Vláda stále není schopná říci, kolik lidem přispěje na drahé energie. Rozhodnout by se mělo ve středu

Vláda sice připravila nástroj, jak domácnostem pomoci s extrémními cenami energií, detaily ale zatím tají. Z návrhu zákona k úspornému tarifu je pouze jisté, že by se lidem měly snížit přímo zálohy, které platí za energie. Zatím ale není jasné, o kolik.

HN s žádostí o bližší informace oslovily ministerstvo průmyslu, které nařízení připravilo. Mluvčí úřadu Vojtěch Srnka ale detaily nesdělil s tím, že další informace zveřejní až vláda ve středu.

Zákazníci tak zatím mohou pouze tipovat, kolik ve finále od státu dostanou. Původní návrhy počítaly s tím, že by lidem během nadcházející topné sezony mohly platby za elektřinu a plyn klesnout o 15 až 20 procent a že by si to mělo vyžádat něco mezi 16 a 24 miliardami korun.

To je při necelých 4,5 milionu domácností v Česku v průměru zhruba 3600 až 5300 korun na jednu topnou sezonu.

Rusko drží Evropu pod krkem, kvůli omezení dodávek plynu letí ceny energií nahoru

17. 6. 2022 ▪ 4 min. čtení

V pořadu České televize Otázky Václava Moravce nicméně ministr školství Petr Gazdík v neděli zmínil, že je vláda připravená na úsporný tarif poskytnout až 50 miliard korun.

Ministerstvo v předkládací zprávě uvádí, že návrh zákona byl zpracován v reakci na kritickou situaci na trhu s elektřinou a plynem. Jejich ceny vystoupaly hlavně kvůli ruské invazi na Ukrajinu až několikanásobně.

V těchto dnech ruská státní plynárenská společnost Gazprom navíc začala utahovat kohouty. Do Německa teče o 60 procent plynu méně než minulý týden a Slovensku Rusko snížilo dodávky na polovinu. A ceny elektřiny i plynu opět letí o desítky procent vzhůru.

Mechanismus má být podle již zmiňované předkládací zprávy následovný. „Stát zašle operátorovi trhu (OTE) ze státního rozpočtu finanční prostředky na úhradu příspěvku na úsporný tarif, operátor trhu pošle příspěvek obchodníkům s elektřinou či plynem a obchodníci ho uplatní ve výši zálohy či ve faktuře ve prospěch zákazníka,“ uvedlo MPO.

Na rozdíl od byrokraticky náročných příspěvků na bydlení, o které mohou sociálně slabší domácnosti žádat kvůli drahým energiím, navíc bude úsporný tarif automatický.

Ministerstvo plánuje rozdělit domácnosti do několika skupin podle tarifů, které v současné době využívají.

Například u elektřiny na nejmenší spotřebitele, kteří s ní jen svítí, pak na ty, kteří ji využívají i na ohřev vody, a pak největší, kteří pomocí elektřiny i topí. Podobně to bude i u plynu.

Následně se určí průměrná spotřeba domácností v dané kategorii a to, jakou část ceny elektřiny či plynu bude stát dotovat. Například více než polovina domácností spadá do tarifu D02d a elektřinu využívají jen na svícení a běžné domácí spotřebiče. Ročně taková domácnost spotřebuje přibližně 1,7 megawatthodiny.

Plánovaný tarif ale vzbudil i kritiku. Ostře proti němu například vystoupil bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Slevu totiž nedostanou lidé, kteří si netopí sami, ale jsou připojeni na dálkové zásobování teplem. „Těžko si představit absurdnější diskriminaci lidí připojených na teplárny, než s jakou přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Majitel rodinného domu vytápěného plynem na příspěvek dosáhne, zatímco důchodce v paneláku vytápěném například z plynové teplárny nedostane nic,“ uvedl.

„MPO pracuje na tom, aby stát před topnou sezonou zajistil nižší cenu tepla také pro zákazníky, kteří jsou napojeni na centrální vytápění nebo kteří využívají teplo z domovní plynové kotelny,“ uvedl pro ČTK ve čtvrtek v reakci mluvčí MPO Marek Vošahlík.

Na nedostatek podpory i komunikace ze strany ministra průmyslu Jozefa Síkely si dlouhodobě stěžuje i průmysl. Zatímco v řadě evropských zemí už získaly podniky nějakou formu úlev od drahých energií, v Česku zatím nic takového není. Uvažuje se jen o odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje, které firmy žádají už několik měsíců.