Meziroční inflace vyskočila na 16 procent, je nejvyšší od prosince 1993. Růst táhnou ceny bydlení a potravin

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst tak dále zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici ale očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v květnu podle ČSÚ stouply o 1,8 procenta.

Potraviny a nealkoholické nápoje v květnu meziročně podražily o 15,1 procenta, u bydlení si lidé připlatili hlavně za energie. Ceny zemního plynu byly meziročně vyšší o 49,2 procenta, tuhých paliv o 30,1 procenta, elektřiny o 30,8 procenta, tepla a teplé vody o 17,8 procenta. Za pohonné hmoty si čerpací stanice účtovaly o 44,3 procenta více než před rokem. „Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,7 procenta a ceny služeb o 13,1 procenta,“ uvedl ČSÚ.

Zdražování potravin a nealkoholických nápojů zrychluje. Na 64,6 procenta zrychlil v květnu růst cen u mouky, na 42,1 procenta u polotučného trvanlivého mléka, na 33,8 procenta u vajec a na 51,9 procenta u másla. Chléb podražil o víc než čtvrtinu, ceny drůbežího masa stouply o 30,7 procenta, jedlých olejů o 47,8 procenta a cukru téměř o třetinu.

Výrazné zdražování potravin vidí jako velmi problematické ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „U nízkopříjmových domácností tvoří potraviny výrazně větší část spotřebního koše – jejich spotřebu, stejně jako v případě energií, navíc nejde podstatněji omezit,“ upozorňuje Hradil.

Tlak na růst cen potravin a energií navíc podle něj přetrvá i v příštích měsících. Důvodem je především pokračující válečný konflikt na Ukrajině. Rusko i Ukrajina patří mezi přední světové vývozce zemědělských komodit nebo hnojiv. „Na pultech obchodů se teprve nyní propisují nedávná rychlá zdražování zemědělských komodit, které jsou podle dat OSN momentálně v reálném vyjádření nejdražší v historii měření, tedy od 60. let minulého století. Zde tak lze čekat další zesilování inflačních tlaků,“ tvrdí Hradil.  

Inflace roste i v dalších položkách spotřebního koše. V bydlení se meziročně zvýšily také ceny nájemného z bytu o 4,7 procenta, vodného o 5,3 procenta a stočného o 6,4 procenta. Automobily podražily o 13,9 procenta, oděvy o 22,9 procenta a obuv o 16,8 procenta. Ceny stravovacích služeb zrychlily růst na 22,8 procenta a ubytovacích služeb na 18,1 procenta. „Pohled napříč jednotlivými skupinami spotřebního koše ukazuje, že se zdražování stalo plošným jevem,“ uvádí hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. 

V porovnání s letošním dubnem se ceny v květnu zvýšily o 1,8 procenta. Také zde vývoj nejvíc ovlivňují potraviny. Například cena brambor v meziměsíčním srovnání vzrostla o 12 procent, u vajec je meziměsíční inflace dokonce 12,6 procenta. Zemní plyn meziměsíčně podražil o 3,4 procenta, tuhá paliva o 5,3 procenta. Ceny pohonných hmot a olejů stouply proti dubnu o 3,3 procenta. „Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezonní zvýšení cen lázeňských pobytů o 5,6 procenta,“ doplnil ČSÚ.

Právě meziměsíční růst cen má podle Hradila ze společnosti Cyrrus aktuálně výrazně vyšší vypovídající hodnotu. „Obecně po koronavirové pandemii platí, že meziroční indexy jsou v takto dynamické době hodně zkreslující. Meziměsíční indexy jsou teď daleko důležitější,“ uvádí ekonom. 

Meziroční srovnání v druhé polovině letošního roku bude mít tendenci celkovou inflaci spíše tlumit. Důvodem je vyšší srovnávací základna z loňského podzimu, kdy už ceny začaly výrazně růst. „Tlumící efekt budou mít i vyšší sazby České národní banky, které utlumí poptávku. Ale i tak tento efekt zhruba pouze vyrovná to, že se nám budou meziměsíčně pořád zdražovat energie nebo potraviny,“ odhaduje Hradil.

„Ohledně budoucího vývoje jsem tak spíš pesimistou. Zhruba od července začne inflace stagnovat kolem 17 či 18 procent, do konce roku už ale pořádně neklesne, pod 15 procent se letos už v žádném měsíci nedostaneme,“ říká Hradil. Pro rok 2023 pak odhaduje průměrnou meziroční inflaci na úrovni kolem osmi procent.

S rychlejším ústupem inflace nepočítá ani analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Inflace by měla kulminovat na začátku třetího čtvrtletí kolem 17 procent a následně velmi pozvolna zpomalovat. V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst inflace v rozmezí 14 až 15 procent. Vysoké ceny se tak budou negativně promítat do slabší spotřeby domácností. Pravděpodobnost hospodářské recese se jednoznačně zvyšuje,“ varuje Novák.