Jak zelený byznys nabízí v čase energetické krize nové možnosti čili O kouzlení s tepelnými čerpadly

Norku Guru Solemovou jsem potkal tento týden naprostou náhodou na konferenci Mezinárodní agentury pro energii (IEA) v dánském Sønderborgu. Tématem konference byla energetická efektivita, což je v čase rostoucích cen energií a nejistoty kolem dodávek ruského plynu a ropy poměrně zásadní téma. Guro Solemová mi popisovala, jak vymyslela nový byznysmodel pro dnes tak populární tepelná čerpadla, v kterých Evropa vidí do velké míry záchranu před očekávaným nedostatkem zemního plynu. „Nabízíme klientům, kterými jsou hlavně firmy, prodej tepla z čerpadel. Nemusí se o nic starat, platí jen spotřebované teplo, my řešíme údržbu a provoz. Čerpadla ovládáme pomocí mobilní aplikace,“ vysvětlila mi podstatu práce své firmy Winns, která sídlí v norském Trondheimu.

Úplně to ale neřeší nedostatek čerpadel a lidí, kteří by je byli schopni namontovat, což je problém, který známe i u nás. Momentálně trápí i Evropu, kde by podle některých odhadů expertů mohla mít tepelná čerpadla až polovina domů. V Česku je to kvůli vlastnické struktuře bydlení především otázka soukromých majitelů domů. Například ale v Dánsku sázejí více na komunitní řešení – především na to, co známe pod pojmem ústřední topení. Právě Sønderborg díky Projektu Zero, kterým postupně snižuje emise ve městě a okolí, vyhlásil v žertu šéf IEA tento týden světovým hlavním městem energetické efektivity. 

Možností, jak získávat energii, nejlépe tu obnovitelnou, je relativně dost. Chce to jen nápady na nové podnikatelské modely propojené s novými technologiemi, jak je dostat do praxe – i když samotné tepelné čerpadlo zas tak nová technologie není. Jen jsme si teď uvědomili jeho důležitost. A lidé jako Guro Solemová ho začali prosazovat do praxe za pomocí nových byznysových modelů.

Experti z několika desítek zemí na zmíněné konferenci IEA diskutovali o různých aspektech energetické efektivity, tedy o způsobech, jak hledat nová řešení na straně poptávky, nikoli nabídky výroby či dodávky energetických surovin. Evropa relativně zoufale hledá nové zdroje plynu a ropy, aby se zbavila závislosti na Rusku, a málo se dívá právě na to, co doporučuje nová zpráva IEA: využít existujících technologií, upravit regulaci a podnítit poptávku tak, aby se za relativně malých nákladů dosáhlo velkých úspor – nebo se spíš zacházelo s už vyrobenou energií jinak. Například teplo z chladicích boxů v supermarketech nemusí utíkat ventilací ven, ale může se nějak využít, stejně jako teplo ze strojů v továrnách. Samostatnou kapitolou jsou pak datová centra, která spotřebují obrovské množství elektřiny, ale ta se z největšího dílu proměňuje na teplo, jež se dá opět využít i jinak než jen vypuštěním do vzduchu. 

Změřte si v domě tepelné ztráty. Vyjde to na pár korun, uspoříte statisíce, radí expertka Tomanová

7. 6. 2022 ▪ 23:23 min.

Mnohé firmy a podnikatelé to už pochopili a budují si na tom byznys. Jak ukázal jeden z panelů konference v Sønderborgu, projekty spojené s energetickou efektivitou mají banky problém financovat, neboť to jaksi nepadá do příslušných tabulek. Nicméně, kdo včas pochopil, nepromarnil příležitost. „Před patnácti lety jsme investovali do začínajícího výrobce tepelných čerpadel, dnes je to jeden z lídrů světového trhu,“ řekla při diskusi bez uvedení firmy Catherine Bremmerová, ředitelka fondu Impax Asset Management, který se na udržitelné investice specializuje.

Zelený byznys prostě jede a není omezen jen na regulace z Evropské unie, na něž tak rádi vrčí čeští podnikatelé. Tento týden Evropský parlament překvapivě neschválil balíček zahrnující zpoplatnění emisí u budov a silniční dopravy, ale je to jen zdržení v čase. Konec spalovacích motorů se blíží.

Regulace jsou i podle expertů IEA nutné, aby se správně namodelovalo prostředí, v němž se bude s energií lépe zacházet. Stejnou váhu mají ovšem i pobídky, zejména vůči jednotlivým lidem, aby částečně upravili své chování a zacházení s energiemi. Nezastupitelný je samozřejmě i trh a byznys s novými modely, jako je vymyslela Guro Solemová.

Mimochodem, v garáži jí stojí elektromobil, který má pronajatý a platí měsíční paušál podobný leasingu podle ujetých kilometrů. „Elektromobil je jinak velmi drahý. Ale tohle není model sdílení, mám auto pořád k dispozici, jen se o něj nemusím starat,“ zdůraznila norská podnikatelka. I to je nová zelená ekonomika, na niž s podobným modelem v Česku sází – zatím spíš ztěžka – třeba společnost Arval.

Výběr týdne 

Otočka v bankovní radě

Tři noví členové bankovní rady České národní banky přicházejí v nelehké době, kdy se inflace přehoupla přes 15 procent. Vzhledem k tomu, jak se dívají na vysoké sazby, tak nejspíš končí doba, kdy centrální banka bojovala proti inflaci právě zvyšováním sazeb.

Supraphon by mohl být retro, ale není

Češi stále stahují hudbu za peníze a my na tom vyděláváme, říká šéf této tradiční české značky.

V autech upravených v Přelouči jezdí šejkové i králové 

Pancéřovaná auta z Přelouče jezdí po celém světě. Pokud je nerozeznáte od obyčejných, je to plus. 

Řemeslníci už zase mají čas

Přijedeme hned. Po letech nemají řemeslníci a stavebníci zakázky na měsíce dopředu, lidé začali šetřit.

Agrofert roste

Firma svěřenských fondů bývalého premiéra posiluje v hnojivech. Kupuje závody a sklady, do nichž se vejde česká spotřeba na tři roky.

Psi jsou miláčci, děti ne

Nejvyšší správní soud se zastal hotelu V Nebi, který odmítá ubytovávat děti.