průmyslu,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

I podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta předzásobování zemním plynem na pozadí i nadále vysokých cen bude tlačit celkovou bilanci zahraničního obchodu v příštích měsících dolů. „Aktuálně data signalizují, že zahraniční obchod přispěje k vývoji HDP ve druhém čtvrtletí negativně,“ odhadl. Za celý letošní rok očekává schodek zahraničního obchodu zhruba 20 miliard korun po loňských čtyřech miliardách.

„Na výsledku se negativně podepsaly vysoké ceny ropy a zemního plynu a snaha se zemním plynem předzásobit,“ uvedla i ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Deficit v této kategorii tak podle ní téměř vymazal celý přebytek obchodu s motorovými vozidly. „Z dat je patrné, že automobilovému sektoru se zatím z potíží se subdodávkami vymanit příliš nedaří,“ dodala.